Vyzbrojování Pobaltí pokračuje. CSG dodá do Lotyšska české houfnice

Armády na východním křídle NATO v posledních letech výrazně zrychlují modernizaci a stále větší roli v ní hraje také český a slovenský obranný průmysl. Jedním z nejnovějších příkladů je Lotyšsko. Průmyslově‑technologická skupina CSG tam dodá moderní vojenskou techniku za stovky milionů eur. Kontrakt na modernizaci lotyšské armády, který podepsala koncem září, zahrnuje nové samohybné houfnice Morana ráže 155 mm, společný produkt českého a slovenského obranného průmyslu, i raketometné systémy na platformě Tatra Force.

Česká a slovenská stopa přitom nemá skončit samotnou dodávkou zbraní. Část výroby a kompletace se má postupně přesunout přímo do Lotyšska, kde mají vzniknout také kapacity pro servis a dlouhodobou podporu dodávaných systémů. Lotyšská armáda tak nemá získat pouze nové zbraňové systémy, ale také zázemí potřebné pro jejich dlouhodobý provoz a údržbu.

„Projekt pro Lotyšsko ukazuje, jak může spolupráce evropských obranných společností přispět k rychlému posilování schopností členských států NATO a Evropské unie. Spojujeme v něm technologické a výrobní kapacity českého a slovenského obranného průmyslu s rozsáhlým zapojením lotyšských partnerů. Pro CSG je zároveň důležité, že nejde pouze o dodávku techniky, ale o dlouhodobou průmyslovou spolupráci. Jejím cílem je vytvořit v Lotyšsku výrobní a servisní kapacity, které budou podporovat dodanou techniku po celý její životní cyklus,“ uvedl Jan Marinov, generální ředitel divize CSG Defence Systems.

Důležitou roli v projektu bude mít také slovenský obranný průmysl, jehož společnosti budou zajišťovat některé z technologicky klíčových částí dodávaných systémů. V případě houfnice Morana se bude slovenský obranný průmysl podílet na dodávce 155mm zbraňového systému, výrobě nástaveb a dalších komponentů a zajištění systému řízení palby.

Projekt pro Lotyšsko je koncipován s ohledem na možnosti evropského finančního nástroje Security Action for Europe (SAFE), který podporuje investice členských států do obranných schopností a společné evropské pořizování vojenské techniky. Jeho struktura zároveň umožňuje využít již existující rámec pro pořizování vozidel na platformě Tatra Force.

Průmyslové a servisní zázemí

Projekt reaguje na dvě zkušenosti, které válka na Ukrajině výrazně akcentovala: význam dělostřelectva a schopnosti vést palbu na větší vzdálenosti a zároveň potřebu mít výrobní, servisní a logistické kapacity co nejblíže místu případného nasazení. Pro Lotyšsko jako stát na východním křídle NATO má posílení těchto schopností zvláštní význam. Podle lotyšského ministerstva obrany pomůže pořízení Morany výrazně posílit jeho schopnosti odstrašení a obrany, zatímco NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu dále posiluje svou vojenskou přítomnost a připravenost v Pobaltí.

Právě tato zakázka je ukázkou širší proměny evropské obrany, kdy státy na hranici s Ruskem nejen nakupují nové zbraňové systémy, ale snaží se kolem nich budovat vlastní průmyslové a servisní zázemí a snižovat závislost na vzdálených dodavatelských řetězcích.

Pobaltí v ohrožení

Vyzbrojování Pobaltí reaguje na ruskou agresi na Ukrajině a obavy z možného konfliktu na východním křídle NATO. Ruská letadla či drony opakovaně pronikají do prostoru pobaltských zemí, hlavně Lotyšska a Estonska. V debatách o možnosti ruského rozšíření války na další země jsou právě pobaltské země nejčastěji zmiňovanými. Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius řekl televizi Newsnight, že se Litevci cítí „neustále ohroženi“ Ruskem, částečně kvůli dronům vstupujícím do jejich vzdušného prostoru.

Státy NATO loni na summitu v Haagu podpořily deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít podle deklarace z Haagu na širší bezpečnostní oblast, například infrastrukturu nebo posílení kyberbezpečnosti. Polsko a pobaltské státy směřují k tomuto cíli rychleji. Litva, Lotyšsko i Estonsko hodlají v příštím roce vyčlenit na obranu nejméně pět procent svého HDP. Například lotyšský parlament už v březnu 2026 schválil novelu zákona o financování národní obrany, která od roku 2027 stanovuje minimální výdaje na obranu právě v této výši.

Litva, Lotyšsko a Estonsko bývaly součástí Sovětského svazu. Všechny tři země po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 podpořily napadenou zemi a kvůli vlastním obavám z Ruska mimo jiné zvyšují výdaje na obranu. Masivní modernizace pobaltských ozbrojených sil přináší zbrojní zakázky za desítky miliard eur.

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas mluvil o potřebě bezpečně přepravit 20 tisíc vojáků na frontovou linii a zpět. Ve vyzbrojování pokračuje i Estonsko. Letos v únoru objednalo druhou sérii dvanácti francouzských samohybných houfnic Caesar Mk1 od konsorcia KNDS. Předchozí dohoda na stejný počet systémů Caesar byla mezi oběma zeměmi podepsána v létě 2024. Dodání nově objednaných systémů je naplánováno na konec letošního roku.

Munice pro Polsko

Kromě Pobaltí pomáhá zbrojařská a technologická skupina podnikatele Michala Strnada s modernizací armády a průmyslové základny také v Polsku. Polské firmě Dezamet CSG například dodává komponenty pro výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Firmy podepsaly letos v červenci smlouvu v hodnotě přes 100 milionů eur.

„Jsme mimořádně hrdí, že moderní muniční průmysl v Polsku vznikl mimo jiné také díky spolupráci se skupinou CSG. Nabízíme i transfer dalších technologií pro výrobu munice, výstavbu nových výrobních kapacit i společné obchodní aktivity zaměřené na posilování obranných schopností zemí NATO a Evropské unie,“ uvedl Wojciech Grzonka, předseda představenstva CSG Polska a viceprezident skupiny CSG pro obchod.

Další významnou zakázku získala nedávno CSG od polské společnosti Huta Stalowa Wola (HSW), které dodá stovky podvozků určených pro licenční výrobu taktických vozidel Waran a Heron. Hodnota kontraktu přesahuje 150 milionů eur a dodávky mají být dokončeny do roku 2029. Spolupráce obou společností přitom není nová.

„Naše technologická spolupráce s HSW má již poměrně dlouhou historii a CSG je připravena ji dále rozvíjet, a to i prostřednictvím zavádění nových obchodních modelů,“ uvedl Grzonka.

Text vznikl ve spolupráci se společností CSG