Nikde nebudeme přijímat hotovost. Vůbec nikde, vzkazují pořadatelé Colours of Ostrava, největšího hudebního festivalu v Česku, návštěvníkům. Nejsou zdaleka sami, kdo placení bankovkami či mincemi na své akci zrušil. Pro část veřejnosti je to nezbytný posun do moderní doby, někomu bude hotovost chybět, ale trend je to zřejmě nezvratný. Už proto, že pořadatel získává dokonalou kontrolu nad tím, co lidé v jeho areálu utratí. A to je vzhledem k tomu, kolik strhává stánkařům, velmi podstatné.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Je to vlastně až extrémně jednoduché. Kdo v areálu Dolních Vítkovic v Ostravě, kde se obří festival koná, bude zákazníkům něco prodávat, odvede kromě paušálu (za dobu trvání jde o desetitisíce korun) ještě pětinu tržby pořadateli. A protože všechny platby proběhnou digitálně, nemůže vzniknout žádný spor o tom, kolik se má strhnout.

Zastánci tohoto systému chválí jeho transparentnost. Současně je možné procentní platbu brát i jako jakési vynucené pojištění. Kdyby festival postihla nějaká kalamita a diváci v očekávaném počtu nedorazili, a tedy neutráceli, bude to stánkaře bolet méně, než kdyby pronájem prodejního místa platili vyšším paušálem. Je to trochu krkolomné uvažování, protože kdo zaplatí za jednodenní lístek tři tisíce korun, ten ho nejspíš nenechá propadnout a u vstupenek na celý festival to platí tím spíš, ale proč ne. Třeba souvislost mezi počasím a množstvím prodaných nápojů evidentně existuje. Ekonomicky nepříjemným dopadem je nemožnost prodávat některé zboží s minimální marží a vydělávat na vyšším obratu – oněch 20 procent odvodu prodejci nikdo neodpustí – ale to stejně na festivalech nebývá běžná praxe.

Pro festivaly je procentní srážka způsob, jak se elegantně vyrovnat s náklady, které i jim nafoukla všudypřítomná inflace, a nezdražit přitom poplatky až příliš. Čím dražší zboží, tím větší odvody.

Někteří stánkaři ale nadšení nejsou. Argumenty jsou občas tahané z paty (opravdu prodejce langošů bere výši svých prodejů za obchodní tajemství, a proto má s dokonalou informovaností pořadatelů problém? Ceny samozřejmě tajit nemůže), ale občas mají logiku. Třeba když jde o spropitné. Češi se sice na platby kartou či mobilem nebo chytrými hodinkami zvykli (bezkontaktní platby se u nás rozjely rychleji než v mnohých západněji položených zemích), ale když jde o to dát svou spokojenost najevo a přihodit nějaký obolus navíc, tak štědrostí nevynikají. Pohodlnější je odmávnout částku na displeji a jít. A spropitné vzniklé z tradičního zaokrouhlování na velikost větších platidel, třeba aby se urychlilo vracení, v bezhotovostním světě pochopitelně odpadá. Ale pravidla diktuje pořadatel a nespokojení stánkaři tak nemají jinou možnost odporu než akci vynechat. Což někteří dělají.

Příklon festivalů k bezhotovostním platbám trvá už řadu let. Verze přijatá na „Colours“ je ještě relativně přívětivá, protože lidem stačí karty, které už mají. Sáhnout po „uzavřeném“ systému, v němž je nutné nabíjet náramky a teprve jimi platit, mohli jen těžko, už proto, že mezi generálními sponzory festivalu vévodí jméno jedné z největších tuzemských bank.

Bude zajímavé sledovat, zda hromadné placení desetitisíců zákazníků proběhne hladce. Organizátoři velkého tanečního festivalu Beats for love, který se konal před dvěma týdny, si totiž na absolutní zavržení hotovosti netroufli z technických důvodů. A to se akce konala ve stejném „železem protkaném areálu, kde i mobily ztrácejí signál,“ jako Colours.

Když vše klapne a nikdo nezůstane bez jídla (a také bez tržeb) kvůli výpadku spojení, bude bezhotovostních festivalů za rok zas o něco víc. Komu to vadí, tomu nezbude než vyrazit jinam, stejně jako naštvaným prodejcům. Zákonná ochrana „práva platit hotovostí“ je v Česku zjevně v praxi podřízena právu dohodnout si podmínky podle svého. Kromě pořadatelů na tom vydělá i stát. A nebude k tomu potřebovat ani EET.