Velkou část ekonomiky sice tvrdě zasáhla pandemie koronaviru, vládní opatření ale zachránila řadu podniků od nejhoršího. V Česku jich zkrachovalo jen 1053, nejméně od roku 2008. "Důvodem byla mimo jiné dočasně zvýšená ochrana dlužníků známá pod zkratkou lex covid. Kromě sady moratorií se ale projevila také skutečnost, že řada lidí i firem přednostně řešila okamžité dopady krize a trvalé řešení svých dluhů odložila na později," říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel firmy Insolvence 2008, jež vyvíjí IT řešení pro insolvenční správce.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Řešit své dluhy později mohly společnosti i fyzické osoby díky možnosti odkladu splátek úvěrů, která platila do podzimu loňského roku. "Vládní úpravy legislativy z hlediska insolvencí určitě pomohly. Právě odklad splátek držel řadu firem nad vodou," hodnotí vývoj insolvenční správce Lee Louda.

Nejvíce postiženými obory jsou pohostinství, ubytování a cestovní ruch.

124 návrhů

na insolvenci přišlo na soudy jen během prosince. Jedná se o významný nárůst krachů firem ke konci loňského roku.

Oproti loňským 1053 návrhům na insolvenci jich pro srovnání bylo v roce 2019 celkem 1206. A v době ekonomické krize 2009 a 2010 krachovalo téměř pět tisíc firem ročně.

Aby se situace z těchto let neopakovala, připravila vláda tři stěžejní změny. Až do konce srpna bylo znemožněno, aby věřitelé podávali insolvenční návrhy na podniky, které jim dluží peníze. Firmy také nemusely podávat návrh na insolvenci v případě, že splnily podmínky úpadku. A do třetice vznikla možnost mimořádného moratoria, během něhož podnik nemusí platit faktury, jež nejsou nutné k jeho chodu. Za normálních okolností musí s moratoriem souhlasit většina věřitelů, nyní stačí souhlas soudu.

Dvě poslední pravidla byla navíc prodloužena až do června roku 2021. Podle některých expertů to mohlo poškodit věřitele, většina dotázaných s vládním řešením ale souhlasila. "Opatření byla podle mě zvolena s ohledem na situaci vhodně. Samozřejmě se vždy najde malé procento subjektů, které ochránila nad rámec myšlenky," míní insolvenční správce Lukáš Zrůst.

Dotazovaní experti se však obávají, jak se bude počet bankrotů vyvíjet letos. "Jaro podle mě bude kritické. Podnikatelský sektor se snažil se stávající situací vyrovnat. Spousta firem s rezervami přežila první vlnu a nakonec i podzim, ale další měsíce pro řadu z nich už budou neudržitelné," říká Louda.

Poukazuje například na některé značky v oblasti oděvního průmyslu, jež oznámily v posledních týdnech vážné problémy. Už v polovině prosince dostali špatnou zprávu věřitelé retailové skupiny C2H Michala Mičky, pod kterou spadají značky Pietro Filipi nebo Kara. Ten jim napsal, že firma také zvažuje vstup do insolvence. A návrh na insolvenci podala i společnost Blažek. Ta se nicméně s věřiteli už dohodla na reorganizaci.

Fakt, že se situace opravdu může zhoršit, naznačuje také vývoj na konci loňského roku. Zatímco prvních devět měsíců byl počet krachů podle statistiky společnosti Insolvence 2008 podprůměrný, v posledním kvartálu začal významně růst. Jen za prosinec pak na soudy přišlo 124 návrhů na insolvenci, o třetinu více než rok předtím.

Podle správce Zrůsta poroste počet případů i v roce 2021, bude se podle něj ale často jednat o mrtvé firmy. "Do insolvence budou padat podniky, které už věřitelům nemohou přinést téměř žádné uspokojení, jelikož nebude co zpeněžovat," podotýká správce Zrůst.

Tomáš Valášek ze společnosti Insolvence 2008 vidí letošní rok pesimisticky. Podle něj by mohl být počet insolvencí v letošním roce dvoj- i trojnásobný oproti roku 2020. "Roli budou v tomto ohledu hrát jednak další vládní kroky a opatření, ale důležitá bude i akviziční činnost − nakolik se oslabené firmy stanou cílem pro odkup silnějšími konkurenty ještě před tím, než budou nuceny zažádat o insolvenci," říká.