Zelený developer z Hradce Králové chystá masivní výstavbu větrníků. Buduje taky první uhlíkově neutrální čtvrť

Mezi takové patří Vojtěchov na Chrudimsku. Tamní zastupitelstvo větrníky na svém katastru tento týden posvětilo. „Odsouhlasili jsme další kroky, abychom se postupně dopracovali ke stavbě větrníků v obci,“ říká starosta Vojtěchova Jaroslav Kyncl. Souhlasu vedení obce předcházela tři veřejná projednání s občany. Na tom posledním se pro elektrárny vyslovilo sto procent přítomných. Ve vsi ještě dobíhá anketa mezi občany, podle Kyncla je však už nyní zřejmé, že většina lidí je pro. 

Stavět větrníky tam plánuje „zelený“ developer Noho z Hradce Králové. „Naší předností podle mě je, že s lidmi hodně proaktivně komunikujeme a díky tomu se nám daří projekty posouvat,“ říká čtyřiatřicetiletý majitel společnosti Tomáš Vrbický v komerčních prostorách budovy s názvem Cihlovka ve vznikající královéhradecké čtvrti, kterou Noho buduje a kde si zřídila dočasnou kancelář. Areál na bývalém brownfieldu skládající se z rezidenčních i kancelářských prostor zhruba za půl miliardy korun má ambici být první uhlíkově neutrální čtvrtí v Česku. Na obrázku Cihlovky na stěně v zasedačce jsou přitom už namalovány i plánované větrníky.

S těmi má firma velké plány. „V budoucnu bychom chtěli stavět jen domy a čtvrti, jejichž provoz bude uhlíkově neutrální. V našich projektech máme střechy pokryté fotovoltaikou, máme tepelná čerpadla a máme chytrou síť, v rámci které domy spolu komunikují. Zkrátka vyčerpali jsme všechny dostupné možnosti, a přesto se nám uhlíkové neutrality daří těžce dosáhnout,“ vysvětluje Vrbický motivaci vstupu do složitého sektoru větrné energetiky. V mezičase se však původní záměr zásobování vlastní elektřinou rozvinul. Dceřiná společnost NOHO Energy chce vyrábět bezemisní elektřiny výrazně více, než spotřebují developerské projekty.

Vesnice si rozmyslela stavbu větrníků. Teď ji čeká právní bitva, investor po ní chce miliony korun

28. 2. 2023 ▪ 4 min. čtení

Aktuálně má proto Noho rozjednané čtyři lokality v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a s dalšími obcemi začíná jednat. Vedle Vojtěchova je nejdále projekt větrníků v Anenské Studánce na Orlickoústecku. Tam už historicky několik větrníků stojí, před 15 lety je tam vybudovala společnost S&M CZ. Ta shodou okolností aktuálně dokončuje projekt elektrárny v Žipotíně na Svitavsku.

Na rozdíl od Vojtěchova se však Noho v Anenské Studánce referendu nevyhne, hlasování v obci je naplánováno na 11. listopadu. Ve stejný den se uskuteční také referendum v obci Krouna na Chrudimsku, kde chce stavět společnost PV Consulting. Ta se zároveň chystá v obci Stašov na Svitavsku postavit vůbec největší větrník v Česku s instalovaným výkonem až 7,2 megawattu.

Noho se chce nicméně soustředit spíš na menší parky od tří do šesti větrníků v jedné lokalitě s výkonem každé turbíny od 4,2 do 6,5 megawattu. Kolik jich vznikne ve Vojtěchově, případně Anenské Studánce, není ještě jasné. Podle Vrbického přijde jeden větrník zhruba na sto milionů korun. O financování podle svých slov obavy nemá, chce je zajistit jednak z vlastních zdrojů, jednak úvěry od bank. Těm se do portfolia hodí jakýkoliv zelený projekt s potřebnými razítky, který mohou vykázat v rámci ESG reportu.

Pouze pokud by se výstavba měla prudce rozjet i v ostatních lokalitách, zvažuje Vrbický spolupráci s dalšími investory. Předběžně je domluven s filantropickým podnikatelem Martinem Hausenblasem, zakladatelem výrobce reklamního textilu Malfini a taxislužby Liftago.

Vrbický každopádně sází na maximální zapojení obcí a jejich obyvatel do projektu od samého počátku, což se mu osvědčilo i v developmentu. Na setkání s obyvateli jezdí zásadně osobně. Samosprávám pak nabízí tři možnosti participace. První spočívá v podílu na elektrárně, a tedy i na zisku, druhá v pravidelných ročních příspěvcích do obecní kasy. V průběhu životnosti turbín, která je 20 až 25 let, by tak do obecního rozpočtu mohlo přitéct více než sto milionů korun. Vojtěchov přitom hospodaří s ročním rozpočtem 8,8 milionu korun, Anenská Studánka s 5,8 milionu.

Třetí možností je pak zapojení municipality do celého projektu v rámci komunitní energetiky, kdy by zjednodušeně řečeno jeden z větrníků sloužil výhradně obci. „Ve Vojtěchově to vypadá na komunitu, tedy že by jim jeden větrník zůstal. V Anenské Studánce se kloní spíš k příspěvkům obci,“ nastiňuje Vrbický, původní profesí učitel v mateřské škole.

V současnosti disponuje Česko větrným výkonem jen ve výši 0,3 gigawattu. Podle nedávno schváleného klimaticko-energetického plánu by měl do konce desetiletí výkon narůst až na 1,5 gigawattu. Ministerstvo životního prostředí chce proto zaseklou výstavbu odblokovat a už delší dobu připravuje vznik takzvaných akceleračních zón, tedy území, kde by schvalovací proces probíhal ve zrychleném režimu. Příprava jednoho z klíčových záměrů ministerstva se však zasekla. Mimo záznam z obnovitelné branže však často zaznívá, že ne vždy je pravým důvodem krachu projektu právě komplikovaný schvalovací proces. Nezřídka je chyba i v necitlivém přístupu investora k místním.

Rozvoje větrné energetiky vedle toho komplikují i rostoucí ceny technologií. „Významně se posunuly celkové realizační náklady. Ceny technologie vystřelily v průměru o 40 procent nahoru oproti tomu, za co jsme stavěli park v roce 2017,“ řekl nedávno Marek Lang, člen vedení skupiny JRD. Ta vlastní větrný park u Václavic na Liberecku, druhý největší v Česku a jeden z posledních, který v Česku vznikl. Také JRD by v rozvoji větrné energetiky ráda pokračovala, mimo jiné rozšířením václavického parku. Zajímavou shodou okolností pak je, že stejně jako Noho je i JRD podnikatele Jana Řežába známá především jako developer ekologického bydlení.