Ve svém oboru je skutečnou mezinárodní extratřídou. Ve fotbale by hrál Ligu mistrů. Z Ruska musel odejít z politických důvodů,“ říká pro HN docent Rudolf Kučera, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Mluví o Janu Jakubu Surmanovi, polském historikovi, který už více než rok pracuje v jeho ústavu. Má za sebou působení na prestižních německých a rakouských univerzitách. V roce 2017 kvůli dalšímu výzkumu odjel do Moskvy, kde učil na Higher School of Economics, přední ruské univerzitě. Ta s ním ale předloni z ničeho nic ukončila spolupráci. „Univerzita si nejspíš jednoho dne spočítala, že je pro ni příliš riskantní, abych pro ni dále pracoval,“ říká Surman v rozhovoru s HN.
V Praze Surman vede velký výzkumný projekt, který se týká role vědy ve vývoji Československa v letech 1918 až 1968. Peníze na něj získal mimo jiné díky prémii udělované Akademií věd pro zakládání nových výzkumných týmů. Ocenění se jmenuje Lumina quaeruntur (Ti, kteří hledají světlo) a Surman má díky němu prostředky na sestavení vlastního týmu a na další výzkum.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
