O největší změnu v hospodaření země od 40. let se pokouší americký prezident Joe Biden. Alespoň podle tamních analytiků. Kvůli pobídkám na podporu zelené ekonomiky ve stovkách miliard dolarů, jimiž Spojené státy lákají například evropské firmy, ale Bílý dům čelí kritice za protekcionářství. Výtky míří i proti podmínkám pro přidělování státních dotací na výrobu mikroprocesorů v USA. Podniky například musí pracovníkům zajistit hlídání dětí. Biden se takto snaží dosáhnout svých priorit v sociální a zdravotní oblasti.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle zahraničních pozorovatelů by se za to, co Biden prosazuje, nemuseli stydět ani levicoví politici v některých jiných ekonomicky vyspělých zemích. „Kdybychom tohle dělali ve Francii, byli bychom označeni za komunisty,“ citoval před nedávnem deník Financial Times nejmenovaného úředníka francouzské vlády. List konkrétně rozebíral zákon Chips Act, v rámci kterého americká vláda investuje přes 50 miliard dolarů do domácí výroby čipů.

Zákon Biden podepsal už loni v srpnu, primárně jde o snížení závislosti USA na zahraniční mikroprocesorové výrobě. Ale až teď v březnu zveřejnilo americké ministerstvo obchodu instrukce pro možné čerpání státních dotací na výstavbu čipových závodů v USA. A v nich se ukazuje, že je to pro Bílý dům příležitost, jak firmy tlačit k lepším podmínkám pro zaměstnance a nastavit některé mantinely svobodného podnikání.

Podniky budou muset pracovníkům zabezpečit „dostupnou, spolehlivou a vysoce kvalitní péči o děti“. Což mají být závodní mateřské školy nebo dostatečné finanční příspěvky, aby si zaměstnanci mohli péči zařídit sami. Firmy by měly svým lidem pomáhat i s dalšími službami, jako je například doprava na pracoviště či zajištění ubytování.

Ministerstvo také „silně doporučuje“ společnostem, aby ještě před výstavbou nových provozů uzavřely kolektivní vyjednávací smlouvy s odbory. Státní dotace pak nebudou smět využít k vyplacení dividend či ke zpětnému odkupu akcií. Zároveň podniky budou muset odvádět zvláštní daň z nadměrných zisků, přesahujících předem deklarovaný plán. A deset let od zahájení výroby nebudou moct vstoupit do přímé spolupráce s čínskými firmami.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Bidenova vláda a demokraté v Kongresu tím naplňují svůj politický program, republikáni nešetří kritikou a také mnozí ekonomové jsou rozpačití. „Přirozeným výsledkem bude zkorumpovaný kapitalismus a méně výkonný privátní sektor,“ sdělil deníku Washington Post vedoucí politický pracovník Americké hospodářské komory Neil Bradley. A nijak nadšen není ani Steven Rattner, který byl ekonomickým poradcem demokratického prezidenta Baracka Obamy.

Dostupné mateřské školky jsou podle něj sice „chvályhodným záměrem, ale nemá to nic společného s polovodiči“. „Pokud chceme, aby Chips Act skutečně fungoval, tak ho nelze využívat jako mulu, která nese celý balík nesouvisejících politických priorit,“ míní ekonom Rattner.

Pro Bidenovu administrativu je ale rozhodující, že samotným firmám, které hodlají využít federální dotace, připojené podmínky nevadí. Tři velcí světoví výrobci – společnosti TSMC, Intel a Samsung – už představili plány na nové závody v USA, konkrétně v Arizoně, Texasu a Ohiu.

Spojené státy se pobídkami snaží přilákat i výrobce elektromobilů a producenty čistých energií. Podle protiinflačního zákona (IRA), schváleného loni v srpnu, bude vláda nákup elektromobilů vyrobených v Severní Americe dotovat až do výše 7500 dolarů na auto (téměř 165 tisíc korun). Výstavbu nových továren v USA a Kanadě, automobilových provozů či výroben baterií mezitím už avizovaly například firmy BMW, Honda, LG či Volkswagen.

K preferenčním a ochranářským opatřením Bidenovy administrativy lze přičíst i zákon Buy American Act, kdy Bílý dům už v červenci 2021 zpřísnil nařízení, podle kterého musí státní instituce využívat výrobky výhradně americké produkce. A zatím posledním důkazem, že současná americká administrativa to myslí s preferencí zelených investic skutečně vážně, bylo minulý týden první Bidenovo veto od jeho nástupu do Bílého domu.

Prezident zastavil snahu Kongresu, který nechtěl, aby penzijní fondy v USA při svém investování zohledňovaly kritéria udržitelného rozvoje (ESG). Zákonodárci, včetně několika demokratů, byli proti uplatnění klimatických a sociálních ohledů. Po prezidentově vetu toto opatření, s kterým přišlo Bidenovo ministerstvo práce a které se Kongres pokusil zrušit, začne platit v praxi.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist