Vláda plánuje snížit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících až o 10 tisíc korun měsíčně a vrátit ji na úroveň před letošním lednem. Slibuje si od toho úsporu čtyř až pěti miliard korun ročně. Vyšší podpora podle kabinetu motivuje lidi k „odpočinku na pracáku“. Od začátku roku už začala šetřit na rekvalifikacích – počet těch, kterým je úřad práce schválil, klesl o 85 procent.
Předchozí vláda přitom záměrně dávky nezaměstnaným a rekvalifikujícím se v prvních měsících o třetinu zvedla, aby měli větší finanční jistotu a nebáli se práci měnit. Právě otálení Čechů se změnou práce podle odborníků brzdí růst mezd i celé ekonomiky.
„Když teď vláda zaměstnancům sebere vyšší podporu a vypne rekvalifikace, lidé se dostanou do ještě zranitelnějšího postavení. V zaměstnání budou obrazně řečeno držet hubu a krok a ti, kteří dostanou výpověď, pravděpodobněji spadnou do dlouhodobé nezaměstnanosti,“ říká analytik trhu práce ze společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský. Stát tak podle něj ve finále neušetří a trh práce ustrne.
Reforma podpory v nezaměstnanosti zavedená vládou Petra Fialy (ODS) měla mimo jiné směrovat lidi k tomu, aby častěji měnili zaměstnání. Ministerstvo práce na základě vlastních dat spočetlo, že lidé po vyhazovu si nalezením nové práce polepšili na mzdě o osm procent, pokud přecházeli jinam sami od sebe, tak dokonce o 12 procent. Je nízká pracovní fluktuace tím, co brzdí růst mezd?
Co se dočtete dál
- Co je pravda na tom, že si lidé chodí na úřad práce odpočinout, jak tvrdí premiér.
- Proč se Češi bojí vyjednávat o vyšších mzdách a co by jim pomohlo.
- Co škrty na podporách a rekvalifikaci udělají do budoucna s českým trhem práce.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace










