Domácnosti čeká v následujících dnech a týdnech rozhodování, co udělat se státními dluhopisy, které si před dvěma lety koupily jako pojistku proti inflaci. Při pohledu do předpovědi České národní banky ohledně prudkého poklesu inflace se zdá být rozhodování snadné. Velí peníze vybrat, dát je třeba na termínovaný vklad a zajistit si vysoké sazby na roky dopředu. Lze to opravdu odbýt tak snadno? Ne tak docela.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekO poslední emisi státních protiinflačních dluhopisů byl na konci roku 2021 ohromný zájem, čeští občané si jich nakoupili za 41 miliard korun a vyplatilo se jim to. Výnos se vždy odvíjí od říjnové inflace. Loni si tak každý přišel na zhodnocení přes 15 procent, letos mohou domácnosti podle prognózy ČNB počítat s výnosem nad osm procent. Podle stejné předpovědi by ale příští rok měl výnos spadnout ke dvěma procentům.
V současnosti přitom termínované vklady nabízí fixaci výnosu na rok i přes šest procent. V horizontu čtyř let, kdy budou protiinflační dluhopisy splaceny, si pak lze na termínovaných vkladech sáhnout až na necelých pět procent. Nechat rozhodnutí na příští rok může být už ale pozdě. Ekonomové totiž očekávají, že centrální banka začne snižovat sazby, čímž půjdou dolů i úroky na nově sjednaných vkladech. Domácnosti proto musí jednat hned, neboť na žádost o předčasné splacení mají pouze měsíc počínaje 9. říjnem.
Nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová si ale myslí, že takto uvažovat by měl jen člověk, který si dluhopisy koupil čistě s vidinou spekulace na výnos. Smysl přemýšlet o odprodeji části pozic dává podle ní také v případě, že tyto dluhopisy tvoří nadměrnou část celkového investičního portfolia. Když ale tvoří jeho základní konzervativní složku, která má být pojistkou proti inflaci, doporučuje si dluhopisy ponechat, což je případ jejích klientů. „Pokud inflace zase začne růst, tento produkt už zpátky nekoupíte,“ připomíná.
Proč by však inflace měla znovu zamířit nahoru, když predikce ČNB tvrdí opak? Ekonom Jiří Schwarz mladší sice věří prognóze banky, ale podle něj výsledek bude hodně záviset také na tom, jak bankovní rada zvládne komunikačně následující tři měsíce. „Loni tou dobou došlo statisticky kvůli energetickým tarifům k umělému stlačení inflace. Takže zatímco za září bude inflace kolem sedmi procent, tak čistě ze statistických příčin v říjnu zase vyskočí nahoru,“ říká v rozhovoru pro HN ekonom, jenž má zkušenosti jako poradce bankovní rady.
Nebezpečí pak podle něj vězí v tom, že právě v daném období se vyjednává o mzdách na další rok. „Lidé si tak řeknou, inflace zase roste, a budou chtít víc. Banka se tak může dostat do situace, kdy bude muset sazby držet výše po delší období,“ soudí Schwarz. A z rétoriky zástupců ČNB se zdá, že si rizika uvědomují. Naposledy guvernér Aleš Michl uvedl, že sazby zůstanou výše, než předpokládá prognóza, a o jejich snižování se rada nebaví. Kromě říjnového skoku také dělá bance vrásky tradiční lednové přecenění zboží a služeb obchodníky.
Bankovní rada se ještě zapotí. Inflace brzy vyskočí nahoru, říká ekonom Jiří Schwarz mladší
To, že cesta k dvouprocentní inflaci, což je cíl ČNB, může být ještě dlouhá, si pak myslí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Upozorňuje například na fakt, že v české ekonomice lze pozorovat za první polovinu letošního roku historicky nejvyšší nárůst objemu peněz. Mezi důvody patří nový vládní dluh a růst poskytnutých úvěrů ze strany bank. „Dlouhodobě udržitelná inflace vyžaduje stabilizaci ekonomiky a zpomalení růstu mezd. Nejde jen o hodnotu inflace jako takovou, ale o stav ekonomiky, který k míře inflace vede,“ píše Sklenář v komentáři pro HN. Trh práce je přitom v Česku nadále přehřátý.
Znovu rozfoukat inflaci by také mohla oslabující koruna, která zdražuje dovážené zboží ze zahraničí. „Naše měna přišla o jednu z jejích dlouhodobých výhod, kdy sazby v tamní ekonomice byly vyšší než v USA nebo v eurozóně. Nyní se rozdíl smazává, a koruna tak bude pod tlakem,“ upozorňuje Martin Burda ze Sirius Investments. Podle Pavla Peterky, hlavního ekonoma firmy Roklen, na korunu tlačí také ekonomické potíže v Německu.
Rozhodnutí, co s protiinflačními dluhopisy, tak primárně závisí na tom, za jakým účelem si je lidé koupili. Stále existují rizika vyšší inflace, a tak zůstávají pro konzervativní hráče ideální pojistkou. Spekulanti naopak mohou na trhu v současnosti najít zajímavější investiční alternativy třeba v podobě dluhopisových fondů nebo běžných státních dluhopisů.
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
