Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že v minulosti koupil 16 nemovitostí ve Francii téměř za 400 milionů korun, jež poslal přes své offshorové firmy. Tedy takové, které jsou založené a registrované v takzvaném daňovém ráji. Se zjištěním přišel web Investigace.cz, jenž získal k Babišovým transakcím listiny v rámci nového globálního projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.
1. Měl Andrej Babiš v roce 2009 dost peněz na to, aby si koupil nemovitosti ve Francii za 381 milionů korun?
Premiér tvrdí, že dost peněz měl, protože audit jeho příjmů již dříve ukázal, že si jen v letech 1996 až 2015 vydělal 2,4 miliardy korun. Audit si Babiš objednal v roce 2017 poté, co vypukla aféra s jeho nákupem tzv. korunových dluhopisů Agrofertu celkem za 1,5 miliardy korun. Kontrolu jeho příjmů udělaly společnosti PWC a EY.
Pokud z dokumentů vybereme sumu Babišových zdaněných příjmů jen mezi lety 1996 a 2009, z Agrofertu měl dostat zaplaceno pouze 60 milionů korun. Dalších 161,3 milionu korun k tomu získal díky prodeji akcií ve slovenské společnosti AFEED, a.s., a to na základě smlouvy z července roku 2009. Příjem nepodléhal zdanění. Celkem měl tedy oficiálně, podle svých dříve zveřejněných dokumentů, do roku 2009 k dispozici 221,14 milionu korun. Na nákup nemovitostí ve Francii by mu tak chybělo v daném roce zhruba 160 milionů korun. V roce 2010 nicméně prodal další akcie, a to ve společnosti Profrost, za 527,5 milionu korun čistého. Kdyby si tedy vzal na předchozí transakci zčásti půjčku, mohl ji tak v dalších letech doplatit. Za celý rok 2009 si poté podle auditu vydělal 378 miliónů korun po zdanění, není jasné, kdy měl ale potřebnou sumu na účtě. Sám premiér později upřesnil pro server irozhlas.cz, že mu „žádné peníze k vypořádání transakce, která proběhla v září 2009, nechyběly“. „Na nákup v hodnotě 15 milionů euro jsem měl v té době na účtech k dispozici 19,5 milionu euro, které jsem v České republice řádně zdanil,“ řekl. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ dodal Babiš.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek2. Proč nákup nemovitostí financoval přes několik firem v daňových rájích?
Před lety se podnikatelé uchylovali s firmami do daňových rájů hlavně kvůli daňové optimalizaci. „Později bylo ale stále častějším důvodem skrytí skutečného vlastníka majetku. To není samo o sobě nic nelegálního, někteří lidé prostě jen nechtěli, aby bylo vidět, že vlastní nějaký majetek,“ vysvětluje advokát Ondřej Lichnovský, jehož kancelář se specializuje na daňové právo. Právě ochrana majetku může být podle něj legitimním důvodem pro využití takzvaných offshorových firem. „Nelegálním důvodem pak může být praní špinavých peněz nebo daňová optimalizace, která je za hranou trestněprávního krácení daně,“ dodává Lichnovský.
Podle Michala Jelínka, partnera daňové poradenské společnosti V4 Group, se premiér Babiš snažil schovat původ peněz. „Ze způsobu, jakým Andrej Babiš postupoval při nákupu nemovitostí ve Francii, lze vyčíst maximální snahu o zakrytí původu peněz a skutečného vlastníka. To nemusí nutně znamenat, že se dopustil daňových úniků. Vzhledem k tomu, že celá struktura byla postavena mimo Českou republiku, budou zveřejněná data zajímat spíše úřady ve Francii a Spojených státech,“ říká Jelínek. Tuzemská daňová správa by se podle něj měla především zaměřit na to, zda byla půjčka poskytnuta ze zdaněných peněz, a také na podmínky, za jakých Agrofert holding následně nemovitosti získal.
A Vítězslav Hruška, partner v poradenské skupině Apogeo, upozorňuje, že pro veřejně známé osobnosti s větším množstvím peněz mohou takové firmy sloužit jako pomoc při nákupu, u kterého je výhodnější, když nejsou hned vidět. „Mohou tak zabránit tlaku závistivých sousedů, nebo úmyslnému zvyšování ceny ze strany prodávajícího, který si řekne: Ten pán má přece peněz moc, tak mu to prodám dráž,“ poznamenává Hruška. Kauzu premiéra Babiše hodnotí spíše obecně. „Nikdo nezakazuje použít peníze na nákup zámečku ve Francii a založení několika firem k uskutečnění obchodu. Pokud je ale člověk premiérem středoevropské země, tak ačkoliv může jít o zcela legální postup, patrně mu to na veřejnosti moc neprospěje,“ míní Hruška.
3. Proč Babiš nakupoval nemovitosti přes firmy, u kterých nebylo dohledatelné, že je jejich vlastník? Mohlo by jít o praní špinavých peněz?
Praní špinavých peněz ve skutečnosti znamená, že peníze mají problematický původ – například pocházejí z trestné činnosti, takzvané šedé ekonomiky anebo nejsou řádně zdaněné. „Pokud je potřebuji zlegalizovat, protočím je přes bankovní účty naoko nezávislých subjektů tak, aby se mi vrátily zpět a budily dojem, že jsou legální. Pak s nimi můžu dělat cokoliv, včetně nakupování nemovitostí, aut nebo co kdo chce,“ říká advokát Ondřej Lichnovský.
Podle daňového experta Davida Hubala se o praní špinavých peněz skutečně může jednat. „To, že zakryl skutečný zdroj peněz, muselo mít nějaký racionální důvod. Patrně se jednalo o peníze, které pocházejí z nelegální činnosti. Tyto peníze se pokusil uvést do oběhu, aby z nich mohl mít prospěch, což naplňuje znaky praní špinavých peněz,“ míní David Hubal.
4. Co na kauzu říká sám Andrej Babiš?
Premiér informace serveru Investigace.cz označil za součást předvolebního boje a pochybení odmítá. „Politik si to nemůže dovolit, ale já jsem to udělal před dvanácti lety. Je to načasované před volbami, aby se ovlivnila veřejnost, aby mě to poškodilo. Nevlastním žádný offshore, nevlastním žádnou nemovitost ve Francii a všechny peníze, co jsem půjčil, jsem dostal zpátky,“ uvedl v pondělí Babiš. Nemovitosti v roce 2017 převedl do svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů. Dnes tak spadají do majetku holdingů Agrofert a SynBiol, které Babiš vložil do svěřenských fondů – v pondělí to ostatně Babiš připustil v rozhovoru pro Tv.nova.cz. A on je stále jejich beneficientem.
5. Majetky ve Francii chybí v Babišově majetkovém přiznání. Je to trestné?
Zatím jediný prokazatelný prohřešek, který vyplývá z nejnovější zveřejněné kauzy premiéra Babiše, se skrývá v premiérově majetkovém přiznání. Od roku 2016 totiž platí povinnost vstupního majetkového přiznání, což znamená, že politik musí zveřejnit i majetek, který měl v době, než do politiky vstoupil. Babiš ale informace o tom, že byl majitelem šestnácti nemovitostí ve Francii, které koupil přes řetězec offshorových společností, neuvedl. Za nedodržení zákona mu proto hrozí pokuta až 50 tisíc korun.
S přispěním Michaely Ryšavé
Upřesnění a aktualizace: V titulku jsme upravili v titulku místo „chybělo“ na „mohlo chybět“. Rozšířili jsme první bod o Babišových financích o informaci o příjmech za celý rok 2009 a o premiérovo vyjádření pro server irozhlas.cz jakou sumu měl na bankovním účtu v září 2009 a že v auditu nebyly uvedeny všechny příjmy.
