Jak vládnout eurozóně? Státníci se neshodli

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a spolková kancléřka Angela Merkelová ani během včerejší schůzky v Berlíně nepřekonali dlouhodobé názorové rozdíly. Klíčový tandem se zejména neshodl, v jakém rozsahu by měla Evropa šetřit. Francouzi chtějí "hospodářskou vládu" společnou pro celou eurozónu. Němci dávají přednost volnější koordinaci hospodářské politiky v rámci Evropské unie.

Pozorovatelé se shodují, že oba státníci, kteří se vzájemně respektují, dlouho usilovali o to, aby se názorové rozdíly nimi zmenšovaly. "Ale pak přišla dluhová krize odstartovaná Řeckem, a po této snaze je veta," napsal německý server Spiegel Online.

Stejně to vidí v Paříži: "Spolková kancléřka a francouzský prezident si nikdy nebyli tak vzdáleni jako nyní," míní vlivný list Le Figaro.

Němci tlačí na úspory

Spolková kancléřka také během včerejší schůzky v budově Spolkového kancléřství zdůraznila, že pro její vládu jsou klíčové výdajové úspory. Spolková republika by měla podle nedávno schváleného úsporného plánu během tří let ušetřit 86 miliard eur. To je více, než činil její loňský schodek.

Němci ovšem tlačí i na ostatní země eurozóny, jejíž úhrnný schodek vládních financí se loni podle údajů Eurostatu zhruba ztrojnásobil na 565 miliard eur, tedy 6,3 procenta HDP.

Kancléřka Merkelová také včera obhajovala úsporné plány, zatímco prezident Sarkozy namítal, že výdajové škrty mohou v Evropě vyústit v opětovný nástup hospodářské recese a opět zvednout nezaměstnanost.

"Angela by měla vědět, že když si Evropská unie předepíše tvrdou rozpočtovou dietu, ztratí Německo, jehož vývoz směřuje ze 60 procent do Evropské unie, spoustu pracovních míst," napsal v komentáři francouzský list Le Télégramme.

Německý tisk si zase "na oplátku" povšiml, že prezident Sarkozy se úzkostlivě vyhýbá slůvku "rigueur", značící úsporná opatření. A to přesto, že francouzský systém sociálního zabezpečení letos čelí schodku ve výši kolem 30 miliard eur.

Francouzské veřejné finance loni skončily deficitem skoro 145 miliard eur (7,5 procenta HDP), německý schodek byl v absolutní sumě zhruba poloviční - 79,4 miliardy eur (3,3 procenta HDP).

Francie ve srovnání s Německem hospodaří s penězi daňových poplatníků laxněji.

Vládě v Paříži se dobrých 30 let nepodařilo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Naproti tomu Německo v období 2007 - 2008 vykazovalo mírný přebytek nebo nulový deficit. Nicméně, Francie v těchto dnech schválila úsporný plán, podle kterého by měl stát v nejbližších třech letech ušetřit 45 miliard eur. Tedy zhruba polovinu toho, co chtějí seškrtat Němci.

Paříž je pro evropskou vládu

Berlín trvá na tom, že rozpočtově neukázněné země musejí být přísně potrestány. A pokud sankce nezaberou, měly by samy opustit měnovou unii. Ale pro Paříž je něco takového nepřijatelné, neboť by to podle ní znamenalo popřít myšlenku evropské integrace.

O tom, že mezi Sarkozym a Merkelovou je "hluboký příkop" svědčí také jejich rozdílný názor na zřízení hospodářské vlády společné pro všech šestnáct zemí eurozóny.

"O zřízení společné vlády, která by převzala rovněž daňové funkce, musíme vážně uvažovat," řekla listu Süddeutsche Zeitung francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová.

Francie je přesvědčena, že vznik "gouvernance économique" si vynucují samotné okolnosti: obrovská hora veřejného dluhu, která v eurozóně přesáhla sedm bilionů eur (skoro 79 procent hrubého domácího produktu).

Dále sílící hospodářská nerovnováha v eurozóně, projevující se například křiklavými rozdíly v konkurenční schopnosti a následně v obchodní bilanci.

Pro úzkou koordinaci hospodářské politiky mluví také společně odsouhlasený "záchranný balík" pro eurozónu schválený v hodnotě 750 miliard eur.

Zdá se, že Angela Merkelová musí boj o společnou vládu v eurozóně prohrát. Ke zdi ji v této otázce tisknou nejen Francouzi, ale například i Španělé a Italové. Kancléřka se hájí tím, že rozhodně není proti užší koordinaci hospodářské politiky. Měla by podle ní být volnější a zahrnovat všechny země Evropské unie, nikoli jenom 16 členů eurozóny.

O co se přou Němci s Francouzi

Rozsah výdajových úspor

Němci schválili úsporný plán, podle kterého by měl spolkový rozpočet během tří let ušetřit 86 miliard eur. A naléhají na vlády ostatních zemí, aby se také chopily červené tužky. Francouzi se obávají, že omezení výdajů utlumí poptávku do té míry, že v Evropě znovu nastane hospodářská recese. Jejich úsporný "balík" je ve srovnání s německým asi poloviční.

Vláda pro celou eurozónu

Francie soudí, že nastala příhodná doba pro zřízení "hospodářské vlády", která by dirigovala celou eurozónu, včetně daňové politiky. Německo o něčem takovém nechce ani slyšet. Mluví o "volnější koordinaci" v rámci Evropské unie. Stejný názor v eurozóně jako Německo zastává Finsko, ale za Francií stojí například Španělsko a Itálie.

Odlišný hospodářský model

Německá ekonomika se dlouhodobě opírá především o vývoz, zatímco domácí poptávka je coby "motor" růstu až na druhém místě. Ve Francii je tomu přesně naopak.

Hospodářská vláda eurozóny musí plnit rovněž daňové funkce.

Christine Lagardeová, francouzská ministryně hospodářství

Další ekonomické události na www.ekonomika.ihned.cz

VŘELÉ PŘIVÍTÁNÍ...
Ačkoliv se státníci Francie a Německa vítali srdečně, odlišnosti v jejich postojích se nezmírnily. Sarkozy chce "hospodářskou vládu" společnou pro celou eurozónu. Merkelová dává přednost volnější koordinaci hospodářské politiky v rámci Evropské unie.
FOTO: REUTERS