Blíží se stagflace? Tisíce lidí už na internetu hledají, co to slovo znamená

Inflační očekávání se tehdy utrhla z řetězu a inflace se dostala na dvouciferné hodnoty, k tomu stagnovala ekonomika a zároveň rostla nezaměstnanost. „S ohledem na aktuálně skomírající růst a zrychlující inflaci se k takovému stavu přibližujeme. Stagflace by ale vyžadovala, aby oba jevy trvaly déle. Zároveň by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti, což zatím česká ekonomika naštěstí nesplňuje,“ uvádí Brožka.

Nezaměstnanost byla v Česku v září pouze 3,5 procenta a ve srovnání se zeměmi Evropské unie jde o nejnižší hodnotu. Inflace ale dosáhla ve stejném porovnání v září deváté nejvyšší hodnoty. „Pokud očistíme inflaci o tradičně kolísavé položky, jako jsou ceny energií a ceny potravin, byl růst cen v Česku v září druhý nejrychlejší hned po Maďarsku,“ uvádí Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Energie i potraviny se promítají do cen v jednotlivých zemích s různým časovým rozestupem. Češi například vyšší ceny elektřiny a plynu teprve pocítí.

Inflace tak zřejmě poroste zvýšeným tempem i v následujících měsících. Zmiňované šetření Českého statistického úřadu také ukázalo, že se zvýšily obavy domácností z vývoje jejich vlastní finanční situace. Dostaly se téměř na úroveň z dubna minulého roku, kdy vrcholila první vlna pandemie. Jen tentokrát nejsou hlavním důvodem obavy z viru, ale právě z rostoucích cen. To se následně přelévá také do inflačních očekávání, která jsou klíčová pro centrální banku.

Pokud totiž domácnosti a firmy očekávají vyšší inflaci, než jsou dvě procenta, kterou se snaží udržet centrální banka, tak se tato vyšší inflace také často dostaví. Očekávání jsou v ekonomice sebenaplňující, protože se od nich odvíjí například vyjednávání o mzdách nebo cenách ve smlouvách mezi firmami. A tato zvýšená očekávání už se projevují i zcela konkrétně. 

Podle průzkumu samotné centrální banky roste tlak na zvyšování mezd kvůli inflaci, což firmám zvyšuje náklady. „Je znepokojivé, že například inflační očekávání firem na tři roky dosáhlo už hodnoty 3,6 procenta,“ uvádí ekonom Tomáš Havránek, jenž dříve v České národní bance působil jako poradce bankovní rady. Očekávání se tak blíží k hodnotám z roku 2008, kdy světem cloumala velká finanční krize.  

Podle Havránka musí nyní model centrální banky žádat okamžitý růst sazeb o jednotky procentních bodů. Už na posledním zasedání centrální bankéři překvapili, když zvýšili klíčovou úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Na svém listopadovém zasedání by měli, pokud by se bankéři měli striktně řídit svými modely, sazby zvýšit ještě prudčeji. „Takové skokové zvyšování by ale působilo panicky,“ říká Havránek. Podobné situace se podle něj řeší tím, že se doporučené zvýšení sazeb rozloží v čase, třeba o 0,75 procentního bodu na třech po sobě jdoucích jednáních.

Další růst sazeb se ale negativně promítne zdražením úvěrů, ať těch určených firmám nebo domácnostem. Samotné firmy se tak mohou na nějaký čas ocitnout v prostředí, kdy jim výrazně rostou náklady a zároveň klesá přístup k levným penězům. Podobně jako u domácností proto klesá podle pondělních dat i důvěra v ekonomiku mezi podnikateli, která zaznamenala pokles již čtvrtý měsíc v řadě.

Podobné prostředí zvýšené inflace a obav z ekonomického vývoje ovšem česká ekonomika zažila už během krizového roku 2008. Podle ekonomů je ale současná situace v mnohém odlišná. Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře je množství peněz proudících do světové ekonomiky mnohem vyšší než tehdy. „Nedošlo ani k trvalejšímu a výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Navíc domácnostem díky různým podporám ze strany státu příjmy výrazně vzrostly, a nikoliv aby klesly jako v roce 2009,“ uvádí Sklenář. Deficity státního rozpočtu se pohybují přes šest procent HDP, zatímco v letech 2009 a 2010 to bylo podstatně méně navzdory významně vyšší nezaměstnanosti.

Sám Sklenář nevylučuje, že problémy v dodavatelských řetězcích a ohromné množství peněz v ekonomice mohou skončit přechodnou stagnací či recesí. „Výsledkem tak může být i stagflace, podobně jako v 70. letech – tedy kombinace slabého růstu a vysoké inflace,“ dodává. Ve Spojených státech vyhledávání slova stagflace na internetu v posledních týdnech výrazně roste, podobně jako v Česku. Na hodnoty z finanční krize ale ještě nedosáhlo.

Chcete se naučit investovat a řídit své finance? Pak se přidejte k téměř 4000 drobných investorů, kteří odebírají newsletter Peníze HN.