Bakterie, které nic nezastaví. Antibiotika už na ně nezabírají

Tři dny po narození začala malá indická holčička vykazovat klasické znaky krevní infekce. Nafouklo se jí bříško, zhrubla kůže a začaly jí tuhnout končetiny. Lékaři jí naordinovali antibiotika, ale neúspěšně. Nasadili tedy další, ani ta ale nezabrala, a nepomohla ani třetí.

Holčička po sedmi dnech zemřela. Bakterie, která jí zánět způsobila, byla totiž odolná vůči všem lékům, nebo aspoň většině, které současná medicína zná.

Takových případů bylo podle deníku New York Times jen za loňský rok v Indii 58 tisíc. "Před pěti lety jsme tyto druhy infekcí vůbec neznali," řekla listu ředitelka oddělení pro novorozence nemocnice Sir Ganga Ram v Novém Dillí Neelam Klerová. "Teď téměř sto procent miminek, která k nám posílají, má právě tyto infekce odolné proti většině antibiotik. Je to děsivé."

Odolné bakterie nenapadají pouze novorozence, u těch je ale úmrtnost nejvyšší, protože mají velmi slabou imunitu a lékaři mají jen málo času na to, aby vyzkoušeli více druhů antibiotik.

Určité druhy bakterií začaly být odolné vůči většině antibiotik kvůli novým genům, které získaly nejspíše přenosem z jiných bakteriálních druhů.

"Tyto geny vybavily některé bakterie enzymem, který byl pojmenován podle lokality jeho první identifikace v roce 2009 v Novém Dillí: New Delhi metalobetalaktamáza (NDM-1)," vysvětluje Petr Šíma ze Sektoru imunologie a gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR. Právě tento enzym podle Šímy způsobuje odolnost prakticky vůči všem takzvaným karbapenemovým antibiotikům, mezi která patří i penicilin.

Možná příčina? Nadužívání antibiotik 

Jednou z příčin zmutování bakterií je podle mnohých odborníků příliš časté užívání antibiotik. Například v Indii, kde se kvůli špatným hygienickým podmínkám infekce velmi rychle šíří, se antibiotika předepisují jako na běžícím pásu. Až příliš často ale užívají antibiotika i lidé ve vyspělých státech.

Bakterie nesoucí enzym NDM-1 už vědci objevili i ve Spojených státech, v Japonsku nebo ve Francii. Americké Centrum pro kontrolu nemocí uvádí, že v USA zemře po napadení odolnými druhy bakterií až 23 tisíc lidí ročně a až polovina antibiotik je v zemi podávána zbytečně.

Na akutní hrozbu odolných bakterií už proto upozornil také americký prezident Barack Obama. Ten v září představil národní strategii, jež zahrnuje vývoj nových, účinnějších léků a přísnější dohled nad užíváním těch současných.

I když se ve Spojených státech a v Evropě už počet předepsaných antibiotik podařilo lehce snížit, globálně prodej antibiotik mezi lety 2000 a 2010 vzrostl o 36 procent. Největší podíl na tom má Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika.

Výjimkou v nadužívání antibiotik není ani Česko. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv v Česku lékaři ročně předepíší zhruba 70 tun antibiotik, tedy 15 milionů balení.