Dvacet let pracovala v softwarové firmě, pak se rozhodla zbořit mýtus o ajťácích jako o nerdech, kteří jen o samotě vysedávají u počítače. A uprostřed covidu otevřela soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích. Markéta Fibigerová staví na lidech z praxe, které zaměstnává jako učitele. Další si do školy pravidelně zve jako hosty na workshopy. Mladé lidi učí nejen programování a AI, ale i všeobecný rozvoj včetně toho, jak by se měli „prodávat“ na trhu práce. Hodně se věnují také péči o psychiku.
„Děláme mnohem víc psychologické práce, než jsme očekávali. Přijali jsme psychologa, protože jsme zjistili, že se nám to bohatě vyplatí,“ popisuje Fibigerová. Ve škole podle ní vnímají křehkost mladé generace a brzy tak zjistili, že pokud žáci nejsou v psychické pohodě, není možné je úspěšně vzdělávat.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekŘeditelka školy také popisuje, že kromě toho mají v prvním a druhém ročníku speciální předmět, který nazývají vuelta – což je ve španělštině okruh. Tedy návrat k tomu, co se událo. Funguje jako třídnická hodina, řeší se v ní problémy ve třídě nebo aktuální dění ve společnosti. Také pracují na psychické pohodě žáků nebo na tom, jak zlepšit učení. „Dnes jsme třeba mluvili o krátkodobé paměti. Osvědčilo se nám to tak, že předmět nejspíš zařadíme i ve třetím a čtvrtém ročníku,“ říká spoluzakladatelka gymnázia Markéta Tuhá.
Tuhá má stejně jako Fibigerová nejen vystudovanou pedagogickou fakultu, ale také zkušenost z byznysu. S manželem vybudovala firmu na elektroinstalace, Fibigerová po vysoké škole dvacet let programovala a zabývala se vývojem softwaru v rodinné firmě. Pak se chtěla vrátit k tomu, co kdysi začala. Vysnila si střední školu, která vyvrátí mýtus o ajťácích jako podivínech. V roce 2021 za to byla Hospodářskými novinami a CzechCrunch zvolena mezi 20 nejinovativnějších osobností Česka za rok 2020.
Obrábění vedle psaní esejů
Fibigerová se snaží, aby ve škole nezakrněli. Pro inspiraci si jezdí do zahraničí, zrovna minulý týden se vrátila z jejich partnerské školy v Kanadě: „Pro ně je úplná samozřejmost mít školu úzce propojenou s praxí, v Česku to tak pořád není.“ Líbí se jí i to, že v Kanadě nejsou učňovské obory a řemesla brány jako škola pro ty, kteří nemají na víc. „Studenti si zapíší obrábění a k tomu psaní esejů v angličtině a nikomu to nepřijde divné,“ popisuje.
Za tři týdny jede na Slovensko, kde má domluvené návštěvy nejen ve školách, ale i ve firmách. V IT zejména jde pokrok rychle dopředu, takže kontakt s lidmi z praxe považují za velmi důležitý. Snaží se o to ostatně nejen u sebe a dalších pedagogů, ale také u studentů.
Čtveřice studentů druhého ročníku aktuálně spolupracuje se serverem Mapy.cz na nové mapovací hře. „Uspořádali jsme hackathon a vítězové začali na projektu pracovat v listopadu od samého začátku. Každý týden k tomu měli videohovor, nyní se chýlíme ke konci. Vyzkoušeli si reálně všechny problémy, které se při skutečné práci mohou objevit, komunikaci v týmu a nakonec i řešení výsledné podoby včetně marketingu,“ pochvaluje si Fibigerová. Sama na ně dohlížela a sledovala, jak si v projektu vedou.
V učitelském sboru mají hodně lidí s praxí v byznysu. Například bývalou podplukovnici z kriminální policie Radku Čapkovou, ale také výherce ankety o nejlepšího učitele Zlatý Ámos Marka Valáška. Fibigerová s Tuhou fandí tomu, aby se ve školách objevovali lidé z praxe spíš než jen vystudovaní učitelé, kteří svět mimo školu nezažili. Lidí, kteří by se chtěli v části své pracovní doby podílet na vzdělávání studentů, je podle Fibigerové hodně. „Odpuzují je ale dvě věci. Jednak jak to v tradiční škole vypadá, prostředí, vztahy ve sborovnách, a druhá věc je nutné pedagogické vzdělání, kvůli kterému jim tu práci řada ředitelů nedá,“ popisuje Fibigerová. Ona sama má přitom pocit, že ji na pedagogické fakultě dobře vyučovat nenaučili.
Střední škola s režimem vysoké. Žáci mají svobodu i zodpovědnost, na práci dostávají omluvenky
Situaci by podle ní mohlo vyřešit, kdyby u všech oborů na vysoké škole byly i semináře s užitečným pedagogickým minimem. Pokud by je student absolvoval, mohl by v budoucnu učit na základních nebo středních školách.
Více dívek, pohybu a technologií
Když gymnázium v roce 2020 otevírali, jeden z cílů byl dostat do oboru více dívek. To se daří jen napůl. „Když jim to někdo celý život podsouvá, že IT není pro ně, ať už na základní škole nebo v rodině, v patnácti to už nezlomíte,“ popisuje svou zkušenost Fibigerová.
Ve druhých ročnících je tu jedenáct dívek ze čtyřiceti žáků, v prvních ročnících sedm. „Pořád s tím bojujeme. Holky si myslí, že k nám nemůžou, protože by to nezvládaly. I na veletrhu středních škol vidím, jak kolem nás projde máma s dcerou a máma říká: tam ne, to je IT, to není pro tebe,“ popisuje ředitelka. Každý rok otevírají dva první ročníky, i kvůli dívkám přemýšlí, že by studium rozdělili na dva obory – programování a design.
„Holky jsou přitom na programování šikovné a baví je to. Hodinu na něčem pracujete a ono to pak funguje! To je prostě skvělá odměna. Ne že se hodinu něco učím a pak to odříkám, to není tak dobrý pocit,“ říká.
Od začátku také chtěli zlomit předsudky o tom, že ajťáci se nehnou od počítače a málo se hýbou. Součástí školního areálu je velká zahrada, hřiště a posilovna. „Ta je zejména mezi kluky velmi oblíbená,“ popisuje Tuhá. Pracují i na jejich životním stylu. Když vidí, že do hodin chodí unavení, bez snídaně a zachraňují to energetickými nápoji, snaží se jim vysvětlit, že takhle se těžko budou na něco soustředit. „Někteří to pochopí, ale ne všichni samozřejmě,“ říká Fibigerová.
Studenty a studentky tu záměrně vystavují i nepříjemným situacím, aby se s nimi dokázali poprat. „Prší? Nevadí, stejně budeme cvičit. Na lyžáku uvízl autobus, tak jsme šlapali. Myslím, že někteří opravdu trpí přemírou péče a tohle jim pomůže,“ míní ředitelka.
Ve škole se drží řady moderních přístupů ke vzdělávání – začínají v 8:30, nezvoní tu, všichni si tykají, čtyřleté studium končí závěrečnou maturitní prací. Neučí se po jednotlivých předmětech, ale mají hodinu a půl trvající bloky, kde se věnují vědě, humanitním předmětům, matematice spojené s IT, angličtině a španělštině nebo sportu a zdraví. Všichni komunikují přes platformu Discord, kterou používají hráči počítačových her. „Naši studenti tam už stejně byli, tak nám to přišlo nejjednodušší a osvědčilo se to,“ vysvětluje Fibigerová.
Používají ajťácký slang, nacvičují třeba i pracovní pohovory. Ředitelka jim radí i v tom, o kolik si na trhu práce mají říct peněz, aby se nepodcenili. Někteří žáci pracují už při studiu a řada spoluprací vyplynula přímo z workshopů, které se ve škole konaly.
Letos u nich odmaturují první čtvrťáci. Hlásí se na vysoké školy u nás i v zahraničí, na technické školy zhruba třetina, třetina na přírodovědné a třetina na humanitní. Převis mají dvojnásobný a ani letos se s novým systémem přihlašování na střední školy zájem zatím nevychýlil. Žáci musí podle Fibigerové absolvovat nejen povinné státní přijímací zkoušky od Cermatu z matematiky a češtiny, ale také vlastní přijímačky: „Je to takové zábavné odpoledne plné her, kdy uchazeči řeší na různých stanovištích úkoly. My tak poznáme, jestli mají logické myšlení, které je pro nás podstatné.“
Přáli by si, aby si mohli vybírat z více uchazečů, řadu z nich ale odrazuje školné. To bude od příštího školního roku stát 130 tisíc korun ročně.
