Evropa chystá reformu akciových burz

Během uplynulých tří let byli makléři v Evropě svědky převratných změn, které se odehrály na akciových burzách a změnily je k nepoznání. Díky reformám, jež schválila Evropská komise, totiž vzrostla národním burzám silná konkurence v podobě nových obchodních míst, která mezi sebou vytvořila husté křižovatky. Přes ty teď proudí nekontrolovatelně všemi směry samotné akcie, ale i tržní data a ceny.

Minulý týden se nicméně Výbor evropských regulátorů cenných papírů (CESR) rozhodl, že je třeba volnosti panující na trzích stanovit jasná pravidla, a zahájil jednání o největší reformě odvětví za poslední roky.

Ta bude mít za cíl posílit průhlednost na evropských akciových burzách a zpřehlednit i takzvané OTC trhy, kde mezi sebou mimo burzovní parket s cennými papíry obchodují jednotlivé instituce. Mezi nejdůležitějšími body "generálky" přitom má být založení střediska, ve kterém by se soustředily informace o cenách akcií obchodovaných napříč mnoha burzami.

Revoluci na trzích s akciemi v Evropě odstartovala v roce 2007 bruselská směrnice Markets in Financial Instruments Directive (Mifid). Ta zvýšila konkurenci mezi burzami a umožnila jim spojovat se ve větší celky.

Zatímco ale nárůst nových platforem pomohl zlevnit obchodování tím, že se snížily transakční náklady, nezáměrně přinesl také problém s transparentností proběhlých obchodů. V Evropě totiž chybí veřejně přístupný centrální systém, který by taková data shromažďoval. Před třemi lety se například akcie firem z britského indexu FTSE 100 obchodovaly převážně jen v Londýně. Dnes se dají koupit na 21 různých obchodních místech. "Roztříštění transparentních informací zvyšuje obavy - podkopává to totiž základní cíl Mifidu, což je průhlednost trhu," uvádí ve své zprávě CESR.

Výbor ale neomezuje svá nová doporučení jen na akcie. Pařížský regulátor chce zprůhlednit i data týkající se obchodů s deriváty. Stejně tak mají pravidla platit i pro exchange-trade fondy (ETF), které investují do akcií, které jsou zahrnuté v určitém burzovním indexu.

Nově se zpřísní i pravidla pro mimoburzovní obchodování - takzvané dark pools, jejichž prostřednictvím si mezi sebou prodávají cenné papíry banky a další makléřské firmy.

Doporučení, která CESR vydal, jsou prvním náznakem toho, že dopady směrnice zvyšující neprůhlednost na trzích regulátory znepokojují, a že se Mifid musí upravit. Návrhy teď bude zkoumat Brusel. Prezident výboru Eddy Wymeersch zároveň prohlásil, že konkrétní kroky ke zřízení informačního střediska je třeba podniknout už ve velmi krátkém časovém horizontu.

Jedno z doporučení, která minulý týden zazněla, se ale setkalo s nesouhlasem některých národních regulátorů z 27 zemí EU.

Návrh se týkal standardizace záznamů o obchodních příkazech daných nebo přijatých přes telefon a další elektronická zařízení. Právě na to se bude zaměřovat část reformy, která má omezit podvody na trzích. CESR navrhl, že nahrávání příkazů bude povinné, pokud se obchody budou týkat jakýchkoliv finančních instrumentů, jež podléhají regulaci Mifid. Nahrávky se pak budou muset uložit na pět let.To se ale nelíbilo regulátorům z Německa a Rakouska, podle nichž by přínosy plynoucí z takového nařízení neodpovídaly nákladům, které přibudou firmám. Takový argument podporovaly i bankovní obchodní asociace.

Naštěstí pro CESR se ale na těch urgentnějších záležitostech země shodly. Například Mark Hemsley, šéf obchodní platformy BATS Europe, která konkuruje tradičním burzám, řekl, že uvítá zlepšení kvality dat z derivátových trhů a sjednocení poobchodních informací do jednoho střediska.

V návrzích CESR se dají ale nalézt další daleko více kontroverzní body. Třeba banky, které provozují vlastní obchodní sítě (dark pools) se snažily usilovně u výboru lobbovat, že objemy jejich obchodů jsou ve srovnání s burzami zanedbatelné, a tak by se jich nemělo nové nařízení týkat.

Evropský regulátor ale tlaku lobbistických skupin nepodlehl a trval na tom, že se nová regulace bude vztahovat i na takové systémy obchodování, jakými jsou právě dark pools.