Česká ekonomika prochází útlumem kvůli nárůstu úrokových sazeb a skokovému zdražení energií. Lidé šetří prakticky na všem. A dokazují to i oficiální statistiky: například maloobchodní tržby se v červenci meziročně propadly o 7,2 procenta, klesá také průmyslová výroba a ochladla i poptávka po hypotékách. Na horší časy se připravují i spotřebitelé a firmy v celé Evropě.

Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky, třetího největšího bankovního domu v zemi, i přesto zůstává optimistou. Když bude Česko chytře využívat peníze z evropských fondů na vývoje technologií, má podle Juchelky „šanci odejít z kategorie zemí, které soutěží v oblasti levné pracovní síly, a připojit se k ekonomikám, které se prezentují vyšší přidanou hodnotou“.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Je to možná dlouhodobější pohled, ale myslím, že zrovna tyto dny, tyto měsíce určí, jak bude vypadat Česká republika v příštích desetiletích. Tato krize nás provede určitou katarzí, tlakem, ve kterém budou vznikat velmi pozitivní věci,“ říká v rozhovoru pro HN.

Juchelka také tvrdí, že banka zatím nezaznamenává problém se splácením úvěrů. Úvěráři jsou ale v kontaktu s klienty, aby zjistili, kdo z nich by se kvůli růstu cen mohl dostat do problémů. „Preventivně působíme na některé klienty a už dnes jim pomáháme situaci zvládnout,“ dodává. 

HN: Jak se díváte na budoucí vývoj České ekonomiky? Počítáte s tím, že by se tisíce firem mohly dostat do problémů kvůli vysokým nákladům a že by zde mohlo nastat delší období hospodářského útlumu? 

Naši makroekonomové predikují, že Česko pravděpodobně projde ve třetím a čtvrtém kvartále lehkou recesí. Rok 2022 by měl celkově skončit růstem 2,5 procenta, hlavně díky silné první polovině roku. Ve scénáři, se kterým pracujeme, nedochází k dlouhodobému výpadku plynu a elektřiny pro průmysl a domácnosti. Otázkou zůstává, jak se budou vyvíjet ceny těchto základních komodit. Nejpravděpodobnější scénář pro 2023 je mírný hospodářský růst, přibližně 1,5 procenta, postupné snižování inflace a narovnávání problémů v dodavatelských řetězcích. Česká republika tedy snad nebude postižena zásadním způsobem. Platí však, že míra nejistoty zůstává vysoká.

HN: Není předpoklad, že příští rok ekonomika poroste, příliš optimistický? Většina firem v nedávné anketě HN si myslí, že nás i příští rok čeká pokles.

Jako vždy v krizi věřím ve schopnosti českých firem. Ačkoliv jsem přesvědčen, že tato krize bude bolet, dá také šanci českým podnikatelům a firmám, aby redefinovaly svůj byznysmodel, aby našly nové příležitosti, například v oblasti inovací, nebo nové trhy pro své výrobky a služby. V průběhu své kariéry jsem viděl mnoho krizových okamžiků, ve kterých tuzemští podnikatelé a firmy dokázali často reagovat rychleji než firmy v jiných zemích. Mám velkou víru v to, že se umíme rychle přizpůsobit novým podmínkám. A současně věřím tomu, že když budeme chytře využívat kapitál z evropských fondů do výzkumu a vývoje technologií, máme šanci odejít z kategorie zemí, které soutěží v oblasti levné pracovní síly, a připojit se k ekonomikám, které se prezentují vyšší přidanou hodnotou. Je to možná dlouhodobější pohled, ale myslím, že zrovna tyto dny, tyto měsíce určí, jak bude vypadat Česká republika v příštích desetiletích. Tato krize nás provede určitou katarzí, tlakem, ve kterém budou vznikat velmi pozitivní věci. O tom jsem přesvědčený. 

HN: Komerční banka si, podobně jako jiné bankovní domy, vyčlenila část peněz na takzvané opravné položky. Vyplývá to z nových mezinárodních účetních standardů, kdy je třeba tyto peníze odkládat stranou, když se zhoršuje makroekonomické prostředí. Něco z toho už ale banky rozpouštěly zpět do zisku, i když velká část peněz tam ještě zůstává. Bude to konkrétně Komerční bance na nadcházející období stačit, nebo může dojít ještě k navýšení opravných položek? 

Dá se předpokládat – a bude to záviset hlavně na tom, jak se budou vyvíjet hlavní makroekonomické ukazatele –, že bankám v následujících letech porostou náklady na riziko. Zatím držíme tvorbu nových opravných položek a rezerv nízko, protože nemáme žádný důkaz, že by se situace už rapidně zhoršovala. Komerční banka je prudentní v oblasti risk managementu. Pravda je, že současná situace míru nejistoty zvyšuje.

 HN: Takže počítáte, že opravné položky navýšíte?

Ohledně takového prohlášení musíte počkat na nejbližší oznámení kvartálních výsledků, které přijde na počátku listopadu. Jsme veřejně obchodovaná firma a já nemohu takto individuálně vypouštět predikce do éteru. Aktuálně se ale nacházíme v situaci, kdy se efekt „černé labutě“ může odehrát, ačkoliv to nechci přivolávat. Všichni si dovedeme představit, co všechno se teoreticky může stát třeba v souvislosti s válkou na Ukrajině.

 HN: Myslíte hlavně úplné a definitivní odříznutí od ruského plynu a ropy?

V těch vojensko-takticko-strategických úvahách můžeme jít ještě dál, ale já nejsem expert na vedení války, takže tady nechci vytvářet nějaké černé scénáře. 

HN: Překvapuje vás, že ještě do poloviny roku stále klesal podíl nevýkonných úvěrů? Jak si to vysvětlujete? 

Jak domácnosti, tak firmy v průběhu covidových let nemohly utrácet, neinvestovaly. Důvodem byla s pandemií související omezení. Na počátku letošního roku došlo k silnému oživení ekonomické aktivity obyvatel, domácností i firem. Do určité míry se daly do pořádku i dodavatelsko-odběratelské řetězce, což třeba pro vývozní firmy byla skvělá zpráva. Ruku v ruce s tím se v covidovém období nenabíralo mnoho nových úvěrů. Vidíme dodnes, že podnikatelé a firmy spíše odkládají investiční rozhodnutí, spíš si berou úvěry na provoz svých firem. Se splácením stávajících závazků v prvním pololetí tedy větší problém u klientů KB nebyl. Je mi jasné, že takový popis reality je vlastně trochu v rozporu s informacemi, které se na nás valí z veřejného prostoru, informacemi o nastupující ekonomické a energetické bídě. Realita, tak jak ji vidíme v našich datech, jak ji vidíme v chování našich klientů, je prostě doposud jiná. Spotřeba a ekonomická aktivita se do určité míry vrátily na úroveň před covidovou pandemií. 

Jan Juchelka (51)

Vystudoval Slezskou univerzitu v Opavě. Po studiích nastoupil v roce 1995 jako úředník do Fondu národního majetku (FNM). Tam se postupně vypracoval do vedení a byl mimo jiné hlavním vyjednávačem velkých bankovních privatizací.

V roce 2002 se coby favorit ministra financí Bohuslava Sobotky stal předsedou FNM, kde byl až do jeho zrušení v roce 2005.

V roce 1999 se stal členem dozorčí rady KB a v této pozici setrval až do roku 2006, kdy nastoupil do top managementu banky.

V roce 2012 odešel do centrály francouzské Société Générale, působil v oblasti korporátního a investičního bankovnictví se zodpovědností za střední a východní Evropu, Střední východ a Afriku.

Po návratu do Prahy se v létě 2017 stal předsedou představenstva a generálním ředitelem Komerční banky.

HN:  Jak se tedy podle vás bude poměr špatných úvěrů vyvíjet na začátku příštího roku?

To číslo, po kterém asi prahnete, řekneme na prezentaci čtvrtletních výsledků. Budeme mít za sebou další tři měsíce, tudíž i upřesněný odhad do konce roku. Možná se podíváme i do jednoho nebo dvou čtvrtletí příštího roku. Naši bankéři jsou v kontaktu s klienty, věnují se preventivní práci a v dialogu s klienty zjišťují, kteří by se mohli dostat do těžkostí se splácením úvěru kvůli nárůstu cen energií a ostatních položek souvisejících s bydlením. Jde o tisícovky telefonátů, e-mailů, vzájemně se informujeme. Preventivně působíme na některé klienty a už dnes jim pomáháme situaci zvládnout. Takže není to tak, že čekáme, co se stane. Spíš proaktivně jednáme, aby k těm negativním situacím nedocházelo anebo se zmírnily jejich dopady.

HN: Jak šlape tuzemská ekonomika aktuálně? 

Soudě podle výhledových ukazatelů zatím šlape česká ekonomika jako celek v současné době relativně slušně. Samozřejmě prožívá stres z budoucího vývoje cen energií. Průmyslová výroba v některých odvětvích klesá. Vidíme, že kvůli problémům s dostupností  stavebního materiálu se výkonnost stavebního průmyslu dostává na jakýsi horizont. A současně vidíme, že záměr ČNB přísnější regulací pokropit studenou vodou hypoteční trh vyšel – v kombinaci s vyššími sazbami – a snížila se tak i poptávka po nákupu nového bydlení. Tyto faktory nejsou úplně pozitivní. A relativně málo souvisejí s inflací.

 HN: Vidíte větší riziko nesplácení u fyzických osob a jejich spotřebních úvěrů?

Zatím spíše ne. Retailoví klienti Komerční banky mají relativně hodně našetřeno, což bylo vidět v masivním nárůstu depozit v letech 2020 a 2021. Takže přirozeně své peníze buď utrácejí, nebo investují.

HN: Jak vy sami řešíte těžkou situaci na energetickém trhu, a tedy růst nákladů za energie? Kde se dá v bance spořit nebo optimalizovat spotřebu? 

My jako firma používáme například úsporné osvětlení. Sedíme tady v kampusu ve Stodůlkách v budově s příslušnými certifikáty o energetické úspornosti. Pracuje tady většina zaměstnanců centrály. Zavádíme další úsporná opatření v oblasti odběru plynu, snažíme se jako každý na tu nastalou situaci reagovat. Naše malá výhoda je možná v tom, že jsme začali mnohem dřív, než vypukla válka na Ukrajině. Ne proto, že bychom ji předvídali, ale proto, že jsme si dali sami v této oblasti konkrétní cíle. Nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje.

HN: Na českém bankovním trhu dochází ke slučování. Jste i vy připraveni tu ještě něco koupit?

Naše pozice je konzistentní a mluvíme o ní pořád stejně: máme strategický plán KB 2025, postavený na tom, že chceme obsluhovat dva miliony aktivních klientů (k 30. 6. 2022 obsluhovala Skupina Komerční banky 2 256 000 klientů. Samotná Komerční banka měla 1 650 000 klientů, meziročně o 29 000 více). K tomu se chceme dostat kombinací organického růstu a případnou akvizicí. Aktivně analyzujeme, co se na trhu děje, a vyhodnocujeme jednotlivé příležitosti. V současné době jsme ale v žádné z těchto analýz nedospěli do fáze, abychom měli povinnost informovat trhy.

 HN: Sberbank, která je v likvidaci, vás nezaujala?

Sberbank je specifický příklad. Tady si přihřeji polívčičku v tom, že jsme naprosto brilantně zprocesovali peníze z garančního fondu do rukou klientů Sberbank. Komerční banka měla na sobě ohromnou zodpovědnost v době, kdy bylo těsně po vypuknutí války na Ukrajině, kdy veřejným prostorem běhaly fake news, které zpochybňovaly stabilitu českého bankovního systému. A v takové vzrušené době Komerčka procesovala výplatu desítek tisíc klientů. Kdyby nastaly zádrhele, tak všechny ty fake news a domněnky by mohly získat nezaslouženou pozornost. Ale zpátky ke Sberbank: proces byl postaven relativně agresivně, bylo velmi málo času a data, která byla k dispozici, byla příliš omezená na to, abychom mohli udělat zodpovědné obchodní rozhodnutí. Teď běží druhé kolo, my ho monitorujeme zblízka a uvidíme, jak se zachováme. Pravda je, že v průběhu času se zhoršuje hodnota toho, co po Sberbance zbývá.

 HN: Ucházíte se o Hello bank? 

Teď bychom se vydali společně na procházku od jednoho jména k druhému. Ale bohužel musím zůstat u obecného prohlášení, že trh aktivně monitorujeme, ale u žádné příležitosti nejsme ve fázi, abychom informovali trhy, že činíme nějakou akvizici. Znovu se vrátím k našim výsledkům za druhý kvartál: platí, že část našeho kapitálu může býti alokována případně na akvizice.

HN: Jak to vypadá s dividendou. ČNB dělá zátěžové testy, už od ní dostanete brzy svolení zadržené dividendy vyplatit?

ČNB počítá naše „stres testy“ právě v tomto období. Někdy v průběhu podzimu nám dá vědět a po vzájemném dialogu se dohodneme na tom, kolik kapitálu Komerční banka potřebuje, a tedy i jaká by mohla být dividenda. Zatím trpělivě čekáme. 

HN: Jak vnímáte vývoj cen akcií Komerční banky? Celé léto cena klesala až k úrovním z dob pandemie. Umím si představit, že investoři jsou trochu zklamaní.

Záleží na tom, jací investoři, někteří to mohou vnímat jako dobrou příležitost k nákupu. Volatilita je způsobena vyšší mírou nejistoty budoucího vývoje. Některá prohlášení, domněnky a spekulace týkající se případného dalšího zdanění bank rozkolísanost na trzích přiživují. Bohužel.

HN: Odráží to podle vás nejistotu ohledně windfall tax?

Zaprvé – bankovní akcie byly v celé Evropě po dlouhou dobu pod prodejním tlakem. Zadruhé – akcie Komerční banky se obchodovala a stále obchoduje za vyšší podíl vůči hodnotě čistého jmění, než je to u akcií západoevropských bank. Je to tedy od investorů určitý kredit vůči bance, ale i vůči prostředí, ve kterém podniká. Akcie Komerční banky jsou jedny z blue chips na pražské burze cenných papírů a jejich cena zrcadlí taky zájem zahraničních investorů – velkých globálních penzijních fondů a asset manažerů. 

HN: Jaký je váš argument proti windfall tax? 

Případná windfall tax – všímáte si, jak krkolomně hledáme český ekvivalent k této dani? – je nesystémovým zásahem do doposud velmi stabilního a silného prostředí českého bankovního průmyslu. Úvahy o ní přicházejí v době, kdy české banky mohou, a podle mě i mají, být na straně těch, kdo řeší problémy české ekonomiky v době krize. Peníze, které budou použity na mimořádné zdanění, mohou chybět pro financování potřeb českých domácností a firem. Nemluvě o miliardách korun, které banky investují do inovací. Stejně jako v covidových letech jsme připraveni klientům poskytnout podporu a asistenci při překonávání problémů, které si sami nezavinili. Například formou odkladu nebo rozložení splátek v čase. Nabídli jsme vládě posílit a podpořit investice do infrastruktury, dostupného bydlení. Přímo nebo prostřednictvím Národní rozvojové banky. Kombinací veřejného a soukromého kapitálu lze dosáhnout řádově vyšších pozitivních efektů než vybranou daní použitou následně na spotřebu.

S přispěním Jaroslava Maška

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.