Lesk a bída Priorů

Z jedněch jsou skanzeny socialismu a neutěšené vietnamské tržnice. Jiné postupně oblékají třpytivý kabát moderních nákupních center a prosperují. V Česku jsou rozesety desítky objektů bývalé obchodní sítě Prior vybudovaných převážně za normalizace, které po revoluci stihl různý osud. Obchody připadly v privatizacích do rukou několika majitelů a staly se kamennými svědky různých fází vývoje maloobchodu na českém území.

Teď přichází doba jejich přerodu. Aby Priory obstály v dnešní konkurenci, musí změnit exteriéry, interiéry i skladbu obchodníků. "Dnes nastal přesně ten okamžik, kdy se musíme rozhodnout, co s objekty dál," konstatuje Libuše Vojáčková, bývalá pracovnice Prioru a spolumajitelka Le cygne sportif groupe. Společnosti známého "popřevratového" podnikatele Alexandra Seidla, která část Priorů v devadesátých letech skoupila. Firma dnes vlastní asi patnáct objektů. "Buďto je budeme radikálně přestavovat, což může stát stamiliony, nebo je necháme dožít a prodáme," uvažuje Vojáčková. Hodnota Priorů je dnes především v lokalitách a pozemcích, na nichž stojí.

Prior: Blízké místo důstojného nakupování

Bývalý režim razil zásadu stavět Priory blízko lidem. Kromě sídlišť obchody často vyrostly v centrech měst, kde developeři v dnešní době poptávají pozemky pro novodobé obchodní domy. Na éru jejich výstavby vzpomíná dnešní prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková, která kdysi v obchodech působila jako nákupčí, prodavačka i účetní. "Priory měly být umístěny tak, aby sloužily všem," popisuje. "Stavěly se buď přímo ze státního rozpočtu, nebo v rámci komplexní bytové výstavby."

Vůbec první OD Prior byl vystavěn krátce po roce 1969 v Nitře na Slovensku, kde také později měla síť svou centrálu. Objekt měl fungovat jako vzorový pro své nástupce. Další pobočky pak vznikaly v Česku i na Slovensku ve třech základních velikostech. "Ne vždy se to z hlediska vzhledu a zakotvení do okolí vyvedlo," připomíná Nováková.