Nedaleko od švédského Göteborgu se nově tyčí dosud největší větrná elektrárna postavená ze dřeva. Vrtule dosáhne do 150 metrů, samotný stožár větrníku je vysoký 105 metrů. To je pro srovnání zhruba stejně jako nejvyšší pražský mrakodrap City Tower. Zařízení patří švédské firmě Modvion a elektřinu začalo dodávat do sítě loni v prosinci, kdy ji navštívili reportéři britské BBC.
Na obzoru poblíž druhého největšího švédského města se ale točí i několik dalších velmi podobných turbín. Pro ně je ale klíčovým materiálem ocel, ne dřevo, stejně jako pro téměř všechny nosné věže větrníků po světě. Zvenčí však není mezi dřevěným zařízením Modvionu, jehož výkon činí dva megawatty, a jeho ocelovými příbuznými vidět žádný rozdíl. I dřevěná elektrárna má silný bílý nátěr, který ji chrání před živly, a čepele vyrobené většinou z epoxydové pryskyřice. „Rozdíly jsou jasné, až když vstoupíme do věže. Stěny mají zakřivený povrch ze surového dřeva, ne nepodobný sauně,“ píše na webu BBC Jonah Fisher.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekSilné stěny věže se skládají ze 144 třímilimetrových vrstev dýhového řeziva. Modvion se chlubí, že pevnost a pružnost dřevěné stěny dokáže mít pod kontrolou díky změnám zrnitosti každé z tenkých vrstev smrku, které věž tvoří. „Je to náš tajný recept,“ řekl spoluzakladatel společnosti a bývalý architekt a stavitel lodí David Olivegren.
Jednotlivé zakřivené části dělníci vytvořili slepením a stlačením vrstev v továrně na okraji Göteborgu. Jednotlivé kusy pak odvezli přímo na místo stavby elektrárny, tam je spojili do válců a naskládali na sebe. „Dřevo a lepidlo je perfektní kombinace, to víme už stovky let. A protože použití dřeva je lehčí než ocel, lze s ním postavit vyšší turbíny s menším množstvím materiálu,“ vysvětlil Olivegren.
Velkou předností dřevěných turbín je tak podle něj fakt, že lze věže stavět z menších modulů, které se snáze přepravují. „Díky tomu bude mnohem snazší stavět opravdu vysoké věže a dopravovat jejich materiál i na obtížně dosažitelná místa.“
Ocel umožňuje stavbu věže po válcích také, ty jsou ale mnohem těžší a složitější na dopravu. Větší je podle BBC i úsilí potřebné k sešroubování těžkých kusů dohromady, což zvyšuje náklady. Vyšší jsou prý i nároky na údržbu.
Stavba dřevěného větrníku
Těžké ocelové věže není navíc snadné bytelně ukotvit, vyžadují silné základy s množstvím betonu. Dřevěné věže jsou o třetinu lehčí, navíc při stejné hmotnosti jsou pevnější než ocel. Čím vyšší přitom elektrárna je a čím delší jsou její listy a průměr, který opisují, tím větší má zařízení výkon.
Využití dřeva tak podle expertů dává šanci stavět vyšší elektrárny. „V trhu vysokých větrníků vidím velký potenciál a ty dřevěné mají velkou šanci uspět,“ řekl BBC Jan Hagen, technologický ředitel pro severní a střední Evropu společnosti Vestas, která je v oboru obnovitelných zdrojů gigantem.
Dřevo má navíc i další nespornou výhodu. Zatímco výroba oceli skoro vždy znamená spalování fosilních paliv, a tedy i emise CO2, použití dřeva uhlíkovou stopu větrných turbín eliminuje. Stromy odebírají z atmosféry oxid uhličitý, a když jsou pokáceny, uhlík se ve dřevě ukládá. A dokud dřevo neshnije nebo není spálené, uhlík se neuvolňuje.
Na výrobu věže 150 metrů vysoké elektrárny firmy Modvion bylo třeba 200 stromů. Společnost tvrdí, že jsou obhospodařovány udržitelným způsobem, tedy že za každý pokácený strom majitel lesa vysadil několik dalších.
Už brzy plánuje Modvion postavit ještě vyšší dřevěný větrník a v roce 2027 chce vyrábět 100 dřevěných modulárních elektráren ročně. „Průmysl v současnosti staví 20 000 turbín za rok. Naší ambicí je, aby za 10 let bylo deset procent těchto turbín dřevěných,“ uvedl ředitel Modvionu Otto Lundman.
Kam s nimi? Stát chystá „větrný boom“, výběr míst pro stovky nových turbín ale vázne
V Česku se větrné elektrárny roky nestavěly a mají nyní celkový výkon pouze 0,3 gigawattu. Na výrobě elektrické energie v zemi se podílí necelým jedním procentem. Stát by však chtěl jejich počet zvýšit a vybudovat ve vybraných lokalitách až tisíc nových. O dřevu ale zatím v plánech nepadla ani zmínka. Například podle firmy Nema z jižních Čech, která se technologicky pokročilým zpracováním dřeva zabývá, je to škoda. „Dřevo je konstrukční materiál budoucnosti. A nejen pro stavby. Je to nesmírně pevný, pružný a lehký materiál. Chápu, že se začíná používat i pro větrníky,“ říká výkonný ředitel a spolumajitel společnosti Tomáš Nemrava.
Přiznává však, že v Česku nyní nikdo technologii výroby dřevěné věže pro elektrárny nezvládá. Pokud by se tak investor pro dřevěný větrník rozhodl, musel by si ho nechat vyrobit v zahraničí. „My bychom byli schopni věž konstrukčně navrhnout, udělat statiku, ale problém bude v lisech, které dokážou slisovat kruh dohromady. Slepit zjednodušeně řečeno kruhovou rouru ze dřeva zatím neumíme. Kráčíme ale ve šlépějích západní a severní Evropy, takže nebude dlouho trvat a k takové technologii se také dostaneme,“ věří.
I předseda komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa využití dřeva jako materiálu chválí. „Je to určitě lepší než ho pálit, uhlík se ukládá a nevypouští do ovzduší. Návratnost je u této investice ale dlouhodobá, u dřevěného větrníku si proto kladu otázku, zda dřevo udrží po delší dobu stále stejné parametry. Ale zřejmě ano. Předpokládám také, že je ošetřeno proti nebezpečí zahoření,“ uvažuje Chalupa.
Rozhodujícím aspektem pro případné rozšíření dřevěných elektráren tak podle něho bude cena. „O ní nejsou dohledatelné informace, ale předpokládám, že přeprava bude levnější díky váze, navíc i její dopad na prostředí bude menší, lehčí materiál znamená menší emise i nižší zátěž vozovek. Dřevo navíc nepotřebuje tolik energie při výrobě, je tam ale nějaké lepidlo, lisy, nemuselo by být ale dražší než ocel,“ míní.
Stavba dřevěného větrníku
