Měnová jednání hlavních centrálních bank světa – Evropské centrální banky a amerického Fedu – žádné změny do nastavení měnové politiky v červenci nepřinesla. Bankéři zaujali vyčkávací postoj. Důvodem jsou obavy z dopadů energetických šoků na inflaci. Negativní vliv má na ni ve většině zejména nejistý vývoj cen ropy, který se odvíjí především od války mezi Íránem a Spojenými státy.
Americký prezident Donald Trump, který se nechal slyšet, že by Spojené státy měly mít nejnižší sazby na světě, se jich nedočkal ani po druhém zasedání Fedu, kterému už předsedal jím vyvolený Kevin Warsh. Naopak, šéf americké centrální banky se nechal slyšet, že ponechání sazeb beze změny neznamená polevení v boji s inflací. Dále potvrdil, že hodlá zajistit cenovou stabilitu a že i nadále usiluje o návrat k růstu cen ke dvěma procentům za rok. Namísto snižování sazeb se tak trh připravuje, že je Fed zvýší, a to hned v září.
Co se dočtete dál
- Jak centrální bankéři mění úrokové sazby?
- Co má na jejich rozhodování v současné době největší vliv?
- Jakou úlohu hraje umělá inteligence?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.








