Evropa dnes stojí sama. Ne zcela bez spojenců: NATO trvá a Spojené státy nadále poskytují Evropě jadernou i konvenční oporu. Ale poměr sil a odpovědnosti se mění. Evropa už nemůže stavět svou bezpečnost na levné ruské energii a téměř automatické americké ochraně. Poprvé po generacích se musí ptát, nejen co ji reguluje a váže, ale kdo vlastně je, co chce chránit a proč existuje.

V dějinách světa se střídaly říše, království, dynastie a republiky. Lišily se téměř ve všem, až na jeden rys: měly vůli k moci. Evropská unie je podivná výjimka. Nemá císaře, jednotné hlavní město ani jediný hlas. Nemá koně, meče, sochy zakladatelů ani přesvědčivý imperiální mýtus. Má rady, komise, soudy, parlamenty, smlouvy, veta, překlady a poznámky pod čarou.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jak se má Evropa zbavit závislosti na levné ruské energii?
  • Jaké kroky vyžaduje kolektivní evropská obrana?
  • Jak sladit obrannou kapacitu s pacifistickými hodnotami EU?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.