Chceme porazit SPD a zabránit tomu, aby byl premiérem estébák, říká pirátský tandem Hřib a Bartoš

Mnozí lidé se budou ve volbách rozhodovat, komu z bývalé vládní pětikoalice hodí svůj hlas. Proč by ho měli dát zrovna vám?

Zdeněk Hřib: Chceme, aby lidem zůstalo více peněz v peněžence. Máme jasný plán, jak zlevníme život 90 procentům rodin. A taky řešíme dostupnost bydlení. Tak, aby mohli mladí zakládat rodiny. Kromě toho jsou Piráti jediná strana bez korupčních kauz.

Ivan Bartoš: Já bych zmínil ekonomický program. Jeho spolutvůrcem je odborník Libor Dušek, který je zároveň členem Ekonomické rady vlády. A potěšilo mě, že ho jeden podle mě z nejlepších ekonomů Dan Münich vyhodnotil směrem k lidem a rozpočtové odpovědnosti jako nejlepší, racionální a nepopulistický.

A čím se lišíte od hnutí STAN? U vašich stran dochází k největšímu překryvu voličů a vaše programy se dost shodují. 

Z. H.: Teď budu mluvit obecně. Ne o odlišnostech jen od STAN, protože se v některých zásadních věcech lišíme i od všech dalších stran. Šestnáct let je součástí našeho DNA, že jsme bez korupčních kauz. 

I. B: A máme i konkrétní výsledky: evidence konečných majitelů, kterou jsem dotáhl jako první věc na ministerstvu pro místní rozvoj, zákon o lobbingu, transparentní řízení firem.

Z. H: Nejenom, že o boji s korupcí hovoříme, ale máme i tu „delivery“ za tu dobu. To STAN nedělal.

Narážíte tím na kauzu Dozimetr? 

Z. H: Ne, mluvím obecně, jak se lišíme od všech ostatních stran. Deagrofertizaci v minulé vládě dělali reálně jenom Piráti. Další věc, co bych zmínil, byl třeba Chat Control, proti kterému hlasovali naši europoslanci jako jediní ze všech demokratických stran.

Premiér a šéf ODS Petr Fiala apeloval na občany, aby volili Spolu, protože jedině tak prý může být poražen Andrej Babiš. Neoslabuje volba Pirátů nebo právě STAN sílu proti Babišovi?

Z. H: Od premiéra to nebylo fér. Máme poměrný volební systém, kde vítězí ten, kdo po volbách zvládne sestavit 101 hlasů. Chceme, aby demokratické strany měly většinu, ale musíme si naplacato říct, proč ji v průzkumech teď nemají. Zapomnělo se na běžné lidi, velká část z nich nepocítila zlepšenou ekonomickou situaci a to je problém. 

Nejde si nevšimnout vaší trvající přestřelky s hnutím STAN. Na pozvání na pivo od šéfa Starostů Víta Rakušana jste nedorazil. On nedávno na sítích sdílel upravený billboard, kde jste všichni tři lídři s Petrem Fialou a v příspěvku si postěžoval, že by bylo fajn, kdyby mezi vámi byla větší spolupráce. Proč se tomu setkání vyhýbáte?

Z. H.: Pan premiér na to pivo s Rakušanem šel a ten za dva dny oznámil, že je Fiala špatný premiér a je potřeba ho vyměnit. Jsem přesvědčený, že je daleko lepší představovat ve volbách program pro zklamané voliče a řešit jejich problémy než dělat taková gesta.

Je to vaše taktika, že budete zatvrzelý a na žádné pivo nepůjdete? Protože si třeba myslíte, že by ta opoziční role Pirátů mohla nějaké hlasy od Starostů ve finále získat?

Z. H: Nešel jsem do politiky kvůli tomu, že bych měl deficit kamarádů nebo neměl s kým chodit na pivo. Občas slýchám řeči, jakože Pirátům víc sluší opozice a kdesi cosi. Stál jsem v čele Prahy v době dvou globálních krizí. Piráti jsou na magistrátu už druhé volební období v radě v koalici se Spolu a STAN. A díky té kontinuitě se nám například v oblasti dopravních staveb daří největší investice posouvat dopředu. Staví se metro D, Dvorecký most, opravili jsme „Barranďák“. 

I. B: Možná mate skutečnost, že Piráti dokážou být konstruktivní opozicí, což jsme ukázali v letech 2017 až 2022. Umíme to v opozici i koalici. Ta povolební strategie není napsaná tak, že míříme do opozice. Skutečně nechci, aby tady vládl Andrej Babiš s komunisty nebo s Klausovými Motoristy. 

Pane Bartoši, když jste byl vyhozený z postu ministra a Piráti odešli z vlády, nakonec jste rezignoval i na post stranického předsedy. Strana se ocitla v hluboké krizi. Vy jste se dokonce načas stáhl a sbíral jste houby. Jak tu zkušenost z vlády zpětně vnímáte?

I. B: Sbíral jsem houby. Pardon, Zdeňku, hřiby. Ale vážně – zkušenost z vlády byla pro nás důležitá. I se čtyřmi poslanci se nám podařilo připravit zákon o podpoře bydlení či Portál občana. Takže ty věci ve vládě dávaly smysl. Neměl jsem moc času na povládní rekonvalescenci, takže jsem pak odjel za sestrou do Orlických hor, kde jsem skutečně chodil po lese, protože byla právě ta „hřibařská“ sezona, a sbíral je, i když je moc nejím. Je to uklidňující. Každý večer pak nasušil šestipatrová plata hub a ty teď rozdávám různým přátelům. Do sněmovny jsem se vracel za 14 dní.

A co jste si z toho působení v kabinetu odnesli?

I. B: Ve věci práce být daleko tvrdší, v tom oceňuju Zdeňka. A víme, že musíme mít silné zastoupení ve sněmovně, aby nás nemohli obejít. 

V době po „zpackané“ digitalizaci stavebního řízení, kterou provázely problémy, ale mezi Piráty sílily hlasy volající po vaší rezignaci na vedení strany.

I. B: Nepoužíval bych tuhle nálepku. Ten portál se provozuje rok, nic se na něm nového nevyvíjelo a odbavilo se v něm 100 tisíc rozhodnutí v tomto roce. A strana se nerozhodla, rezignoval jsem po krajských volbách, když jsme ztratili 90 zastupitelů. A následovaly nemalé hlasy po návratu. Ale byl jsem rád, že to převzal Zdeněk, protože si myslím, že doba i s válkou na Ukrajině vyžaduje daleko tvrdší management a pragmatický přístup, já jsem takový měkkosrdcatý. A Zdeněk tu stranu vycentroval a je jeho práce a jeho týmu, že máme z pěti procent těch jedenáct. 

Z. H: A já jsem zase rád, že Ivana máme v kampani, že nezahořknul na rozdíl od všech ostatních předsedů jiných stran. Není úplně obvyklé, že by bývalý předseda a ten nynější tak úzce spolupracovali.

Neukazuje se, že je strana na Ivanu Bartošovi závislá? Jestli jste nevyhodnotili, že je potřeba, abyste byl výrazně vidět?

Z. H: Máme demokratické primární volby a Ivan byl zvolen středočeským lídrem. To není žádná orchestrace shora. Musím odmítnout úvahu, že my tyhle věci děláme kvůli tomu, že je to jakási naše strategie. 

To není úvaha, jenom otázka. Protože je normální, že si to strany takto vyhodnocují.

Z. H: Tady je normální, že bývalý předseda hodí nohy na stůl a začne rozdávat moudra. Mrkněte se na Jirku Paroubka, na to, co dělal Miloš Zeman. Naopak si velice vážím toho, že Ivan nešel touhle cestou, která je standard.

Popisujete to velmi idealisticky. Jsou mezi vámi i nějaké třecí plochy?

I. B: Zdeněk je hodně jiný než já, nejen ve způsobu managementu. Já nechávám veřejnost, aby o mně věděla celkem hodně věcí, ale u něj je to trochu jiné. Známe se devět let a třeba až po osmi jsem zjistil, že poslouchá metal, na kterém jsem od sedmnácti vyrůstal. Tak jsme spolu jeli na festival Brutal Assault…

… pardon, ale já jsem se neptala na to, jestli pan Hřib poslouchá metal, nebo ne...

I. B: Ale to je důležité. O Zdeňkovi se toho málo ví, proto o něm vzniká spousta zkratek. Zejména v té kampani jsem měl možnost ho poznat, protože už jsem měl i více času. 

V politické rovině je něco, na čem se neshodnete?

Z. H: Já bych řekl, že jsme dohromady jako dvě strany jedné mince. 

Můžete popsat ty dvě strany?

Z. H: Ivan je víc konsenzuální, jde do toho s plnou energií, proti němu jsem vlastně introvert. To, co lidi oceňují, je to, že jsme schopní spolupracovat jako tým. Podařilo se nám sjednotit komunikaci navenek i dovnitř a lépe komunikovat naše témata. 

Když jste odcházeli z vlády, tak Piráti měli v průzkumech asi jen pět procent. Sám jste, pane Bartoši, v jednom rozhovoru řekl, že restart přinesl právě Zdeněk Hřib. Nemrzí vás to, že jste to nebyl vy, kdo dokázal nakopnout tu stranu? A vyhovuje vám teď ta role, ve které jste?

Z. H: Za Ivana Bartoše Piráti dosáhli dosud největších úspěchů. A to i celosvětově v rámci pirátského hnutí. V roce 2017 to byl ten výsledek 10,8 procenta a 22 poslanců. Co jsme se potom dostali do vlády, měli jsme vicepremiéra. A tohle jsou všechno věci, které mu rozhodně nikdo nikdy neodpáře. Piráti měli celou dobu v těch průzkumech, co jsme byli ve vládě, okolo těch 10 procent. Problém vždy nastal před volbami, musíme si říct na rovinu, naše kampaně tehdy nešlapaly. Ani do europarlamentu, ani do těch krajů. Ale to nebyla vina Ivana Bartoše. 

Nebyla? 

Z. H: Nerad bych hledal jednoho viníka. To bylo systémovým nastavením, v jakém jsme fungovali kvůli našim vnitřním pravidlům. A na vnitřní reformy nebyl čas v dobách, kdy jsme se soustředili na to, abychom dodávali výsledky.

Pane Bartoši, vraťme se k vám – nemrzí vás to? 

I. B: Ne, Zdeňkovi fandím. Náš tandem v kampani funguje dobře, a můžu se tak soustředit na to, co mi jde – motivace lidí a témata jako dostupnost bydlení. A Zdeněk má své předsednictvo, které je zaměřené na řešení věcí uvnitř strany, což mně bralo hodně času. Vyzobávám i věci, se kterými mu chci pomoct nad rámec toho, co mám s kampaní ve středních Čechách. Je to pro mě významné ulehčení po 15 letech ve vedení. Mám pětiletého kluka a pojďme si říct na rovinu, že poslední tři roky, zejména ve vládním angažmá, všechno leželo výrazně na mé ženě. Teď mi situace vyhovuje a rozhodně mi není líto, že nejsem předseda. Ba naopak. Zdeněk nejenomže vyhrál volby na předsedu, ale zároveň prosadil reformy, o které jsem se celou dobu snažil. Je to dobrý předseda. 

Vládní strany mají stále šanci sestavit koalici. Více mobilizovat nerozhodnuté ale potřebuje hlavně Spolu

29. 9. 2025 ▪ 5 min. čtení

Veřejnost vnímá Zdeňka Hřiba jako arogantního politika. Všímáte si toho?

I. B: Znám Zdeňka devět let a s arogantními lidmi se nekamarádím. Arogantní není. Tuhle nálepku Hřibovi vymyslela ODS s ANO někdy v komunálních volbách, než se stal primátorem Prahy. A ona to je chytrá mediální nálepka – těžko se vyvrací. Dokažte, že nejste arogantní. 

Pražská politika je tvrdá škola a Zdeněk v tom je specifický. Platí tu na hrubý pytel hrubá záplata. Když na vás útočí politici jako třeba Alexandra Udženija, je na místě je vykázat do patřičných míst (v minulosti se mezi nimi na nočním jednání pražského Magistrátu strhla ostrá slovní přestřelka, která vyústila v to, že Udženija chtěla dát Hřibovi facku – pozn. red.). Neusmívat se na ně pokrytecky, ale nahodit „Hřib face“.

Váš plán na prvních 100 dnů případné vlády po volbách je ambiciózní, je tam například vyřešení krize bydlení. Jak to chcete zařídit?

I. B.: Musí se více stavět, omezit spekulace s byty a osekat zbytečná byrokracie, aby byty byly levnější. 

Tohle se mohu dočíst ve všech programech politických stran. Jaké je to vaše řešení? 

I. H: Jen o tom nemluvíme, máme konkrétní zákony v paragrafovém znění. Kromě toho jsme část těch věcí už udělali.

Pan Bartoš vedl tři roky ministerstvo pro místní rozvoj, co tedy v tomto směru udělal?

Z. H: Odstartovaly se za něj programy na stavbu dostupného nájemního bydlení, daly se peníze na pět tisíc bytů, do prvních se už ve Žďáru nad Sázavou nastěhovali první lidé. 

I. B: Podařilo se nám prolomit bariéru ve stavbě výškových dřevostaveb, které už mohou být vyšší než 12 metrů. Zrušili jsme povinnost tří parkovacích míst na dva byty, což je ve výsledku zlevňuje, a povinnost mít takzvanou předsíňku v bytě, kde musíte mít chodbou oddělenou toaletu. 

Na co je třeba se v bydlení zaměřit do budoucna?

Z. H: Jsou to akcelerační zóny, abychom mohli splnit slib 200 tisíc nových bytů za čtyři roky. Počítá se tam s intenzivní novou výstavbou jak v komerčním sektoru, tak v rámci městské nájemní výstavby. Zásadní je, aby bylo dost pozemků pro výstavbu bydlení. A ty se s aktuálními procesy územního plánování prostě zajistit nedají. Takže proto je tady návrh pro územní plánování tak, aby vznikaly skutečně hezké, nové, živé čtvrti na principu Transit oriented development. To znamená, že rozvoj vzniká okolo uzlu veřejné dopravy – například okolo prodloužených linek tramvaje v krajských městech či linek metra v Praze. A potřebujeme rozjet i stavbu na greenfieldech, na zelených plochách.

Jak konkrétně?

Z. H: Donedávna jsme se soustředili na brownfieldy, ale problém s dostupností bydlení už dosáhl takových rozměrů, že je nutné řešit i výstavbu na greenfieldech. Co je podstatné, tak je nutné nejen navrhnout tu čtvrť, ale dát to do územně plánovací dokumentace rychle v nějaké podrobnosti de facto regulačního plánu. Tak, abyste mohl sekat stavební povolení v nějakém zjednodušeném režimu jako Baťa cvičky. Je to podle zkušeností ze zahraničních metropolí. Vídeň to umí, ve Švýcarsku taky a nevidím žádný důvod, proč bychom to neměli umět i tady. Už jsme to uměli, Tomáš Baťa stavěl nové čtvrti…

I. B: … Karel IV. na Novém Městě taky. Ten takhle řekl: tady máte pozemky a já chci, aby tady bylo za rok město, a bylo. 

Pane Hřibe, řeší se, že vám z firmy Pražská energetika Holding neoprávněně chodily odměny za členství v představenstvu. Řekl jste, že šlo o 180 tisíc a že jste si toho všiml až po několika měsících. Podle zjištění Deníku je možné, že se policie k čerpání odměn vrátí. Státní zastupitelství má totiž na stole podnět, aby přezkoumalo kroky policie. Jak to, že si člověk všimne až po takové době, že mu bobtná účet?

Z. H: Nic jsem si neposílal. Oni mi začali něco posílat, aniž by mi dali vědět. Hned, jak jsem si toho všiml, tak jsem na to upozornil z vlastní iniciativy. Uznali, že mi to posílají omylem a s nějakým časovým odstupem mi vydali údaje, kam jsem částku do druhého dne vrátil. 

Předseda dozorčí rady PRE Tomáš Portlík (ODS) řekl, že problém vznikl kvůli tomu, že jste při podpisu smlouvy zaškrtl, aby vám peníze chodily na účet. Vy to zase dáváte za vinu jemu, že je to osoba odpovědná za odesílání. Kde je tedy chyba?

Z. H: V tom formuláři není žádné zaškrtávátko. Vyplňuje se tam účet, protože vám ta společnost může proplácet třeba nějaké cestovní náhrady. Plus jsou tam ještě další věci, co vám podle zákona mají nahrazovat, i když vám neposílají tu odměnu. Rád bych k tomu řekl, že za Hřiba ve městě takový binec nebyl. Za mého primátorování jsme nemuseli řešit vůbec žádný problém tohoto typu.

A v dopravním podniku, kde jsem předsedou dozorčí rady, je zaveden systém, že každý měsíc jako předseda podepisuji odměny na daný měsíc. A je to moje odpovědnost, že si zkontroluji, že ti, co mají výjimku ze zákona, jsou dlouhodobě uvolnění zastupitelé, tam mají nulu. Takže v dopravním podniku se nic takového stát nemůže a tohle bych doporučil, aby si zavedl pan Portlík v PRE holdingu. Jestli teda najde čas mezitím, co bude chodit k soudu kvůli Dozimetru. (Portlík není v kauze Dozimetr obviněn, policií byl vyslýchán v roli svědka. Podle serveru Seznam zprávy se vyšetřovatelé u Portlíka zajímali o projekt přestavby holešovického nádraží, který byl podle policie zmanipulovaný obviněnou skupinou lobbistů, podnikatelů a politiků. Portlík policistům uvedl, že se s obviněným lobbistou Michalem Redlem potkal jednou na oslavě narozenin – pozn. red.).

Vrátím se k povolebnímu vyjednávání. Teď deklarujete, že byste do vlády šli znovu se Spolu. Po tom všem, kdy jste tvrdili, že vás Fiala vykopl z vlády, a padala slova o kmotrech? 

I. B: Do vlády jsme šli v roce 2021, protože jsme slíbili 850 tisícům voličů, že se pokusíme sestavit koalici na základě půdorysu demokratických stran. Kdyby v té době měli Piráti poslanců deset, a nikoliv čtyři, tudíž aby byli potřeba pro vládní většinu, tak by Pavel Blažek, o kterém dnes již nikdo nepochybuje, že to je Don Pablo, v té vládě nikdy neusedl. Když se setkal s Nejedlým, byl jsem jediný z té koalice, který s premiérem řešil, že by měl odstoupit.

Řekl jste také, že nechcete být ve vládě se Zbyňkem Stanjurou kvůli bitcoinové kauze. Budete mít případně nějaké další personální požadavky?

I. B: Personální otázky jsou naprosto zásadní. Zbyněk Stanjura podle písemných dokumentů celou kauzu bitcoinů řešil s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem ještě před koncem roku a všem lidem i ve sněmovně lhal, že o tom věděl až po podpisu smlouvy. A ukázalo se právě bitcoinovou kauzou, že evidentně mí kolegové, z nichž někteří na tiskovce hovořili i o těch kmotrech, nebyli daleko od pravdy. Zároveň je důležité říct, že to není výrok Pirátů. O ODS to řekl bývalý předseda Mirek Topolánek, který má tendence do ní kopat.

Z. H: Jestli chceme vrátit důvěru lidí v demokratické instituce a vládu, tak jsou požadavky na bezúhonnost politiků naprosto zásadní. 

Dokážete si představit, že by některé strany, které teď deklarují, stejně jako vy, že by s hnutím ANO nešly do vlády, nakonec otočily?

Z. H: U nás je to závazné stanovisko celé strany a platí pro všechny kandidáty. Není to o tom, že by to říkal jen předseda jako svůj dojem. Na tuto otázku se musíte zeptat třeba Petra Fialy. Když on říká, že by nešel s hnutím ANO, tak mu to věřím, že on jako Petr Fiala nejde s ANO. Ale je to fakt tak, že mluví za sebe a celou ODS? A mluví i za lidovce, kteří už v koalici s ANO jednou byli?

Divili byste se, kdyby třeba s ANO nakonec šli do vlády Starostové nebo někdo z koalice Spolu?

Z. H: Jestli bychom se divili? (oba najednou propuknou v smích) Asi jsem moc dlouho v politice, abych na takovou otázku odpovídal. 

Poslední otázka…

I. B: … ano, ostříhám si dredy, ale jenom když bude víc než 13 procent. (Hřib s Bartošem se vsadili, že pokud Piráti ve volbách přeskočí SPD, Bartoš si ostříhá dredy a Hřib si je naplete –  pozn. red.)

Co je váš cíl? 

I. B: Porazit SPD. Mám samozřejmě své dredy rád, takže v případě 12,9 procenta jsem velmi spokojen. Ale jde o víc. Aby nebyl znova premiérem estébák Andrej Babiš a netáhl naši zemi někam, kam nechceme.