Centrální banky všude na světě, vyjma nejchudších rozvojových zemí, mají svá oddělení výzkumu. Někde je to jen pár lidí v neformální skupince. Jinde, třeba v americkém Fedu, se jedná de facto o paralelní špičkovou univerzitu se stovkami pracovníků. Obecně čím vyspělejší země, tím víc centrální banka podporuje výzkum. Česká národní banka historicky volila střední cestu a udržovala malý výzkumný odbor, který ale disponoval značnou nezávislostí. Brzy to bude pět let, co bankovní rada rozhodla o jeho rozdělení a větším zapojení do běžné agendy banky. Je tedy načase zhodnotit, jak si výzkum ČNB vede v nové podobě.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na začátek musím vysvětlit, k čemu je vůbec dobrý výzkum v ekonomii. Co se tam ještě dá zkoumat? Bude to znít překvapivě, ale dosud neexistuje shoda ani na tom, jak vlastně úrokové sazby ovlivňují inflaci. Někteří věhlasní ekonomové (například John Cochrane, bývalý prezident Americké finanční asociace) dokonce argumentují, že zvýšení úrokové sazby může inflaci za jistých okolností zvýšit. Odhadů existují stovky a přesný efekt záleží vždy na kontextu a situaci dané ekonomiky, není to trojčlenka. Pro smysluplnou měnovou politiku je tedy nutný kvalitní výzkum, nelze jen převzít odhady ze zahraničí.

Další klíčovou otázkou, na kterou mají různí ekonomové různou odpověď, je optimální inflace. Většina vyspělého světa dnes žije s dvouprocentním inflačním cílem, který byl prvně zaveden před třiceti lety na Novém Zélandu a v Kanadě bez hlubšího vědeckého základu. Od té doby ale bylo publikováno aktuálně už 222 výzkumných studií, jejichž průměrný odhad optimální inflace je -0,09 procenta. Lze tedy najít argumenty pro mírnou deflaci i inflaci. Názory v profesi se liší, ale osobně věřím, že tento proud výzkumu u nás jednou pomůže přesvědčit bankovní radu, že by nám prospěla skutečná cenová stabilita – tedy dlouhodobě ani inflace, ani deflace.

Výzkum v ČNB je od ledna 2017 rozdělen na dvě samostatné části: měnovou politiku a finanční stabilitu. V první oblasti je centrální banka tradičně silná a mnoho modelových prvků užívaných v bankách malých ekonomik bylo vyvinuto právě na Příkopech. Řada špičkových ekonomů ČNB pak odešla školit centrální bankéře do zahraničí: mezi nimi Michal Andrle, Jaromír Beneš, Aleš Bulíř, Adam Geršl, Tibor Hlédik, Jaromír Hurník, David Vávra. V poslední době se čím dál více prosazuje také výzkum finanční stability pod vedením Simony Malované, který je velmi dobře komunikován a skvěle doplňuje nová opatření ČNB v této oblasti. Člověk s finálními opatřeními nemusí nutně ve všem souhlasit, aby ocenil hloubku podkladového výzkumu.

Také statistiky měřící kvalitu výzkumu vyznívají pro ČNB příznivě. Podle databáze RePEc (Research Papers in Economics, největší volně dostupná ekonomická databáze) patří ČNB mezi tři nejlepší české výzkumné instituce v ekonomii. Celosvětově patří mezi sedm procent špičkových institucí (žebříčku kralují Harvard a MIT). Sice se řadí až za centrální banky Švýcarska a Švédska, podobně lidnaté země s vlastní měnou, ale je na úrovni Japonska a před Austrálií a Novým Zélandem, nemluvě o Polsku a Maďarsku. Zároveň výzkumníci ČNB v posledních třech letech publikovali v prestižních vědeckých časopisech Journal of International Economics, Review of Economic Dynamics, Journal of Financial Stability a International Journal of Central Banking, což jsou zářezy oceňované i v nejbohatších centrálních bankách.

Výzkum v České národní bance je tedy důležitý a i po radikální změně před pěti lety funguje solidně v mezinárodním srovnání. Tam dělá České republice dobrou reklamu a „česká škola“ modelování měnové politiky a finanční stability si udržuje svůj věhlas i přes současné relativní podfinancování oproti ostatním vyspělým zemím. Přejme si, aby měl výzkum do budoucna co největší vliv na rozhodování bankovní rady.