Vstup nováčků na trh práce nebyl nikdy jednoduchý. Data z celého vyspělého světa ale v posledních přibližně dvou letech ukazují, že nyní je situace o něco těžší a nejde jen o sezonní výkyvy. Nabídka pracovních míst vhodných pro čerstvé absolventy škol nebo nováčky v oboru se postupně propadá. Všímají si toho Spojené státy, Velká Británie nebo Německo, kde roste poměr takzvaných NEETs (not in education, employment or training) – lidí do třiceti let, kteří nestudují, nemají práci ani stáž.
Doba hledání první práce se ale výrazně prodlužuje i v Česku. Ukazují to data inzertních portálů, na nichž firmy umisťují nabídky na volné pozice i personální agentury. „Vidíme meziroční pokles počtu pozic o šest procent. Zatím nejde o žádné velké drama. To číslo je výrazně menší než v jiných zemích. Ty takzvané entry level role budou ale dále ubývat,“ komentuje ředitel Grafton Recruitment Martin Mallo. Nezaměstnanost v kategorii do 30 let podle něj činí v tuto chvíli v tuzemsku 12,2 procenta, zatímco před třemi lety to bylo devět procent.
Hlavní vinu nenese AI
Jak velkou měrou přispělo k této situaci rozšíření umělé inteligence do firem, v tuto chvíli není jasné. Jistí si nejsou ani odborníci v USA, kde je situace na trhu práce obecně výrazně horší než v Evropě zejména z hlediska propouštění.
V částech firem už nyní AI zastává některé rutinní úkoly, které doposud měli na starost právě lidé na začátku kariéry. Například loňská analýza Yaleovy univerzity ale přikládá u omezování juniorních rolí větší váhu snaze firem ušetřit. Některé z nich v posledních letech pouze vyrovnávaly náborový boom, který nastal s koncem pandemie covidu‑19. Podniky se tak nyní snaží o lepší efektivitu, zvládat některé projekty s menšími počty lidí nebo je rozdělit mezi stávající týmy, než aby přijímaly někoho nového.
S dalším vysvětlením úbytku pracovních pozic pro začátečníky pak přišla analýza newyorské pobočky americké centrální banky Fed – podle ní nehraje AI příliš velkou roli a za úbytkem práce pro mladé z 64 procent může rozšíření práce zcela na dálku u řady rolí v tamních firmách. Na datech lze vidět, že podniky zkrátka nechtějí najímat na takzvaně remote pozice lidi bez zkušeností, protože je pro ně nákladnější je zaučit.
Snaha ušetřit je ale hlavním faktorem omezení náboru mladých lidí i v Česku. „Firmy jsou opatrnější, u části pozic více zvažují náklady a u některých kvalifikovaných profesí tedy může být vstupní laťka vyšší než dříve,“ souhlasí analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský, který pracuje pro společnost Alma Career, provozovatele portálů Jobs.cz nebo Práce.cz.
Základ dávno nestačí
Jako první pocítila nižší zájem o juniory oblast IT. Současně je také tou, která zavedla AI nejhlouběji do svých procesů. Dlouho žádané a lukrativní pozice vývojářů a testerů zažívají letos přetlak kandidátů. Firmy si tak mohou vybírat a sahají raději po seniorech se zkušenostmi. Některé z českých univerzit si už letos všimly meziročního poklesu zájmu právě o IT obory, ale také o studium jazyků.
Podobně z hlediska počtu pozic pro absolventy utrpěly i další „kancelářské“ profese jako marketing. Firmy méně poptávají lidi na tvůrce základního obsahu pro sociální sítě, psaní blogových článků, SEO analýz nebo rešerší trhu. Dále utrpěla administrativa a office support, kterých se týká zpracování dokumentů, zadávání dat nebo tvorba základních reportů, které se firmám postupně daří s pomocí AI automatizovat.
Nižší zájem je pak cítit také ve financích a účetnictví, kde technologie zastane roli tvůrce rutinních analýz, faktur a dalších účetních operací. Propad zájmu o takzvané koncipienty hlásí ale také některé právní kanceláře, kde AI zastane rešerše zákonů i vytvoří standardní smlouvy.
To vše přispělo ke zvýšení nároků na dnešní absolventy škol po celém světě. Zpráva poradenské společnosti PwC pro Světové ekonomické fórum uvádí, že na ty juniorní role, kterých se vysoce týká zavedení AI, nyní firmy sedmkrát častěji vyžadují i takové schopnosti, které jim dříve stačily u seniorních manažerů.
Je také cítit větší tlak na výkon mladých lidí. V květnovém průzkumu americké vzdělávací platformy D2L téměř polovina tamních personálních šéfů uvedla, že AI zvýšila laťku toho, co od juniorních rolí firmy očekávají z hlediska produktivity. Že mají firemní strategii přijímat nyní méně začátečníků, pak přiznala třetina oslovených HRistů.
Zaměstnavatelé si nicméně uvědomují i rizika, která nese možné úplné omezení juniorů. Celkem 58 dotázaných v průzkumu přiznalo obavu, že do pěti let začnou ve firmách chybět zkušení seniorní pracovníci, protože ti se nejdříve musí vychovat z juniorů. A téměř tři čtvrtiny dotázaných odpověděly, že v tuto chvíli nemají aktivní žádný program rozvoje mladých zaměstnanců.
„Ten hlavní risk nyní není, že AI změní jednotlivé aspekty přijímání lidí na začátečnické role. Ale že je připravíme o některé základní zkušenosti na pracovišti, kdy si prochází problémy neodmyslitelně spojenými s prací na začátku kariéry, které lidé potřebují k tomu, aby se z nich časem stali experti v oboru a budoucí lídři,“ komentovala výsledky Sandy Rezendes z D2L.
A stejné situace se obávají experti i v Česku. „Firmy si by si měly dát pozor, aby automatizací juniorní práce neodřízly přísun talentů. Když nikdo nedá mladým lidem prostor učit se na jednodušších úkolech, za pár let může chybět generace lidí, kteří měli vyrůst do seniorních rolí,“ říká kariérní poradkyně Kateřina Morávková, která tvoří projekt Kariéra pro holky.
Jak mít AI‑proof kariéru
Dnešní absolventi škol, kteří se ocitnou na trhu práce, tak podle Morávkové musí zcela změnit strategii a postup si více promyslet. A zároveň se neupínat na uplatnění v oboru, z něhož mají diplom, protože vývoj na trhu je tak dynamický. „Absolvent by dnes neměl řešit otázku, co jsem vystudoval/a, ale spíš: Jaké problémy umím díky svému oboru, dovednostem a silným stránkám řešit? A jsou za tyto schopnosti firmy ochotné platit?“ pokračuje Morávková.
Tyto dovednosti je třeba správně prodat. Základem je nebát se AI, kterou odbornice doporučuje používat už během studia. A tyto zkušenosti zúročit i při psaní životopisu do firem a použít je chytře jako páku. „Nestačí do CV napsat: ChatGPT. Lepší je napsat konkrétně: používám AI na rešerše, přípravu podkladů, analýzu dat, testování hypotéz, brainstorming, kontrolu textů, automatizaci rutinní práce, tvorbu prezentací, v tabulkách, při učení – například dělám si kvízy a podcasty z učiva, přípravu argumentace. Na pohovoru pak absolvent nemluví obecně, ale konkrétně ukazuje, jak mu AI zrychlila práci při studiu a jak nad jejími výstupy přemýšlí kriticky,“ upřesňuje.
Doplnit by to ale vždy měl rozvoj dovedností, které naopak AI nahradit nedokáže – Světové ekonomické fórum mezi nimi jmenuje analytické myšlení, odolnost, flexibilitu, leadership, sociální vliv a technologickou gramotnost.
„AI zvládne texty, nápady, shrnutí, jednoduchý kód, základní analýzu nebo přípravu návrhů. Hůř ale zvládá: kontext, vztahy, odpovědnost, úsudek, komunikaci s lidmi, facilitaci, vyjednávání, rozhodování v nejistotě a schopnost vysvětlit složité věci jednoduše. To jsou oblasti, které absolventům mohou pomoct budovat kariéru. Ta už nebude stát jen na rutinních úkolech, které se automatizují,“ říká Morávková.
Automatické by nicméně podle ní pro dnešní mladé lidi mělo být věnovat se už během studia svému oboru i v praxi – formou stáže, dobrovolnického projektu, freelancingu nebo aktivního shánění prvních vlastních klientů. Dostanou tak první „juniorní“ zkušenost jinou cestou a získají první „důkazy“ do životopisů.
Při posílání CV do firem pak ze zkušenosti Morávkové může i pomoci, pokud dotyčný přiloží i portfolio projektů, na nichž se během studia či stáží podílel. „Ukazujete tím: Takto přemýšlím. Takové problémy mohu pomoci vyřešit. Tohle umím dodat,“ říká kariérní poradkyně. Takový přístup pak ve firmách zafunguje daleko lépe než ten, kdy mladý člověk přizná, že je absolvent a potřebuje se zaučit.
Stáhněte si přílohu v PDF
A závěrem radí nespoléhat se pouze na kariérní portály. „Dnes nestačí jen hledat otevřené dveře. Mladí lidé musí daleko více pracovat se skrytým trhem práce. Doporučuju neposílat životopis jen na vystavené pozice v inzerátech, ale komunikovat do firmy aktivně s tím, jaké problémy jim mohu pomoci vyřešit díky svému backgroundu. Navrhněte: pojďme si zavolat, i když nikoho nehledáte, a uvidíme, jak se to potká.“
S narůstajícím tlakem v kancelářských rolích zároveň na druhé straně roste význam pracovních rolí, které vyžadují lidskou přítomnost, manuální zručnost nebo osobní péči. Zájem o začátečníky v Česku neutuchá ve zdravotnictví a sociálních službách, výrobě, logistice nebo gastronomii.
Například americká personální společnost Resume Now pak v analýze „superhuman“ prací, které nepřevezme AI, zmiňuje také hasiče, piloty a opraváře letadel, zahradníky či střešní pokrývače – ty požadují schopnosti, jako je multitasking, dobré reflexy, fyzickou sílu a odolnost.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
