Přes osmdesát procent Němců podle průzkumů důvěřuje Bundeswehru jako instituci. Ale jen necelých dvacet procent je přesvědčeno, že armáda by byla schopna v případě potřeby zemi ubránit před útokem. Tahle dvě čísla ilustrují dědictví „mýtu pacifismu“, budovaného od 60. let minulého století. Jde o přesvědčení, že Německu stačí k obhájení jeho postavení ve světě silná politika, diplomacie a ekonomika. Vysvětlují i pomalý rozjezd změny, pro niž se vžilo označení „Zeitenwende“, tedy historická změna.

Tu vyhlásil kancléř Olaf Scholz sice už tři dny po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, ale fakticky se začala zavádět do praxe až poté, co Němce vyděsil návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Scholzův nástupce Friedrich Merz pak v březnu 2025 prosadil ústavní změnu dluhové brzdy a vláda v Berlíně se od té doby může na zbrojení zadlužovat.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • V jakém stavu je Bundeswehr?
  • Jakou německou armádu teď potřebuje Evropa?
  • Jaké Německo je zárukou české bezpečnosti?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.