Bezpečnostní složky respektujeme, Rusko je menší risk než Čína, obhajuje Havlíček Rosatom v tendru na Dukovany

HN: Kdy bude definitivní, jestli bude ze stavby vyloučena Čína?

Ve chvíli, kdy se bude vypisovat tendr, se dohodneme, koho pozveme a koho ne. Myslím, že definitivní vypsání je otázka několika týdnů. Abychom si rozuměli, ve středu nešlo o to, že bychom si odhlasovali "Čína ne". Politické strany až na výjimku komunistů víceméně potvrdily, že ani nepředpokládaly, že by tam Čína byla. Shodli jsme se, že po stránce bezpečnostní a technologické je lepší ji tam nepřizvat. Ale není to definitivní.

HN: Dovedete si tedy představit, že tam Čína nakonec bude?

Nedovedu si to představit. A je podle mně víceméně jisté, že Čína nebude součástí tendru.

HN: Kdo a jak to čínské CNG řekne?

To záleží na ČEZ. Nevím, jak se s nimi ČEZ potkává nebo nepotkává. To on vyzve ty, se kterými měl pohovory, ať předloží nabídku. A Čínu nepozve.

HN: Kromě některých opozičních stran a bezpečnostních expertů i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v Respektu řekla, že by mělo být vedle Číny vyřazené i Rusko. Jak naložíte s účastí státního Rosatomu?

Já bych nerad, abychom dopadli jako Charlie Chaplin, co si pořád zkracoval kalhoty, až z nich měl kraťasy. Čím více budeme vyřazovat, tím více bude hrozit, že se to vůbec nepostaví. A hrozí, že tam budeme mít Francii s Jižní Koreou, které zatím nemají blok na požadovaných 1200, ale na 1400 megawattů. I když tvrdí, že zvládnou i nižší výkon. A Američany. Je pak otázka, jestli korejské KHNP s americkým Westinghousem nevytvoří konsorcium či klub. Pak by se nám mohlo stát, že budeme jednat s jedním partnerem. Což by mělo vliv na cenu reaktoru a mohlo by zapříčinit příliš vysoké výkupní ceny elektřiny.

HN: Ale vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl napsal poslankyni a člence vládního výboru pro jádro Heleně Langšádlové, že počet uchazečů nebude mít na cenu vliv.

Nemáte to úplně přesně. Pan Míl řekl, že zásadní vliv to mít nebude za předpokladu, že se zajistí drahé financování. Vycházel z toho, že se cena peněz bude pohybovat kolem pěti až šesti procent ročně. Při takových číslech sehrává vysoutěžená cena menší roli než cena peněz. Ale to se mění v případě, že stát poskytne sto procent financování. To se dostaneme na cenu peněz za dvě procenta. A v ten moment hraje cena projektu mnohem významnější roli.

HN: Má cenu se o účasti Rusů bavit v situaci, kdy se proti nim staví bezpečnostní složky a proti je i opozice kvůli geopolitickému riziku? Pokud opozice uspěje ve volbách, může je zase vyřadit…

Vždy jsme říkali, že budeme respektovat doporučení bezpečnostních složek. Jejich hlavní doporučení je ale v režimu tajné. Mám k tomu tři zprávy a nemohu je veřejně komentovat. Jediné, co mohu říct, je, že hodnocení Ruska a Číny není totožné. K bezpečnosti můžeme přihlédnout kdykoliv. Proč bychom všechny vyřadili dopředu, když to můžeme udělat v průběhu tendru nebo na konci? S ohledem na to, jak se bude vyvíjet situace a jaké budeme mít další zprávy od bezpečnostních složek. Ty musí tendr sledovat a mohou kdykoliv zatáhnout za brzdu. Když v budoucnu přijde jiná vláda a řekne, že někoho vyřadí, kohokoliv, tak to udělat může. Jsme sebevědomá země, která staví největší projekt, který tu kdy byl. Počítám s tím, že si jsou všichni uchazeči vědomi příležitostí i rizik. Jestli podají nabídku, bude je to stát peníze a je to jejich podnikatelské riziko.

Související

28. 1.

Stopka pro Číňany. Na jejich vyloučení z tendru na Dukovany se politici shodnou, Rosatom ale vzbuzuje rozpory

28. 1.

Z pěti firem, které státem ovládaná energetická společnost ČEZ pozve do tendru na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, mají zbýt jen...

HN: Jde ale o princip. Bezpečnostní složky se vyjádřily proti Rosatomu a my ho stejně necháme dělat jakési křoví, aby stlačil nabídku ostatních, a pak ho vyloučíme.

Nepoužíval bych slovo křoví. My hrajeme o bezpečnost země, ale i o to, abychom to vůbec postavili. Nechci s vaničkou vylít i dítě. Nakonec se může stát, že cena bude taková, že to nepostavíme.

HN: Kolik bude reaktor stát? Je možné odvozovat jeho cenu od projektů v zahraničí? Dana Drábová mluví o tom, že ceny ze zahraničí, které představil ČEZ, jsou neopakovatelné. Že je naivní si myslet, že nám Rusové dají stejně výhodnou nabídku jako Pákistánu nebo Turecku.

Rádi bychom se pohybovali okolo ceny 5000 eur za kilowatt výkonu. Tabulka jednotlivých projektů ukazuje, že jsou ceny různé a je tam velký rozstřel. Samozřejmě záleží na místě, na místních podmínkách. Netvrdíme, že nám Rusko nabídne nejnižší cenu. My jenom říkáme, že ať už z psychologického nebo ekonomického hlediska je lepší, když je uchazečů víc. Když tam bude více konkurentů, budou si dávat větší pozor na to, jak budou svůj projekt kalkulovat.

HN: Jste pro kompromis, aby se Rosatom zúčastnil jako součást konsorcia. Máte přesnější představu o tom, jak by to mohlo vypadat?

Ne. A nedával bych do toho pořád, jestli ano Rosatom, nebo ne Rosatom. Jdeme do toho se čtyřmi hráči. A není ještě jasné, v jaké podobě. Chceme si ověřit, zda jsou možná případná konsorcia. ČEZ s těmi partnery nyní začne jednat, jestli o konsorciu uvažují a jak by mohlo vypadat. I z těch projektů ve světě, které se nyní realizují, byla většina formou konsorcií.

HN: Dovedete si představit situaci, ve které by Rosatom nedodával reaktorovou část?

Nechme je, ať se vyjádří a něco předloží. Jsme mistři spekulací.

HN: Kdy bude vše jasné, připravené a projekt se rozjede?

Je to otázka týdnů. Ještě musí být hotový zákon o bezemisních zdrojích, který je ve třetím čtení, pak ho musí ještě schválit Senát. Podle premiéra je také potřeba mít úplně jasno v otázce financování. Původně jsme skutečně navrhovali, že by stát ČEZ půjčil 70 procent financí, a dnes se bavíme až o sto procentech. To vše si musíme nejdříve domluvit s ČEZ. Problém byl, že zatímco stát svoji část peněz poskytne velmi levně, ČEZ svých 30 procent nacenil mezi 9 a 14 procenty ročně. Můžeme se bavit o tom, jestli je to hodně nebo málo, ČEZ na to má znalce a musí se ohlížet na minoritní akcionáře. Ale mohlo by to negativně ovlivnit výkupní cenu.

HN: Premiér Babiš dříve říkal, že by se měl tendr odložit po říjnových volbách. Zmínila to i Dana Drábová. Vy to nepřipouštíte?

Jsem proti tomu. Mým úkolem bylo projekt připravit a myslím, že jsme tu udělali kus kvalitní práce. Poslední krok, který zbývá, je spustit tendr. Kdybychom se nyní rozhodli, že to spustíme po volbách, tak se nespustí v prosinci či v lednu. Každá nová vláda si bude hledat svoje priority. Podle mého by to bylo zpoždění dvou let.

HN: Je to v současné době i názor premiéra?

On nikdy neměl kategorický názor, že se to bude posouvat. Celou řadu věcí jsme si vysvětlili. Ani ve středu nebylo jednání s politickými stranami konfliktní. I předseda ODS Petr Fiala řekl, že jsme se téměř na všem shodli až na jednu věc a tou je to Rusko. Shodli jsme se na prodloužení času na podání nabídky ze sedmi na 12 měsíců, problém nebyl ani na větším financování státu.

HN: Šéf Pirátů Ivan Bartoš po středeční schůzce řekl, že pokud dá vláda sto procent peněz a vykoupí sto procent elektřiny, dává smysl, aby reaktor stavěl přímo stát. To podporovali i někteří minoritní akcionáři, dříve tu variantu preferoval i zmocněnec Míl.

Nejsem toho názoru. Nechci říct, že je to naivita, ale oni vše vidí v lepších barvách. Stát není schopen dlouhodobě zabezpečit, že by byl správným investorem. To je utopie. ČEZ k tomu má naopak všechny předpoklady. Je to bohatá společnost, má dostatečný lidský kapitál, má svůj produkt. Stát zase ví, co chce, a má vizi. A využívá ČEZ, aby ten reaktor postavil a zabezpečí mu to zpětným výkupem elektřiny. Ale neumí stavět sám o sobě.

HN: Navýšení půjčky ČEZ ze 70 na 100 procent je zásadní změna. Může to nějak ovlivnit schvalování pod­pory u Evropské komise?

Nemyslím si, že je to zásadní změna. Je to posun a pokus stlačit cenu energie z jádra na co nejnižší hodnotu. Diskuse bude s komisí podle mě mnohem větší o tom, jestli není nedovolenou podporou ta nízká úroková sazba.

HN: Platí, že by měl být úrok nula procent během výstavby a dvě procenta při provozu?

Možností je víc. Toto je naše vykopávací varianta. Pokud bychom se s komisí dohodli například na dvou až třech procentech, tak by to mělo obrovský vliv na budoucí cenu elektřiny.

HN: Podle vašich odhadů by se měla cena elektřiny z nového bloku pohybovat mezi 50 a 60 eury za megawatthodinu, i když kritici tvrdí, že to bude víc. Část opozice chtěla, aby byla přímo v zákoně maximální výkupní cena. Projde to?

Požadují to Piráti. A my se k tomu úplně nemáme.

HN: Prý se k tomu nemá hlavně ČEZ.

A já se mu nedivím. Chceme po něm, aby podepsal v roce 2020 cifru pro rok 2036 a zavázal se k ní. Když vůbec nevíme okolnosti, nevíme, co se bude odehrávat.

HN: Není také příliš velkorysé vůči ČEZ, že mu chcete garantovat výkupní ceny až na 60 let?

To není definitivní. Pokud bychom výrazně snížili náklady financování, tak nám to třeba začne vycházet už u garance na 40 let.

HN: Chcete ČEZ půjčit něco přes dvě stě miliard. Bude muset poskytnout nějaké další záruky?

Pravděpodobně ano. Budeme to teď diskutovat, budeme to řešit s premiérem a vedením ČEZ.