Nechápu, proč bychom měli mít 40 tisíc hospod. Možná se budeme divit, až skončí tato fáze uzavřené společnosti, že zjistíme, že restaurací potřebujeme jen polovinu. Naštěstí stále běží a funguje průmysl, řekl v listopadu 2020 uprostřed koronavirového víru předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Krach podniků, které zavřela vláda, viděl jako očistný proces.

Předseda největší odborové organizace Josef Středula se tehdy okamžitě od kolegy odboráře distancoval. Bohužel praxe ukázala, že Dufkův názor možná nesdílí Středula, ale že rozhodně konvenuje s názorem vlády. Ne tak viditelně, ale o to hůř. A také dráž.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Program Antivirus, tedy podpora pracovních míst, která měla a má zabránit propouštění, je nejúspěšnějším podpůrným programem ekonomiky. Alespoň měřeno objemem vyplacených peněz. Podle údajů ministerstva financí dosud stál přes 40 miliard korun.

Související

Logicky by největší podpora měla směřovat do služeb – cestovní ruch, pohostinství, ubytování, případně do kultury, které vládní opatření postihla nejvíce.

V praxi ale nejvíc peněz získal zpracovatelský průmysl. Průmysl, jejž vláda chránila před jakýmikoliv otřesy po celou dobu pandemie a který nechala volně běžet bez jakýchkoliv omezení v době, kdy si přeplněné nemocnice přeposílaly pacienty a kdy člověk nesměl překročit hranice okresu z jiného důvodu, než byla práce. Nejlépe práce v továrně.

Ekonomové Idea Cerge EI při podrobném rozboru programů podpory zaměstnanosti z jara roku 2020 dospěli k závěru, že průmysl dostal disproporční díl podpory. A nejen to – firmy, kterým se nijak valně nedařilo už před covidem, stát zadotoval ještě štědřeji. Naopak malé podniky, jež stát zavřel, to často po několika měsících zabalily: propustily zaměstnance a prodloužily frontu na úřadech práce. Zjevně pochopily, že se na ně plošná podpora až tak plošně nevztahuje.

Zjištění ekonomů z Cerge potvrzuje, že průmysl je považován za zlaté srdce české ekonomiky, které nesmí nic ohrozit. Může být. Ve chvíli, kdy zpracovatelský průmysl dostává nejštědřejší státní podporu, tedy peníze z daní všech lidí včetně těch, kdo pracují ve službách, třeba i v restauracích, se ale nutně vnucuje otázka, co vlastně Česku doopravdy nabízí?

Původní myšlenka, která udělala z České republiky dodavatelskou velmoc, zahrnovala étos železného srdce Evropy, jež v sobě spojuje geniální technický um i nadstandardní manuální zručnost. Zhruba po 20 letech a mnoha desítkách miliard podpory (nejde jen o Antivirus, ale také o investiční pobídky apod.) je hlavním krédem průmyslu, které politici neustále opakují, slovo „zaměstnanost“. O vzdělání či šikovnosti v posledních letech nepadlo ani slovo.

Nikoho příliš nezajímá, co by ti lidé měli dělat a jakou mají kvalifikaci. V místech, kde jsou průmyslové zóny a nic jiného, děti odcházejí uprostřed středoškolských studií do fabrik a rozšiřují počty nekvalifikované pracovní síly. Je to také průmysl, který neustále opakuje, že by se měly školní osnovy řídit podle něj, což absolutně popírá myšlenku, že škola má připravovat na budoucí, nikoliv minulé povolání.

Celostátně průmysl poptává desítky tisíc nových pracovních míst. Při bližší kontrole se však ukáže, že většinu míst může obsadit kdokoliv a že podle výše ocenění jsou určena levným zaměstnancům z východu, protože Čech odmítá za podobnou mzdu a podobných podmínek pracovat.

Česká republika byla a je průmyslovou zemí. Moderní ekonomiku ale netvoří pouze průmysl, navíc dodavatelský, který se na finální přidané hodnotě příliš nepodílí. Ano, pomoc státu udržela v chodu většinu průmyslových podniků. Možná by však bylo lepší, kdyby až tak velkorysá nebyla. I za cenu vyšší nezaměstnanosti.

Bylo by účelnější, kdyby namísto udržování neperspektivní výroby rozpočet víc podpořil služby. A také školství, které koronavirová opatření fakticky zadupala do země. Nic z toho se ovšem od politiků s průmyslem ukovanými klapkami na očích čekat nedá.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru