Česká národní banka loni na své zaměstnance vynaložila 2,44 miliardy korun. Odpovídá to takřka třem čtvrtinám jejích celkových provozních nákladů. Z toho přímo na mzdy a benefity šlo podle v úterý zveřejněné Roční zprávy o výsledku hospodaření 1,41 miliardy korun. Celkový příjem zaměstnanců včetně benefitů, z nichž zásadní je zejména příspěvek na penzijní pojištění, tak meziročně vzrostl o 6,3 procenta. To na desetinu přesně odpovídá průměrnému růstu mezd v české ekonomice.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekSamotné mzdy rostly zaměstnancům na pražských Příkopech i v dalších šesti pobočkách ČNB po republice o 4,4 procenta. ČNB se snaží brzdit růst personálních výdajů i restrukturalizací snížením počtu zaměstnanců (loni odešel každý dvacátý), což se vzhledem k odstupnému v nákladech plně projeví až v dalších letech.
Dvěma nejvyšším patrům ČNB, bráno dle organizační struktury, nerostly loni mzdy vůbec. Bankovní rada s guvernérem si je zmrazila už v době, kdy byl guvernérem Jiří Rusnok, a na ředitele sekcí bylo opatření, které ČNB prezentuje jako „projev společenské odpovědnosti centrální banky“ v době vysoké inflace, rozšířeno loni. I tak patří ředitelé sekcí národní banky k nejlépe placeným úředníkům celé české státní správy. Názorně to ukazuje srovnání šéfa sekce kancelář Vladimíra Kruliše známého z doby, kdy byl protokolářem exprezidenta Miloše Zemana, s „tabulkovým platem“ předsedy vlády. Ten měl podle platné zákonné úpravy loni nárok na plat 274 800 korun měsíčně.
Kruliš se po odchodu z Hradu po komplikovaných manévrech vynucených kritikou nově zvoleného prezidenta Petra Pavla uchytil v ČNB a k 1. říjnu povýšil na sekčního šéfa. O tuto pozici si pro něj řekl právě Zeman, který současnou bankovní radu jmenoval. A Kruliš si i díky tomu v národní bance za poslední tři měsíce vydělal něco přes 826 tisíc. To odpovídá 275 460 korunám hrubého měsíčně, což je o několik stokorun více, než kolik podle zákona činí plat předsedy vlády.
V mezinárodním srovnání jde o něco mimořádného. Například rakouská centrální banka je vázána ustanovením, že její guvernér nemůže mít vyšší plat než kancléř. Že by šéfa vlády příjmem předběhl guvernérův podřízený řídící jeho kanceláře, je tak prakticky vyloučené.
Krulišův příjem je pozoruhodný i v kontextu mezd jeho kolegů. Nejlépe je honorována tradičně šéfka dohledu nad finančním trhem Zuzana Silberová (3,39 milionu korun ročně), což je v přepočtu na měsíční mzdu jen mírně nad Krulišem, pod něhož spadá například organizačně-administrativní zabezpečení jednání bankovní rady ČNB, legislativní odbor, komunikace i jeho oblíbený protokol. Sám podléhá přímo guvernéru Aleši Michlovi.
Pokud by byl Kruliš v pozici šéfa sekce celý rok, byl by s příjmy 3,3 milionu mezi kolegy řediteli na čtvrtém místě. Až za ním by byl například šéf klíčového odboru zodpovědného za finanční stabilitu. Srovnání může být zkresleno celoročními odměnami, ovšem ty by měly odpovídat době, po niž byla funkce zastávána. Kruliš se zaměstnancem ČNB stal v dubnu 2023, ovšem původně nastoupil na nově vytvořené místo, které bylo označené jako „hlavní expert v oblasti organizační a protokolu“ a vzniklo jen dva dny před jeho nástupem.
Kolik bere šéf ČNB Michl? Relativně málo, ale už s tím něco dělá
Zajímavé je i srovnání s Krulišovou předchůdkyní Janou Báčovou. Ta odešla z ČNB ke konci června 2022 a za první pololetí toho roku si vydělala 1,37 milionu korun (dříve ČNB údaje o mzdách na těchto pozicích nezveřejňovala). Pokud by stejný příjem měla i v dalších šesti měsících, což by mohly změnit „vánoční“ odměny, brala by v průměru o 47 tisíc měsíčně méně, než jaký byl loňský příjem Kruliše na stejné pozici. Přitom se – jak banka uvádí – v roce 2023 jejím vedoucím zaměstnancům mzdy nezvyšovaly.
To se letoškem stává minulostí. Bankovní rada, jejíž roční hrubé příjmy se loni pohybovaly mezi 5,83 milionu v případě guvernéra a necelými čtyřmi miliony u řadového radního s celým odslouženým rokem, si totiž podle zjištění HN po dosažení inflačního cíle „mzdy“ rozmrazila, letošním březnem počínaje. A to bude logicky platit i pro přímé podřízené.
Rozdíl mezi příjmy guvernéra, radních i sekčních ředitelů na jedné straně a například předsedy komor parlamentu či ministry na straně druhé tak dál naroste. Samozřejmě ve prospěch ČNB, která není vázána tabulkami platnými pro státní správu ani zákonem upravujícím příjmy ústavních činitelů a do jejich nastavení jí nikdo nemluví. Mimochodem – ČNB v této souvislosti dlouhodobě důsledně používá právě termín „mzdy“.
