Jen málokterý západní politik výslovně podporuje „vítězství“ Kyjeva v rusko-ukrajinské válce. Většina z nich místo toho dává neurčité sliby. Taková ambivalence vůči ruské agresivní válce vychází z předpokladu, že Ukrajina by Rusko stejně nemohla porazit.

Vzhledem k tomu, že Moskva disponuje jadernými zbraněmi, je podle této úvahy porážka Ruska ve válce nejen nemožná, ale dokonce nežádoucí. Aby se Rusko vyhnulo ponížení, použilo by své jaderné zbraně. K odvrácení tohoto rizika je podle této logiky nutné obětovat celistvost a suverenitu Ukrajiny. Jelikož se Ukrajina v roce 1994 dobrovolně vzdala svých jaderných zbraní, je odsouzena k tomu, aby přijala alespoň některé z ruských požadavků.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Proč Moskva v roce 2024 upravila svou jadernou doktrínu a co to znamená.
  • Jaký by mohl být globální politický dopad ruského překročení jaderného tabu.
  • Jak by měly západní země utvářet strategii podpory Ukrajiny za daného jaderného rizika.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.