Zpráva, která vyráží dech, inflační šok nebo poplach. Analytici ve svých komentářích v těchto dnech označují nejnovější údaje o růstu spotřebitelských cen velmi dramaticky. Není divu: Česko zažívá nejrychlejší inflaci za posledních 13 let a podle odborníků není zdražování ani zdaleka u konce. Přinese i vyšší úrokové sazby a může být jednou z překážek zotavení ekonomiky z pandemie.

Rok a půl po nástupu krize způsobené šířením covidu-19 se české hospodářství rovněž znovu potýká s nedostatkem pracovních sil, tedy problémem, který tu byl už před pandemií. Firmám chybí více než 360 tisíc pracovníků, nejvíce v historii, a musí o lidi bojovat vyššími mzdami. Podle metodologie používané v Evropské unii mělo Česko v červenci míru nezaměstnanosti 2,8 procenta, nejnižší z celé sedmadvacítky států. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Výrobní podniky, například automobilky, navíc ještě řeší výpadky dodávek ze zahraničí, od čipů po ocel a plasty, což opět zdražuje výrobky.

Meziroční míra inflace srpnu vyskočila na 4,1 procenta, hlavně kvůli cenám spojeným s bydlením – zdražují elektřina, plyn a voda, ale i stavební materiály. Přidává se také chuť domácností utrácet. Lidé si chtějí vynahradit dlouhé období, kdy nemohli cestovat, jíst v restauracích či nakupovat v nákupních centrech. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera bude trend pokračovat i ve zbytku roku. V prosinci mohou být ceny meziročně vyšší až o pět procent.

„Bariérami našeho růstu jsou nyní problémy s materiály a čipy, těžkosti v mezinárodní dopravě a znovu nedostatek pracovních sil. To vše vytváří proinflační rizika a vyvstává zcela zásadní otázka, zda budou tyto efekty jen dočasné, nebo zda se jedná o dlouhodobější trend,“ řekl Seidler. 

Tuto řečnickou otázku Seidler položil minulou středu při úvodní prezentaci konference pořádané fakultou financí a účetnictví na pražské VŠE. O vyhlídkách na oživení tuzemské ekonomiky na ní diskutovali přední čeští ekonomové a zástupci byznysu. Shodli se, že největší překážkou pro tuzemský růst je právě nedostatek lidí v průmyslu, který se zhoršil s odchodem tisíců zahraničních pracovníků v době pandemie, růst cen energií a výpadky v dodávkách materiálů.

Podle průzkumu, který si na vzorku téměř 240 personalistů v srpnu nechala udělat mezinárodní personální agentura Hofmann Personal, chybí aktuálně v Česku pracovníci více než dvěma třetinám podniků. To může vést i k omezování výroby. Největší poptávka je po kvalifikovaných dělnících ve výrobě či provozu, hlavně ve strojírenství. Asi polovina dotázaných firem uvedla, že za posledních 12 měsíců navyšovaly mzdy. Zejména kvůli snazšímu náboru pracovníků. S vyššími mzdami, důchody a se zrušením takzvané superhrubé mzdy mají lidé víc peněz na utrácení, což také tlačí ceny vzhůru. Navíc je ve hře i rekordní zvyšování minimální mzdy, jež někteří ekonomové kritizují jako předvolební krok vlády Andreje Babiše (ANO).

Ekonomové se domnívají, že inflace nezůstane bez odezvy ze strany České národní banky, ačkoliv na zahraniční příčiny růstu cen nemají centrální bankéři páky. Cílem ČNB je držet meziroční míru inflace kolem dvou procent. Protože je nyní toto tempo mimo tolerované pásmo, bude banka v následujících měsících nejspíš rychle zvyšovat svou klíčovou úrokovou sazbu.

Ke dvojímu zvýšení už letos došlo, naposledy v srpnu. Sazba je nyní na úrovni 0,75 procenta. Analytici očekávají, že do konce roku ČNB zvýší sazbu ještě minimálně o půl procentního bodu a příští rok by se mohla přiblížit až ke dvěma procentům. To bude znamenat zdražení peněz a brzdu pro investiční aktivitu firem a hospodářský růst.

Podle ekonomů má ČNB dilema, zda na současnou situaci reagovat, zejména v době, kdy se pandemická situace ještě může zhoršit. „Protože je inflace tažena více nabídkovými faktory – nedostatkem některých surovin a výrobků –, ČNB může vývoj ovlivnit jen málo nebo vůbec,“ upozornil Seidler.

Aleš Michl, jeden ze sedmi lidí z vedení ČNB, kteří o nastavení sazeb hlasují, na konferenci řekl, že inflace má zdroj hlavně v zahraničí, kde výrobci nestačili včas odpovědět na náhlý návrat poptávky. ČNB by podle něj měla být v reakci zdrženlivější a sledovat hlavně spotřebitelskou inflaci, která příští rok zvolní. Michl také v pátek na toto téma zveřejnil komentář v MF Dnes, který nazval „Nebojte se inflace, chce to teď klid“. Podle něj musí ČNB situaci veřejnosti vysvětlovat, aby „stabilizovala inflační očekávání“ a nezpůsobila mezi lidmi obavy, které například v letech 2012 a 2013 vedly k recesi.

Související

Někteří ekonomové ale nesdílí Michlův názor, že domácí inflace odezní. Hlavní ekonom Patrie Jan Bureš či předsedkyně Národní rozpočtové rady a bývalá členka vedení ČNB Eva Zamrazilová se obávají, že napjatá situace na tuzemském trhu práce a obrovské množství peněz, které vlády a centrální banky během pandemie pustily do oběhu, budou dál tlačit na růst cen. Do toho už některé podniky podle Bureše do svých kontraktů zabudovávají inflační doložky. „Bojím se, že firmy i spotřebitelé mohou změnit své chování. Taková inflace by pak nemusela tak snadno odeznít,“ řekl Bureš.

Za růst cen energií a některých komodit navíc jsou i faktory, které souvisejí s globální snahou o „zelenou“ ekonomiku, odklon od uhlí a snižování emisí CO2. Ty podle ekonomů budou ceny  zvyšovat dlouhodobě.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru