Co teď dělat s akciemi ČEZ? Zeptali jsme se expertů, jak vidí budoucnost firmy

Aktuální průměrná cílová cena pro akcie ČEZ podle dat sledujících názory domácích i zahraničních analytiků dosahuje 958 korun za akcii. V úterý akcie ČEZ uzavřela na 911 korunách, tedy z tohoto pohledu jí k cíli chybí pět procent. Cílová cena se od loňského září snižuje. Doporučení analytiků dosahují hodnoty 2,9. Přitom hodnota 1–2 znamená nákup, 3 je doporučení držet a 4–5 prodávat. Pohled zahraničních a českých analytiků se ale poměrně liší.

Například polská mBank nově doporučuje akcie ČEZ prodat a jako cílovou cenu vidí 850 korun za kus. Potenciál akcií firmy brzdí především nejistota a přístup vlády směrem ke kapitálovému trhu. Vláda schválila návrh zákona, kterým si podle expertů připravuje půdu pro rozdělení ČEZ. Nenechala si přitom zanalyzovat dopady na kapitálový trh a ignoruje názory vlastních odborníků, kteří upozorňují na potenciální protiústavnost částí návrhu.

Co vadí na lex ČEZ? Tři slabiny zákona, který má elektrárny zbavit menšinových akcionářů a rozhoduje o miliardách

4. 7. 2023 ▪ 7 min. čtení

Existuje několik scénářů, co se s ČEZ může stát. Nejdiskutovanějším je právě rozdělení společnosti na dvě části, kdy minoritní akcionáři získají podíl v té, se kterou se bude nadále obchodovat, a zároveň jim bude vyplacena jistá částka jako kompenzace. Další možností je zestátnění ČEZ a výkup minoritních podílů. Eventuálně může také vše vyhnít a zůstat při starém. Nakonec se ještě nabízí privatizace části ČEZ, ale to je spíš sen minoritářů.

Drobný akcionář ČEZ proto nyní řeší rébus, jak k rozdělení dojde, jestli bude férové, a pokud podle něj nebude, jestli má chuť a je připravený se roky soudit. „Osobně nyní vnímám akcie ČEZ jako velmi spekulativní aktivum. Předvídatelnost budoucího vývoje je podle mě dnes velmi nízká. Nechci dávat investiční doporučení, ale je třeba zmínit, že na vyspělejších trzích na Západě lze očekávat větší stabilitu,“ říká Tomáš Cverna, analytik XTB.

Cena akcií firmy je pak podle investora Jaroslava Šury kromě „vládních tanečků ohledně rozdělení společnosti“ negativně ovlivněná také daní z nadměrných zisků (windfall tax) a stropy na výrobní ceny energií. Speciální daň má podle vlády danit „nezasloužený zisk“ daný podražením cen energií, na což ČEZ neměl vliv. Stropy pak určují maximální cenu pro prodávanou elektřinu podle typu výroby. Nad tento strop si stát bere 90 procent příjmu.

Stropy jsou platné do konce letošního roku. Jak upozorňuje na Twitteru investor Michal Šnobr, ministerstvo financí má již zapracováno v očekávaném vývoji inkasa daní za roky 2024 až 2025 snížení nebo zrušení daně z mimořádných zisků. Tím by odpadly dvě brzdy dalšího růstu akcie. Podobně uvažuje také Michal Semotan, portfolio manažer J&T Banky, jenž má ve spravovaných fondech značný podíl ČEZ. Podle něj pak má akcie ČEZ rozhodně vyšší hodnotu než 1000 korun, jeho cílová cena je 1300.

Kvůli mimořádné dani se očekává čistý zisk ČEZ v letošním roce na úrovni 35 miliard korun, loni dosáhl téměř 81 miliard. Z loňského zisku dostane každý akcionář na akcii rekordní dividendu 145 korun, za letošek analytici odhadují přibližně 55 korun. Pokud by se ale Šnobrova slova o změně daně naplnila, byla by pravděpodobně dividenda vyšší.

Podle investora Radima Dohnala z Capitalinked by se měl investor o případné koupi akcie rozhodovat na základě toho, co očekává od státu. „Pokud investor věří v racionální chování státu (tedy zrušení celého zestátnění), má si akcii koupit. Pokud se bojí účelového jednání, pak akcii nechat jiným,“ říká Dohnal, jenž si myslí, že s ohledem na „totálně zpackaný vládou schválený návrh novely zákona, výrazně horší stav rozpočtu a racionálnější vhled vládních poslanců“ nakonec k žádnému velkému zestátnění nedojde.

Motivací na transformaci či úplné zestátnění ČEZ je podle vlády snaha dosáhnout větší energetické soběstačnosti. K tomu má pomoci výstavba nového jaderného bloku, nad čímž chce mít stát plnou kontrolu. Výstavba jaderného bloku je nákladná a riziková. „Nový jaderný blok lze snadněji a rychleji postavit jako zcela státní projekt tak, že vláda od ČEZ koupí společnost Elektrárna Dukovany II zhruba za 4,5 miliardy korun,“ říká Dohnal.