Akcie, krypto i zlato pokračují v dobývání historických maxim. Trhy sází na váhající Fed a věří v jeden optimistický scénář

Snížení úrokových sazeb v USA by mělo přijít ve středu po devítiměsíční pauze. Americká centrální banka (Fed) doposud s uvolněním měnové politiky otálela hlavně kvůli obavám z dopadů Trumpovy obchodní politiky na inflaci. Ta zůstává zvýšená a poslední srpnové měření ukázalo její mírné zrychlení. Meziročně spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostly o 2,9 procenta. 

Jenže Fed má takzvaný duální mandát a kromě inflace musí řešit také zaměstnanost. Právě slábnoucí trh práce se teď pro centrální bankéře jeví jako naléhavější. Jeho slabost se projevuje zejména při tvorbě nových pracovních míst a rostoucí nezaměstnanosti, která za srpen dosáhla úrovně 4,3 procenta, což je nejvíc téměř za čtyři roky. Ve stejném období americké podniky vytvořily jen 22 tisíc nových pracovních míst mimo zemědělský sektor. Současně došlo také k výrazné revizi směrem dolů u odhadového počtu vytvořených nových pracovních míst za část roku 2024 a počátek roku 2025.

Také proto trh sází na to, že Fed tentokrát váhat nebude a úrokové sazby poprvé od loňského prosince sníží. Podle stránky FedWatch očekává mírné snížení o čtvrt procentního bodu více než 90 procent traderů. Pro centrální banku to ale není jednoduchá situace. Přestože její šéf Jerome Powell na srpnovém ekonomickém sympoziu v americkém Jackson Hole snížení sazeb naznačil, stále jde o kolektivní rozhodnutí a někteří členové rozhodujícího orgánu Fedu (FOMC) nejsou o tomto kroku přesvědčeni. Powell navíc musí zkrotit požadavky některých guvernérů na agresivnější snížení základní úrokové sazby. Ta se od loňského roku nachází v pásmu 4,25 až 4,5 procenta.

Investice

Akcie jsou dražší než v éře dotcom bubliny. Ekonomové varují, že investoři podceňují jednu důležitou věc

2. 9. 2025 ▪ 3 min. čtení

Nejvlivnější centrální banka na světě je tak poprvé od roku 2019 rozdělena do tří různých proudů. A to za situace, kdy se musí vyrovnat s tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který od svého lednového nástupu do funkce touží po výrazném snížení nákladů na půjčky. Fed ale jeho volání doposud nevyslyšel. 

Trump proto od rétorických útoků na šéfa Jerome Powella přešel k jiné formě nátlaku a pustil se do sporu s členkou rady guvernérů Fedu Lisou Cookovou, kterou v létě zbavil funkce kvůli údajným hypotečním podvodům. Cooková se ale rozhodla bránit u soudu. Prezident podle ní totiž nemá na její odvolání právo.

Přestože by dění kolem centrální banky, slábnoucí trh práce a zrychlující inflace mohla trhy znervózňovat, děje se pravý opak. Americké akciové indexy rostou a dobývají nová a nová historická maxima. V jejich blízkosti je nejen technologický Nasdaq, ale také index S&P 500. Investoři a burzovní obchodníci zřejmě věří, že americké instituce zvládnou Trumpovi odolat a takzvaný TACO trade (podle zkratky z Trump always chicken out – Trump vždycky vyměkne) bude platit nejen v případě drakonických cel. Kromě toho sází také na to, že snížení úrokových sazeb rozhýbe společně se snížením daní americkou ekonomiku.

„Ekonomika USA stále roste. Pokud centrální banka začne snižovat úrokové sazby, mělo by to být pro riziková aktiva jako akcie nebo kryptoměny docela příznivé prostředí,“ řekl americkému deníku Wall Street Journal Nelson Yu, vedoucí oddělení akcií ve společnosti Alliance Bernstein.

Investoři a burzovní obchodníci navíc očekávají, že je to jen začátek cyklu uvolňování měnové politiky a další snížení úrokových sazeb bude následovat. V tomto scénáři by nižší náklady na půjčky měly zvýšit korporátní zisky a podpořit růst akciových indexů, které táhne nahoru hlavně nadšení kolem umělé inteligence. Někteří experti ale optimismus krotí zejména s ohledem na vývoj americké ekonomiky, která roste, avšak současně vykazuje známky slabosti. 

„Myslím si, že akciový trh pouze špatně interpretuje stav věcí, pokud se domnívá, že snížení úrokových sazeb bude mít nějaký pozitivní vliv na celkový směr ekonomiky a ziskovost,“ uvedl investiční stratég JPMorgan Asset Management David Kelly. Podle něj může dojít k opačnému efektu – přesvědčení lidí, že se centrální banka bojí recese, což povede k tomu, že se také lidé začnou bát recese. To může mít neblahé dopady na ekonomiku, protože v takovém případě by mohli začít ve větší míře šetřit a omezovat spotřebu.

Profesor ekonomie na univerzitě v Santa Clara Alexander Field navíc tvrdí, že neexistuje žádný věrohodný důvod, proč by se teď mělo americké ekonomice dařit. Analytici americké banky Morgan Stanley to ale vidí jinak. Podle nich má ekonomika Spojených států nejhorší za sebou a posouvá se k postupnému oživení.