Jen málokterý západní politik výslovně podporuje „vítězství“ Kyjeva v rusko-ukrajinské válce. Většina z nich místo toho dává neurčité sliby. Taková ambivalence vůči ruské agresivní válce vychází z předpokladu, že Ukrajina by Rusko stejně nemohla porazit.

Vzhledem k tomu, že Moskva disponuje jadernými zbraněmi, je podle této úvahy porážka Ruska ve válce nejen nemožná, ale dokonce nežádoucí. Aby se Rusko vyhnulo ponížení, použilo by své jaderné zbraně. K odvrácení tohoto rizika je podle této logiky nutné obětovat celistvost a suverenitu Ukrajiny. Jelikož se Ukrajina v roce 1994 dobrovolně vzdala svých jaderných zbraní, je odsouzena k tomu, aby přijala alespoň některé z ruských požadavků.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč Moskva v roce 2024 upravila svou jadernou doktrínu a co to znamená.
  • Jaký by mohl být globální politický dopad ruského překročení jaderného tabu.
  • Jak by měly západní země utvářet strategii podpory Ukrajiny za daného jaderného rizika.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.