Stát chce velkým investorům nabízet pozemky „jako na podnose“. Zajistit to má nová akciovka

SIRS má zajistit, aby pozemky mohly konkurovat podobným plochám v sousedním Polsku či Německu, např. z pohledu zasíťování či připojení na dopravní infrastrukturu. „Pro realizaci velkých strategických investic typu továren na výrobu baterií do elektromobilů nebo třeba do výroby čipů je potřeba, aby Česká republika byla schopná investorům nabídnout vhodné plochy. To znamená, aby měly dostatečnou rozlohu, byly majetkově zcelené, vhodně umístěné a disponovaly napojením na okolní infrastrukturu,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.

Strategický investor chce totiž obvykle vyrábět do dvou tří let, jenže příprava pozemku včetně posouzení vlivu na životní prostředí a stavebních povolení může trvat klidně i sedm let. „To Českou republiku znevýhodňuje v úsilí získávat zahraniční investice a tato divize to má napravit,“ dodal mluvčí. 

Česko šetří s podporou zahraničních podniků. Investiční pobídku loni získala jen jedna firma

7. 2. 2023 ▪ 4 min. čtení

Nedostatek připravených investičních pozemků se správnými parametry je podle lidí z branže jedním z důvodů, proč Česko o některé velké zahraniční investice přicházelo. „Takových případů bylo za posledních 10 let celá řada, investoři ale nejsou medializováni – vždy si pouze předběžně vyhodnocují jednotlivé země a lokality a následně činí rozhodnutí. S řadou z nich jsme se potkali,“ vysvětluje Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice, které podporuje investory v Česku.

Například u projektů typu továrny na baterky je podle něj „sondování“ v regionu klíčové. „Takto velké investiční záměry mají specifické požadavky jednak velikostní, většinou sto a více hektarů, jednak infrastrukturní, včetně dobrého napojení na bezemisní dopravu, zejména železnice, a jednak z pohledu připravenosti pro rozvoj – povolovací procesy, územní plán,“ dodává Blažek s tím, že takové u nás téměř nejsou, natož připravené. 

V okolních zemích se přitom přípravou strategických zón zabývají dlouhodobě. „V Česku po boomu průmyslových zón v prvních letech nového tisíciletí došlo před více než deseti lety k utlumení jejich přípravy, plánování a investování, pouze se ‚dočerpávaly‘ existující průmyslové zóny a přijal se názor, že příprava dalších ploch je zbytečná a neproduktivní. To byl ovšem omyl,“ dodává Blažek.

Akciová společnost SIRS vznikne přeměnou nové divize vládní agentury CzechInvest, jejíž vznik odsouhlasila vláda začátkem roku. „Forma akciovky umožňuje výraznější volnost ve financování, lze použít nástroje, jako jsou fondy, úvěry, záruky, nemusí to jít ze státního rozpočtu,“ uvedl Srnka. Příprava pozemků je totiž nákladná. Nejde jen o prvotní průzkumy lokality, základní projektovou přípravu a získání potřebných povolení, ale samotná fyzická příprava infrastruktury, terénní úpravy pozemků vyjdou řádově na stovky milionů až miliard korun.

Že by vznik nové akciovky přímo souvisel s nedávno odpískaným projektem gigafactory v Líních u Plzně a možné nepřipravenosti tamního pozemku, ale šéf resortu odmítl. „Založení SIRS nemá s gigafactory nic společného. Líně byly jedinečné v tom, že jsme museli najít vhodný pozemek původně o rozměrech, které nejsou v ČR zase tak obvyklé. K založení SIRS nás vedla zkušenost z jiných zemí a z jednání s jinými investory,“ reagoval Síkela.

Nejznámější již fungující průmyslové zóny jsou Ostrava-Mošnov, žatecký Triangl, lokalita TPCA v Kolíně nebo závod Hyundai v Nošovicích. Nově by se ministerstvo v první řadě chtělo zaměřit na využití ploch v uhelných regionech, kde stát vlastní rozsáhlé pozemky a kde nová investice může zčásti kompenzovat výpadek uhelného průmyslu v lokální ekonomice. Zrovna takové plochy ale vyžadují dlouhou přípravu, protože se nejprve musí zahladit následky po těžbě. „Oblast může být zajímavá, jelikož se jedná o velké územní celky. Tyto oblasti se nicméně většinou  nacházejí poblíž polských hranic, a proto je přirozené, že se investor bude zajímat i o podobné možnosti u našich sousedů,“ podotýká Ondřej Vodička z developerské společnosti P3 Logistic Parks.

Záměr umístit velkou investici prakticky vždy naráží ve vybraných lokalitách na odpor části okolních obcí či nevládních organizací. SIRS by proto měla operovat i v tomto směru. „Vyvažování jednotlivých zájmů místních samospráv, nevládních organizací, státu, občanů i ostatních podnikatelů a firem v regionu je naprosto klíčové. Je ideální mít schopného koordinátora, který má jako svůj hlavní cíl přípravu území pro investici a hledá a vyjednává schůdné cesty. SIRS by mohl být takovým nástrojem,“ myslí si Blažek.

Ministerstvo předpokládá, že finance vynaložené na přípravu pozemků se státu vrátí na daních zhruba do pěti let od příchodu nového investora. Ten sice zpravidla dostane investiční pobídku v podobě daňových prázdnin, nicméně zaměstnává lidi a nakupuje od místních dodavatelů, což státu rovněž přináší daňový výnos.