Postup švýcarských úřadů při vynuceném převzetí banky Credit Suisse konkurenční UBS nepříznivě ovlivní české banky. Švýcarský finanční úřad Finma na začátku týdne rozhodl o snížení hodnoty podmíněných konvertibilních dluhopisů (AT1) z šestnácti miliard švýcarských franků na nulu. Výrazně to poškodilo trh s dluhopisy, které banky řadí do svého kapitálu.

Bankovní domy musí vydávat různé druhy dluhopisů, aby splnily regulací stanovený „minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky“ (používá se pro něj zkratka MREL). „Pro banky to bude mít velké důsledky. Bude pro ně daleko těžší sehnat kapitál,“ upozorňuje Jozef Janov, výkonný ředitel Hartenberg Holdingu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podřízené dluhopisy bank byly podle něj považovány za bezpečné. „Poté co se stalo v Credit Suisse, si investoři budou dávat pozor. Prodraží to financování, nebude to tak atraktivní jako dřív,“ dodává Janov. Skutečností je, že podobné obligace bank byly levnější než srovnatelné cenné papíry běžných korporací.

Investoři totiž považovali riziko problémů banky za nižší. Nedávné krachy amerických Silicon Valley Bank a Signature Bank a švýcarské Credit Suisse (CS) ale jejich vnímání zcela změnily, což se odrazí na úrocích, za které banky získávají kapitál od investorů.

Zdražení kapitálu pro banky bude mít ovšem nepříznivý dopad na celou ekonomiku. Promítne se totiž do cen půjček. „Banky nebudou moci tolik úvěrovat,“ uvádí bankéř, který si nepřál být jmenován. Výsledkem by podle něj mohla být recese. Současná krize navíc nemusí ještě končit. „V Londýně jsou všichni strašně nervózní, že může přijít větší problém,“ uzavírá.

Nervozita na trzích se promítá i do bondů. Konkrétně cena dluhopisu italského bankovního domu UniCredit ztrácela během pátku podle portfolio manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera okolo 5,5 procenta oproti ceně z doby před potížemi bank. Pokles ceny bondu ale znamená, že se zvýšil jeho výnos. Jinými slovy: investoři již nyní požadují za nákup tohoto bondu vyšší úroky. Oproti únorovým cenovým maximům se pak propadla rovněž cena obligací britské Barclays, francouzské BNP Paribas a řadě dalších evropských bank. „Lidé to nebudou chtít kupovat, nebo za velkou prémii,“ odhaduje výše uvedený bankéř.

Podobně to vidí i Pfeiler: „Bankám se prodraží kapitál. Pokud však situace skončí jen převzetím Credit Suisse, tak se trh zastabilizuje.“ Ani v závěru týdne se ale situace v bankovnictví nezlepšila. Pod tlak se dostaly akcie německého bankovního kolosu Deutsche Bank, které se propadly v jednu chvíli o více než čtrnáct procent. Prudký výprodej postihl rovněž její AT1 dluhopisy.

České banky situaci sledují a věří, že dopad CS na výnos dluhopisů MREL nebude velký. „Je to těžké odhadovat, trhy jsou volatilní. Úvodní reakce investorů byla ale nejspíš přehnaná, již vidíme uklidňování,“ uvádí Viktor Kotlán, ředitele řízení bilance finanční skupiny České spořitelny. Ta plánuje vydávat dluhopisy MREL v objemu půl miliardy eur ročně.

Riziko zvýšení výnosu podle finančního ředitele Monety Money Bank Jana Frička existuje, ale je spíše menší. „Odpis konvertibilních dluhopisů AT1 tak, jak byl provedený v Credit Suisse, není možný v prostředí České republiky, potažmo Evropské unie,“ říká Friček. Ostatně evropský dozor nad bankami – Evropská centrální banka, Evropský orgán pro bankovnictví a Jednotný výbor pro řešení krizí – přispěchal hned po vynuceném převzetí CS s ujištěním, že první ponesou ztráty akcionáři, a nikoliv vlastníci dluhopisů.

Stejně však byl trh s dluhopisy AT1 těžce pošramocen. „Řekl bych, že je AT1 trh zavřený. Pokud ne pro všechny, tak jen nejsilnější globální bankovní domy budou schopné získat pozornost investorů,“ uvedl pro finanční server Global Capital bankéř z malé evropské banky, který má na starosti shánění finančních prostředků.

Například Moneta Money Bank již zkoumá jiné cesty, jak sehnat potřebné zdroje. „Plán na plnění požadavků předpokládá v letošním roce vydat instrumenty uznatelné pro krytí MREL požadavku v objemu minimálně 3,5 miliardy korun do 31. prosince 2023,“ vyčísluje Friček. Banka tak podle něj sleduje „více variant vydání těchto instrumentů: tedy emise na mezinárodním či lokálním dluhopisovém trhu či nabídku podřízeného vkladu depozitním klientům banky“.

Dlouhodobého zmrazení trhu s dluhopisy, které se započítávají do vlastního kapitálu, se banky neobávají. „Máme zkušenost z loňského roku, kdy v souvislosti s prudkým růstem globálních rizik (dramatickým růstem úrokových sazeb a počátkem války na Ukrajině) došlo prakticky ke zmrazení trhů na několik týdnů, ne-li měsíců. I přesto v průběhu loňského roku byla období, kdy se takzvaně trhy otevřely a vydání dluhopisů bylo možné,“ líčí Friček.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.