ČNB ochlazuje trh. Banky odloží do rezerv další desítky miliard korun. Může to prodražit úvěry

„Bankovní rada rozhodla o zvýšení sazby vzhledem k odeznění akutní fáze pandemie, zlepšujícím se očekáváním, historicky rekordním objemům úvěrů na bydlení provázeným překotným vývojem na trhu nemovitostí a vysoké úrovni dříve akumulovaných rizik v rozvahách bank,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

Nová, 1,5procentní sazba je platná od října příštího roku. Centrální banka ji letos zvýšila už podruhé. První zpřísnění přišlo v květnu, kdy se bankovní rada rozhodla zvýšit sazbu na jedno procento od července příštího roku. V tuto chvíli je sazba 0,5 procenta. 

Ekonom ČSOB Petr Dufek se domnívá, že banky tak budou muset odložit navíc přibližně 25 až 30 miliard korun.

Proticyklickou kapitálovou rezervu používá centrální banka od roku 2014. Slouží jako nástroj, který zvyšuje odolnost celého finančního systému vůči ekonomickým výkyvům. Ke zvyšování její sazby přistupuje ČNB zejména ve chvílích, kdy se domácí ekonomice daří a dochází k „nadměrnému“ úvěrování ze strany bank, čímž se trh stále více zadlužuje. Snižuje se naopak tehdy, kdy se celkové hospodářství nachází spíše v útlumu anebo se očekává krize – podobně jako v loňském roce s nástupem pandemie koronaviru. Domácnosti a firmy se díky tomu dostanou snáze k penězům bankovních domů.

Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA), však k nijak zvlášť výraznému utlumení „hypoteční horečky“ tímto krokem nedojde. A to proto, že úvěry na bydlení jsou jedním z nejméně rizikových typů půjček, jelikož jsou zajištěny nemovitostmi. Byť si tedy banky a stavební spořitelny musí rozhodnutím ČNB nově vytvářet vyšší rezervy k poskytnutým úvěrům, hypotéky se kvůli tomu neprodraží. Dá se tak očekávat, že zájem lidí o tento typ úvěru neopadne a peněžní ústavy budou nadále zažívat z pohledu hypotečního trhu žně.

V červenci si podle nejnovějších dat Fincentrum Hypoindexu sjednalo hypoteční úvěr takřka 11 tisíc lidí v celkovém objemu 35,3 miliardy korun. Podle počtu úvěrů tak jde meziročně o 40procentní nárůst, v případě objemu byl růst až 63procentní. Banky letos za prvních sedm měsíců roku poskytly hypotéky už za více než 259 miliard  korun, čímž překonaly rekord z loňského roku, který činil přibližně 254 miliard. 

Seidler odhaduje, že úvěrování v oblasti hypoték by daleko výrazněji omezily takzvané příjmové ukazatele DTI a DSTI, jejichž platnost může ČNB obnovit. Ty sledují měsíční a roční příjem žadatele ve vztahu k jeho celkovému dluhu. Centrální banka na dotaz HN uvedla, že o případném zavádění těchto limitů bude její rada jednat na podzim. 

Zvýšení sazby u proticyklické kapitálové rezervy může mít podle Seidlera na trh spíše negativní vliv. Tím, že finančním domům vzrostou náklady na krytí neočekávaných rizik spojených s poskytováním půjček, může dojít v některých případech ke zdražování úvěrů. „Zejména těch firemních, které si berou menší společnosti. Ty patří mezi nejrizikovější, a proto si na ně musí banky vytvářet větší rezervy, což znamená růst nákladů, které se pak mohou promítnout do ceny úvěru,“ říká. 

S tím souhlasí i Radim Dohnal, hlavní analytik poradenské společnosti Capitalinked. Podle něj se navíc bude zdražování týkat všech typů úvěrů, nejen firemních, a to zejména v případě menších bank, které nejsou tak dobře kapitálově vybavené. 

Fio banka, která v Česku patří mezi menší bankovní domy, na dotaz HN uvedla, že zpřísnění kapitálové rezervy může v příštích měsících ovlivnit zvyšování úrokových sazeb u úvěrů. To potvrdila i Moneta Money Bank, a to především z důvodu požadavků majitelů bank na výnosnost kapitálu. Airbank uvedla, že se k tomuto tématu nehodlá vyjadřovat.

U větších finančních domů – České spořitelny, ČSOB nebo Komerční banky – tento problém podle Dohnala spíše nenastane. A to především proto, že v tuto chvíli mají velký nadbytek vlastního kapitálu. Přispívá tomu i fakt, že na doporučení ČNB již dva roky neodeslaly svým matkám v zahraničí dividendy ze svého zisku v řádech desítek miliard korun.

„Je pravda, že dlouhodobě mohou mít banky snahu přenášet náklady vyplývající z přísnějších regulatorních požadavků na klienty, ale u dobře kapitalizovaných bank bude tento efekt malý,“ říká Aleš Tůma, specialista řízení kapitálu v České spořitelně.

Seidler z ČBA zároveň dodává, že podstatně vyšší dopad na růst cen úvěrů oproti nově zpřísněné kapitálové rezervě bude nakonec stejně mít především další zvyšování základní úrokové sazby (tzv. repo). Od ní se do velké míry odvíjí úročení všech komerčních úvěrů. ČNB ji letos zvýšila již dvakrát – pokaždé o 0,25 procentního bodu – a v současnosti tak činí 0,75 procenta. A řada ekonomů se shoduje, že do konce roku ještě dojde k jejímu až trojnásobnému zvýšení, a to až na hodnotu 1,5 procenta.

Místo půl procenta zatím jen čtvrt. Ale ještě letos půjdou úrokové sazby znovu nahoru

6. 8. 2021 ▪ 3 min. čtení