Světové burzy se po loňském výplachu, který byl nejhorším od finanční krize v roce 2008, rychle oklepaly a od začátku letošního roku slušně rostou. To může těšit investory, ale nedělá to velkou radost největším centrálním bankám, protože uvolnění finančních podmínek na trzích nabourává efektivitu jejich politiky držet inflaci na inflačním cíli, což jsou dvě procenta.

Centrální banky s pomocí růstu sazeb ovlivňují jednak trh práce a jednak finanční trhy. Zdražování peněz totiž zpomaluje ekonomiku a zvyšuje nezaměstnanost, což tlačí domácnosti k úsporám a brzdí růst cen zboží a služeb. Dalším efektem růstu sazeb má být pokles cen akcií a dalších aktiv, jakými jsou například nemovitosti. Domácnosti by při poklesu hodnoty svého majetku opět měly šetřit, což tlačí inflaci dolů.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ani jednoho se však centrálním bankéřům nedaří dosáhnout. Trhy práce v USA, Evropě i Česku jsou stále napjaté, protože – jednoduše řečeno – chybí lidé. Tady důvod šetřit nevzniká. Ani hodnota aktiv, jako jsou akcie či reality v řadě zemí, opět včetně USA a Česka, neklesla natolik, aby to někoho nutilo k úsporám. Centrální bankéři tím ztrácejí kanál, kudy prosadit svou vůli zkrotit inflaci ke dvěma procentům.

Konkrétně v USA byla inflace v lednu 6,4 procenta oproti prosincové hodnotě 6,5 procenta, přičemž ekonomové odhadovali pokles na 6,2 procenta. „Trvalá inflace není jen americký fenomén. Děje se napříč rozvinutými trhy,“ komentovala pro Bloomberg Wei Liová, hlavní investiční stratéžka největšího světového správce majetku BlackRock. V Česku inflace vyletěla na 17,5 procenta, o měsíc dříve to bylo 15,8 procenta.

Proklestit se k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, to bude ještě hodně bolet a centrální bankéři budou muset opět přitvrdit, aby zkrotili růst cen. Návrat k předpandemickým úrovním sazeb proto může být bolestivější, než si řada expertů a institucí připouští. Stále doufají, že se bude opakovat scénář z uplynulých let, kdy přece pumpování peněz po finanční krizi 2008 inflaci nevyvolalo a sazby byly blízko nuly nebo dokonce záporné.

Nezvykle nízké sazby v posledních patnácti letech jsou však podle studie týmu profesora Harvardovy univerzity a ekonoma Kennetha Rogoffa spíše odchylkou od dlouhodobého trendu. Jeho tým zkoumal vývoj desetiletých sazeb za více než sedm set let. Zjistil, že lehký a stabilní pokles úrokových sazeb souvisí s tím, jak se svět stává bezpečnějším a finanční trhy rozvinutějšími.

Situace se však od finanční krize radikálně změnila. Zatímco v té době hrálo všechno do karet centrálním bankéřům, nyní jdou okolnosti a dlouhodobé trendy proti nim. „Podceňují se strukturální změny jako deglobalizace a nedostatek pracovních sil, které by mohly vést k vyššímu inflačnímu režimu,“ upozornil manažer John Taylor z finančního kolosu AllianceBernstein.

Právě slábnutí globalizace, kdy dodávky přicházely přesně na čas, bude mít dopad na růst cen. Koronavirová pandemie jasně ukázala, že sázet na Čínu jako hlavního dodavatele může být velký problém. Při narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců se zastavila celá odvětví včetně automobilového průmyslu. Do budoucna proto firmy budou donuceny diverzifikovat dodavatele, což jim zvyšuje náklady, a ony se to budou snažit promítnout do cen.

Proti centrálním bankám jde pak i demografický vývoj: z trhu odešly silné poválečné ročníky. Výsledkem je nedostatek pracovních sil napříč planetou. Populace stárne a lidé ve vyšším věku se stanou závislejšími na státní zdravotní péči a vyplácení důchodů. Státy si tak budou muset více půjčovat, což bude tlačit sazby opět nahoru.

Ostatně právě utrácení vlád a tištění peněz centrálními bankami jsou velkým faktorem, který vyhnal inflaci na rekordy nebo na nejvyšší úrovně za dekády. V koronavirové pandemii lidem v řídicích institucích ruply nervy a napumpovali do ekonomik desítky bilionů dolarů. Jen pro názornost: bilance americké centrální banky Fed se během dvou let zdvojnásobila z 4,3 na téměř devět bilionů dolarů.

Domácnosti v lockdownech nahromadily úspory a není pro ně problém si za věci připlatit, čehož se ekonomové obávají. „Pokračující připravenost Čechů sahat hlouběji do peněženek i u zbytného zboží a služeb naznačuje, že hrozí přechod do módu zvýšené inflace. I s pominutím energetické krize může inflace zakotvit poblíž pěti procent místo kýžených dvou,“ uvedl v této souvislosti hlavní ekonom poradenské a investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Vládní plány na výstavbu infrastruktury pak táhnou nahoru ceny komodit, například mědi. Green Deal dramaticky změnil situaci ve fosilních palivech. V uplynulé dekádě rozmach těžby ropy a plynu z břidlicových ložisek srazil ceny dolů, nynější útlum investic je požene opačným směrem.

Všechny nepříznivé vlivy navíc ještě zesiluje rostoucí geopolitická nejistota vyvolaná ruskou agresí na Ukrajině, stejně jako soupeření USA s Čínou. Inflaci pochopitelně nesrazí dolů ani klíčící obchodní válka mezi USA a Evropskou unií kvůli americkým dotacím na domácí výrobky.

Pokud chcete dostávat relevantní informace ze světa investic, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už sedm tisíc našich čtenářů.

reces