Elonu Muskovi začíná být poněkud obtížné věřit. Jeho SpaceX se prý na Marsu vylodí do roku 2029, prohlašuje nyní. Ještě v prosinci 2020 ale počítal s rokem 2026 a podle toho, co říkal v roce 2016, se měli první lidé na Marsu procházet už letos.

Trochu to připomíná sliby a plány českých politiků, když mluví o modernizaci státní správy nebo důchodové reformě. A podobně jako oni se i Musk snaží přehlušit průběžné zklamání veřejnosti dalšími ještě velkolepějšími prohlášeními. Takže podle jeho čerstvého vystoupení pro zaměstnance jeho vesmírné firmy SpaceX budou lidé kolonizovat Mars asi tak za 20 let, do roku 2050 má být na rudé planetě asi milion lidí, mají tam žít v přinejmenším jednom velkém marsovském městě, a tím to nekončí, lidskou civilizaci pak Musk dostane dál do sluneční soustavy.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Proč vlastně? Protože „vzhledem ke stáří Země je celá naše civilizace jen mrknutím oka“, na Mars proto „musíme dopravit dostatek lidí a materiálu, aby lidstvo pokračovalo, kdyby se něco stalo se Zemí“, kdyby nastala například „třetí světová válka, která zničí civilizaci na Zemi“. A proč Mars? Protože „je pravděpodobné, že nějakou tu bombu hodí i na Měsíc, z Marsu takovou raketu uvidíte s dostatečným předstihem a sestřelíte ji“. Mars je zkrátka místo, které „je dobré pro zachování civilizace“.

Musk tedy utrácí (investuje) miliardy dolarů do marťanského programu SpaceX proto, že počítá s docela brzkým zničením naší vlastní planety. Nijak se netají vizí, že považuje za reálné vyhlazení lidské populace, a nechce dopustit, aby vesmír přišel o unikátní lidské vědomí. Musk ho chce zachránit. Nejdřív na Marsu, protože tam, ehm… zlí lidé nedostřelí svými atomovkami, později i někde dál ve sluneční soustavě. Podobně jsme uvažovali už v 80. letech na základní škole se spolužákem Pavlem, a dokonce jsme si k tomu kreslili poměrně podrobné plánky letových drah našich raket a propočítávali jsme, jak dlouho nám to bude trvat na Měsíc, kde doplníme palivo a kudy odtud poletíme dál. Na rozdíl od nás má ale Musk zmíněné miliardy dolarů, a navíc ze svého dětského snění nikdy nevyrostl.

Spolehnout se na jeho slova ale opravdu nedá. Jedním z důvodů jsou právě peníze. Program NASA nazvaný Artemis, který má obnovit cesty lidí na Měsíc, spolkne od roku 2017 do roku 2025 přinejmenším 93 miliard dolarů. Cesta na Mars je ale docela jiný level vesmírného cestování. Na 384 tisíc kilometrů vzdálený Měsíc se lidé dostanou za tři dny. Na Mars je to daleko 56 až 400 milionů kilometrů podle toho, kde se na své oběžné dráze vůči nám nachází. Odhad je, že jednosměrný výlet na Mars by trval asi devět měsíců. Cesta tam i zpět pak 21 měsíců, protože by bylo nutné tři měsíce počkat na vhodnou dobu pro návrat na Zemi. Musk a všichni jeho investoři si tedy budou muset připravit částky v docela jiných řádech, než které utrácí NASA za Měsíc.

Ačkoliv Musk patří s majetkem asi 230 miliard dolarů k těm vůbec nejbohatším lidem na Zemi, peněz na kolonizaci Marsu nemá ani zdaleka dost. Sám si chce podle svých slov pomoci třeba svojí firmou Starlink, která provozuje tisíce satelitů na oběžné dráze. Jenže ta za rok 2022 vykázala příjmy ve výši 1,4 miliardy dolarů. To jsou ve vesmírných financích úplné drobné.

Proto Musk pořádá velkolepé prezentace z míst, kde dnes startují jeho pozoruhodné nákladní vesmírné lodě, a slibuje tam veřejně science fiction do pěti, maximálně dvaceti let. Potřebuje zkrátka nalákat co možná největší množství investorů. K tomu občas lehce pohrozí, že by to celé mohl také zabalit a zničit tak naše snění o dobývání vesmíru, když mu budou federální americké úřady dál příliš utahovat předpisy pro výrobu motorů Raptor pro jeho rakety Starship.

Muskovy termíny pro odlet na Mars přitom nejsou jen vystřelené od boku. Letošní rok byl v plánu právě pro příznivou polohu Země a Marsu na drahách kolem Slunce. Obě planety se neustále přibližují a zase vzdalují, a tak je potřeba dobře využít chvíle, kdy je vzdálenost mezi nimi nejkratší. Další takové období přijde na konci roku 2026, pak na konci roku 2028 až začátku roku 2029. Proto nyní těch aktuálních pět let do první cesty na Mars. A není náhodou, že zrovna v téhle době se na Mars chystá také NASA. Nelze vůbec vyloučit, že právě z finančních a technologických důvodů dojde ke spojení plánů hlavní americké vesmírné agentury a Muskových marťanských záměrů.

V každém případě se zdá být pro nás snílky lepší nenechávat se Muskovými fantaziemi tolik unášet. Ještě nejspíš nemusíme trénovat na první misi a ani si chystat úspory na letenku na Mars. (Má stát podle Muskových slov možná 500 tisíc dolarů, možná jen 100 tisíc dolarů. Proč takové rozpětí? To není jasné. Jako mnoho dalších věcí, které se týkají Elona Muska.) Cesta na rudou planetu bude zcela jistě mnohem náročnější, než by se mohlo zdát z výroků zakladatele SpaceX. Všechny Muskem dosud uváděné termíny, jeho lákadla a sliby jsou určené spíše investorům a bankám. Starship prostě není Tesla, která už jezdí, prodává se a mění automobilový průmysl. A doufejme, že nebude ani sítí X. Tenhle Muskův projekt se od původních slibů vzdálil opravdu vesmírně daleko.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.