Divadlo je lepší byznys než film. Česká kinematografie je naleštěná bída, říká zakladatel úspěšného ostravského souboru Mír

Zakladatel ostravského Divadla Mír a improvizační skupiny Tři Tygři se o divadle nebojí mluvit jako o byznysu. Za deset let dokázal herec Albert Čuba vybudovat úspěšný podnik, který vydělává, a příští rok chce otevřít další scénu. Vzor má nejen v úspěšných produkcích v Londýně a New Yorku, ale i v profesionálně řízených divadlech, která za první republiky provozovali Vlasta Burian nebo Voskovec s Werichem.

„Divadelní show jsou paradoxně větší byznys než film. Vydělat na českém filmu z návštěvnosti v kinech je při desetimilionovém publiku téměř nereálné,“ říká Čuba v rozhovoru pro Hospodářské noviny. V Ostravě chystá otevření dalšího divadla, sní o stavbě velkého divadla na zelené louce a nevylučuje ani expanzi do Prahy. Čubova firma elieva vyhrála v Moravskoslezském kraji regionální kolo soutěže Firma roku, kterou HN pořádají. 

Jak se dá dělat divadlo jako byznys, který není závislý na dotacích?

Tím, že děláme showbyznys. Tím se hrozně moc věcí mění.

Nevadí vám, že ostatní divadla dotace mají?

V jiném byznysu, kde by konkurence dostávala dotace a granty z veřejných zdrojů, by to asi bylo zdrojem hádek a zlé krve. Dá se na to ale dívat i jinak. Tím, že jsou konkurenční divadla placena z veřejných zdrojů, vzniká něco jako veřejná objednávka toho, co by měla dělat. Tato divadla vytváří normu, jak má vypadat profesionální divadlo. Paradoxně se tak objevila díra na trhu, minimálně v Ostravě. V Praze je myslím trh komerčních divadel saturovanější.

To jsou ale hodně muzikálová divadla.

Ano, ale jsou i soukromá, ať už Divadlo Radka Brzobohatého, Divadlo Bez zábradlí nebo Divadlo Jana Hrušínského na Jezerce. Všechna dělají činohru, primárně komedie, a jednou za čas jim to takzvaně vydělá na něco vážnějšího. Dotovaná divadla navíc udržují profese, které jsou pro jakékoliv divadlo důležité: od scénografů a kostýmních výtvarníků přes lidi vyrábějí kulisy, čalouníky až po zbrojíře. My po těchto profesích můžeme sáhnout, když to jednou za dva roky potřebujeme.