Najít odpověď na otázku, proč jsou někteří lidé bohatší než jiní, se snaží například studie finančních poradců George Nabeshimy a Martina Seaye, kteří využili rozsáhlá data z amerického výzkumu Health and Retirement Study. Na více než pěti tisících domácnostech zkoumali, jak spolu souvisí čisté bohatství dotázaných a pět základních osobnostních rysů, kterými jsou extraverze, přívětivost, svědomitost, otevřenost a neuroticita. Zohlednili ale samozřejmě také tradiční vlivy jako příjem, vzdělání, věk, manželství či etnicitu.

Tři důležité vlastnosti

Ačkoliv právě příjem, vzdělání nebo věk dokáže vysvětlit zhruba ze třetiny, proč má někdo méně peněz a jiný více, ukázalo se, že by měly mít vliv i tři povahové rysy. Bohatší lidé bývají podle výzkumu v průměru více extrovertní a svědomití, zatímco velmi vysoká přívětivost je naopak spojena s nižším majetkem. Nejsilněji předpovídá větší majetek svědomitost, tedy kombinace organizovanosti, spolehlivosti, pracovitosti, sebekontroly a určité šetrnosti. Kdo umí plánovat, držet rozpočet, dotahovat věci do konce a odkládat okamžité potěšení, má výrazně vyšší šanci, že se mu to pozitivně projeví na majetku.

Podobně by měla pomáhat také extroverze, neboť takto ladění lidé si spíše řeknou o lepší práci či plat, lépe navazují kontakty a nebojí se vstoupit do příležitostí, které přinášejí vyšší příjem či výnos. Výsledkem zmíněných dvou vlastností pak je kombinace, kdy si člověk umí o peníze říct a pak s nimi disciplinovaně zacházet. Zajímavé je, že přívětivost, tedy tendence vycházet druhým vstříc a těžkost je odmítat, koreluje ve studii naopak s nižším majetkem. Takoví lidé hůře vyjednávají mzdu či cenu nebo snadněji podlehnou tlaku okolí při utrácení.

Podle autorů umí bohatší lidé v klíčových momentech držet hranice a chránit vlastní finanční zájmy, a to i za cenu, že nebudou vždy oblíbení. Zároveň jejich extroverze a svědomitost při dobré práci s rizikem přináší schopnost narážet snáze na příležitosti a využívat jich. Z výsledků studie lze vyvodit nadějný závěr, že o bohatství nerozhodují jen „dané věci“ jako místo narození, ale právě i vlastnosti, které si lze osvojit. Systematický přehled 30 dlouhodobých studií publikovaný v časopise Nature týkající se takzvané volní změny osobnosti od psychologa Petera Haehnera ukazuje, že osobnostní rysy lze měnit i v dospělosti.

Komplikací samozřejmě je, že takové „přeprogramování“ nelze udělat najednou, ale jde o cestu po malých krůčcích. Kdo chce zlepšit nebo posunout některé své návyky, měl by sáhnout k malým intervencím nebo úkolům. Přehled studií zaměřených na posílení svědomitosti shrnuje výzkumnice Melanie Turnerová. Mezi úspěšné metody patří třeba dvoutýdenní intervence, která každý den lidem připomíná drobné úkoly prostřednictvím upozornění. Cílem je vytvořit si malé automatizované návyky a nespoléhat se na vlastní „silnou“ vůli. Ostatně to je tématem i v Česku čtenáři dobře hodnocené knihy Atomové návyky.

K vyšší extroverzi nebo průbojnosti se lze dostat taktéž malými krůčky. Psycholožka Mirjam Stiegerová s kolegy nechala účastníky experimentu, kteří chtěli zvýšit svou průbojnost, plnit úkoly typu: „tento týden začni rozhovor s někým novým“ nebo „aktivně se zapoj do diskuse místo pasivního poslouchání“ a výsledkem byl posun k větší extroverzi. Přehnanou přívětivost pak lze zkrotit cvičením vyšší asertivity, což je taktéž zvládnutelné. Kupříkladu práce Naokiho Yoshinagy ukazuje, že dovednosti jako umět požádat, odmítnout, vyjádřit nesouhlas a nastavit hranice jsou naučitelné podobně jako jazyk nebo řízení auta.

Co dělají milionáři

Co ale ukazují výzkumy, které se týkají samotných dolarových milionářů? Mezi asi nejznámější patří ty od výzkumníků bohatství Thomase J. Stanleyho a Williama Danka, které jsou shrnuté v knize The Millionaire Next Door. Autoři v knize shrnují nejčastější společné rysy milionářů: žijí výrazně pod svými možnostmi, svůj čas a peníze plánují a alokují velmi účelně, dávají přednost finanční nezávislosti před statusovým okázalým životním stylem, jejich děti jsou ekonomicky soběstačné, umějí identifikovat příležitosti na trhu, správně volí obor nebo povolání, jsou optimisté. Zmíněná zjištění jsou sice z 90. let, ale opakovaný výzkum shrnutý v knize The Next Millionaire Next Door z roku 2018 dochází k totožným závěrům.

OSOBNÍ ROZVOJ

Proč o úspěchu dětí tolik rozhoduje, ve kterém měsíci v roce se narodily

29. 10. 2023 ▪ 5 min. čtení

V Česku pak sleduje chování dolarových milionářů konzistentně už 15 let J&T Banka a vydává každý rok Wealth Report, z něhož lze chování a uvažování milionářů též vyvodit. Výzkum se navíc ptá vždy také běžné české populace a lze díky tomu identifikovat kontrasty. Milionáři jsou například konzistentně větší optimisté než běžná populace. Udržují si detailní přehled o svém majetku a pravidelně jej sami aktualizují. Pravidelně si vyhodnocují, jakým směrem se majetek vyvíjí. Nikdy nesází na jednu kartu a mají své portfolio vždy u více institucí.

I co se týče investování, tak jsou viditelné rozdíly. Bohatí Češi preferují spíše produktivní aktiva, která fungují a vynáší v dlouhém horizontu, jako je private equity nebo akcie. U běžné populace jsou častější tendence směrem ke spořicím produktům nebo naopak rizikovějším sázkám, jako jsou kryptoměny nebo zlato.

Movití Češi pak tíhnou celkově k systémovějšímu přístupu, což lze demonstrovat třeba na oblastech, které podporují výrazně více než běžná populace, a to je například vzdělávání a školství nebo nezávislá žurnalistika. Milionáři mají též tendenci se více vzdělávat v oblasti ekonomie, investic, historie, osobního rozvoje nebo filozofie než Češi jako celek.