Přes sto tisíc korun musí zaplatit Kraj Vysočina za to, že šest let tajil, kolik platí svým úředníkům. Přestože zveřejnění platů a odměn za splnění daných podmínek nařizují judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu. O pokutě teď koncem června rozhodl Okresní soud v Jihlavě. Je to již druhý spor, ve kterém nad krajem vyhrál zlínský důchodce Luděk Maděra.

Informace o platech žádal Maděra v únoru 2016. Když mu je kraj opakovaně odmítl dát, obrátil se na soud, který mu dal za pravdu. Ani pak ale údaje nedostal. Kraj mu je poskytl až poté, co se kvůli nerespektování rozsudků ocitl v exekuci. „Náš postoj je odlišný, ale nezbývá nám než respektovat pravomocné rozhodnutí soudu,“ uvedla tehdy mluvčí úřadu Jitka Svatošová.

Věc ale neskončila, spor pokračoval v další větvi. Maděra požadoval odškodné za nesprávný úřední postup – tedy to, že mu kraj odmítal vydat informace, na které měl nárok. I v tomto případě uspěl. Okresní soud v Jihlavě přikázal, aby mu kraj zaplatil 63 tisíc korun nemajetkové újmy. Dalších 55 tisíc má kraj platit na nákladech řízení.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle soudkyně Evy Bastlové musela být kraji známa judikatura Nejvyššího soudu, která v roce 2011 stanovila, jaké informace má poskytovat. Kraj odmítal judikaturu respektovat, neposlechl ani nadřízené ministerstvo vnitra, které mu opakovaně rozhodnutí rušilo jako nezákonné.

Otázku, zda červnový verdikt už poslechne a zaplatí, nebo se opět odvolá, nechal kraj bez odpovědi. „Nebudeme komentovat nepravomocné rozhodnutí, mohli bychom si tím negativně ovlivnit svoji pozici,“ uvedla mluvčí úřadu.

Pravomocný je ale verdikt, kdy kraj musel platit náklady exekučního řízení. Ty dosáhly devíti tisíc korun a úřad je zaplatil. Neměly by jít z veřejného rozpočtu, hradit by je měl úředník, který nezákonná rozhodnutí podepsal.

Poradce pro otevřenou společnost Oldřich Kužílek, který je současně spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím, označuje postup krajských úředníků za libovůli. „Je to jejich rebelie proti právnímu státu. Každý nadřízený by se měl rozloučit s pracovníkem, který taková nezákonná rozhodnutí vydává,“ uvedl s tím, že kraj by měl po úřednících požadovat náhradu škody, kterou způsobili.

„Pokud jde o náklady exekuce, bude o nich jednat škodní a likvidační skupina a dle projednání ve skupině pravděpodobně rada kraje,“ popsala mluvčí. Podle Kužílka je přitom zřejmé, že podepsaní úředníci jen plnili příkazy nadřízených. „Správný zaměstnavatel by měl v rámci škodní komise nechat promluvit ty, kdo by měli nést odpovědnost za tu škodu, a je na nich, jestli ukážou na skutečného pachatele,“ podotkl Kužílek.

O platy vrcholných úředníků se dnes 78letý Maděra začal zajímat po roce 2000, kdy přišel o post vedoucího IT zlínského magistrátu. Odmítal tehdy podle svých slov podepsat zmanipulovanou zakázku. Tu poté podepsal jeho nástupce a radnice kvůli tomu dostala pokuty za 300 tisíc korun.

„Pak jsem se doslechl, že můj nástupce za to dostával vysoké odměny,“ řekl Maděra HN. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o sdělení výše odměn. Zjistil, že zatímco on sám dostával jednotky tisíc korun, jeho nástupce statisíce ročně.

Maděrova vytrvalost vedla k tomu, že Nejvyšší správní soud vydal dvě závazná stanoviska, v jakých případech mají úřady poskytnout informace o příjemcích veřejných peněz a ke stanovení hranice, kdy převažuje veřejný zájem nad ochranou soukromí.

Úspěšný byl i ve sporu s Kanceláří prezidenta republiky, která mu odmítala sdělit informace o platu a odměnách hradních úředníků v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem. Soud mu také přiznal nárok na odškodné 47 tisíc korun a za svévoli hradních úředníků, kteří odmítají dodržovat zákon. Odškodné a náklady řízení, dalších 26 tisíc korun, ale nakonec muselo Maděrovi vyplatit ministerstvo financí, protože Hrad označil rozsudek za nespravedlivý a odmítl jmenovat viníka.