Většina Čechů říká, že ochrana přírody je jim blízká, globální změna klimatu probíhá a je třeba s ní začít něco dělat. Zároveň jsou ale připraveni se zříci jen toho, co vlastně příliš nepotřebují nebo nevyužívají. Třeba omezit létání. Navíc jejich ochota se za opatření proti klimatické změně, která už v Česku například způsobila řadu let sucha a zdevastovala lesy, veřejně postavit je minimální.

Ukazuje to ojedinělý průzkum na téma Česká (ne)transformace 2022, který zpracoval výzkumný ústav STEM ve spolupráci s Institutem 2050. Ten mimo jiné zjišťoval ochotu obyvatel Česka změnit svoje návyky a spotřebu kvůli boji s klimatickou změnou.

Myšlenky ochrany přírody a životního prostředí podle průzkumu, jehož se v květnu zúčastnilo přes dva tisíce lidí, vyznává 65 procent Čechů. Odmítá je jen každý desátý. Podobně šest z deseti obyvatel země věří, že klimatická změna už je tady, a skoro tři čtvrtiny jsou přesvědčené, že je třeba konat ihned či nejpozději během deseti let. Skoro 70 procent pak předvídá, že změny, kterými společnost musí projít, budou velké.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Když se ale tazatelé lidí ptali na to, jak konkrétně jsou Češi ochotní se sami měnit a přizpůsobit, dostali v souhrnu odpovědi, které se zdají být k výše uvedenému ze značné části v protikladu. „Česká veřejnost si uvědomuje, že bude potřeba změnit svůj způsob života, nicméně není ochotna přijmout snížení životní úrovně. Zatímco způsob života by byl ochoten změnit každý třetí Čech, snížení životní úrovně pouze každý pátý,“ sdělil analytik STEM Martin Philipp.

I změnu způsobu života si ale Češi představují svérázně. Trochu zjednodušeně řečeno jsou ochotní omezit jen spotřebu v oblastech, které využívají zřídka nebo skoro vůbec, například leteckou dopravu. S omezením letů jen na místa, kam se jinak nelze dostat, je smířena skoro polovina obyvatel. To je ale největší český ústupek.

Méně jezdit autem a více hromadnou dopravou už je připraveno jen 38 procent lidí a snížit množství masa a živočišných produktů ve svém jídelníčku na polovinu by zvládlo jen 29 procent. Téměř polovina je však jasně proti a na omezení masité stravy by prý reagovala dokonce rozzlobeně. Dvě pětiny obyvatel by zase hodně naštvalo omezení výroby aut se spalovacími motory, skoro čtvrtinu omezení využívání uhlí.

Češi také podle průzkumu nechtějí nést vyšší náklady – prostřednictvím daní –, které by souvisely se snižováním emisí v ekonomice. Například s proměnou průmyslu. Jsou tak ochotní učinit kvůli ochraně klimatu jen kroky, jejichž dopad na jejich peněženky bude kladný.

„Téměř dvě třetiny české veřejnosti by byly ochotné v budoucnu investovat do zateplení svého bydlení a do opatření týkajících se zachytávání vody na vlastních zahradách. Více než polovina Čechů by byla ochotna pořídit si solární nebo fotovoltaické panely a dvě pětiny tepelné čerpadlo,“ řekl Philipp.

Daleko méně se Češi smiřují s elektromobilitou. Pořízení vlastního elektromobilu či hybridního vozidla považuje v budoucnu za pravděpodobné jen asi pětina obyvatel. „Zároveň jsme u tohoto typu investice zjistili nejvyšší podíl lidí, kteří označují pořízení elektromobilu či hybridního vozidla za velmi nepravděpodobné,“ dodal Philipp. U koupě elektromobilu to uvedlo 37 procent respondentů, u hybridního vozidla 29 procent.

Zároveň se ukázalo, že byť lidé uznávají klimatickou změnu, nejsou ochotní proti ní něco dělat v práci či se za nutná opatření veřejně postavit. V zaměstnání by to učinilo jen 34 procent lidí, na sociálních sítích dokonce jen 21 procent. A volit politické strany, které podporují ekonomické změny zmírňující změnu klimatu, se chystají jen tři Češi z deseti.

Postoje Čechů si výzkumníci vysvětlují složitostí tématu i jeho relativní odtažitostí. „Je to pro ně vzdálená a příliš komplexní problematika na to, aby jí dokázali porozumět. Pro většinu lidí není téma tak silné, aby ho nepřebilo něco akutnějšího, třeba válka na Ukrajině. A i pokud mají obavu ze sucha a vyschnutí studny, zároveň si ale nemohou dovolit nenadálý výdaj 10 tisíc korun, tak je klima už také tolik nezajímá,“ míní analytik Philipp.

Podle Jindřicha Petrlíka z ekologické organizace Arnika výsledky odpovídají tomu, co kolem sebe pozoruje. „Lidé situaci s klimatem nepovažují za děsivě kritickou. Mají pod kůží skepticismus, nedůvěru v environmentální hnutí. Bojí se, že kdyby se k moci dostali například Zelení, tak budou dělat opatření, která omezí jejich pohodlí,“ uvedl.

Takovou atmosféru podle Petrlíka nastolili především mnozí minulí i současní politici. „Nebyl to jen Václav Klaus, k diskreditaci ekologické politiky přispěli i současný prezident Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i třeba Tomio Okamura (SPD). Je to celá plejáda politiků, kteří hrají na populistickou, antiekologickou notu a mají i díky tomu vysoké volební preference,“ míní Petrlík.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.