Počty žádostí o dotace na domácí fotovoltaické elektrárny za poslední dva roky vystřelily vzhůru. Lidé chtějí s těmito zdroji elektřiny šetřit drahé energie a současně dosáhnout alespoň částečné soběstačnosti. Zatímco v roce 2021 požádalo o dotaci na fotovoltaiku 1552 domácností, což tvořilo zhruba třetinu všech žádostí z dotačního programu Nová zelená úsporám, loni už to bylo více než 70 tisíc žádostí, které měly na celém programu podíl 71 procent. O podporu na fotovoltaiky je obrovský zájem, dotační zdroje ale nejsou nevyčerpatelné. Podle zjištění HN proto stát připravuje v rozdělování podpor změny.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Informace o změnách už prosákly na veřejnost přes některé instalační firmy a také na sociálních sítích. Podle oborových organizací a Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který dotace rozděluje, jsou ale plné ukvapených závěrů a lží. Část firem to podle fondu využila jako nekalou obchodní praktiku a strašením lidí se snaží rychle získat klienty. Některé dokonce uvádí jako datum změn už 15. leden a snížení dotací ze současných maximálně 200 tisíc na 150 tisíc korun. Nic z toho ale není podle ministerstva životního prostředí pravda.

„Skutečně mě štvou firmy, které píší lidem e-maily, že k 15. lednu ministerstvo uzavírá dotace na fotovoltaiku nebo je snižuje na 150 tisíc korun. To jsou podvodné e-maily,“ upozorňuje ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministerstvo ale podle něj samozřejmě hlídá poměr nákladů vůči dotaci tak, aby podpora uměle nezvyšovala cenu zakázky. „Pokud půjde dolů cena vstupu a cena práce, tak je relevantní se bavit o změně dotace. Pokud by ke změně mělo dojít, tak ji budeme řádně avizovat,“ dodává ministr.

Ani podle Jakuba Hrbka, ředitele sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu SFŽP, se k 15. lednu žádné změny nechystají, natož aby se dotace snižovaly o zmíněnou částku. Přípravu změn ale Hrbek potvrdil. Určitě však prý nepůjde o plošné snížení dotací.

„Ke změnám pravděpodobně dojde v průběhu tohoto čtvrtletí, až budou vyčerpány peníze, které jsou nyní na dotace alokované. Zbývá zhruba jedna miliarda korun (v programu Nová zelená úsporám, z nějž jsou podporovány malé domácí fotovoltaiky – pozn. red.), pokud nebude výzva ještě navýšena,“ sdělil HN Hrbek. Jedna miliarda může vystačit přibližně na měsíc, za předpokladu, že se výrazně nezvýší zájem o dotace. Na jednu domácí sluneční elektrárnu dal loni stát dotaci v průměru 184 tisíc.

O změnách v dotacích ministerstvo a SFŽP jednají s oborovými organizacemi, jako je Solární asociace, Cech akumulace a fotovoltaiky či Komora obnovitelných zdrojů energie. Zatím nejsou schválené žádné konkrétní návrhy.

„Chápeme, že je potřeba optimalizovat výši dotace, protože reálná cena instalací fotovoltaických elektráren šla dolů. Ministerstvo také chce podpořit více žadatelů a snaží se, aby vyšly peníze na všechny. Zdroje samozřejmě nejsou nevyčerpatelné,“ říká Aleš Hradecký, šéf Cechu akumulace a fotovoltaiky.

 

Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář uvádí, že instalační firmy určitě nemusí nikoho tlačit do rychlého uzavírání smluv. „Doufáme, že nepůjde o drastické snížení. Chápeme, že se dotace musí aktualizovat,“ říká Krčmář.

Pro firmy z oboru je podle něj důležitá hlavně kontinuita. Nejhorší by pro ně bylo, pokud by dotační peníze najednou vyschly a muselo by se čekat na další. Dlouhá dotační pauza by mohla vést k propouštění ve firmách a krachu některých z nich. Důležité také je, aby byly změny oznámené včas a firmy se na ně stihly připravit a upravit své obchodní modely a ceníky.

Rozumnou změnou by podle Krčmáře bylo například posílení bonusů za kombinovaná úsporná opatření, tedy že by si domácnost kromě fotovoltaiky pořídila také například zateplení domu. A právě tímto směrem se chce ministerstvo vydat.

„Chceme dát prioritu komplexním projektům, kde se kombinují různé energetické úspory s obnovitelným zdrojem energie,“ říká Hrbek. Takto komplexně pojaté projekty vedou k podobě budov, ke kterým se Česko chce dostat. „Do roku 2050 potřebujeme dekarbonizovat všechny budovy, u kterých je to možné. Bude to tedy zahrnovat jak výstavbu obnovitelných zdrojů energie, tak zateplení,“ vysvětluje Hrbek.

Stát tak bude od investorů ještě více chtít, aby u svých projektů brali v úvahu, co všechno je na domě potřeba udělat a kde všude se dají energie ušetřit. Stává se totiž, že si lidé dají solární panely i na střechu, která není v dobrém stavu nebo by si zasloužila zateplit. „Bohužel jsou i firmy, které dají fotovoltaiku i na nevhodnou střechu, protože to berou jako problém majitele té nemovitosti. Takovým případům chceme zamezit,“ dodává Hrbek.

S přispěním Jitky Vlkové