O českých spojencích se nemluví

Krize v eurozóně a hrozba radikálního islamismu vyvolaly v Česku debaty, které spojuje jedno téma, otázka, na kterou se v listopadu 1989 zdála srozumitelná a jasná odpověď: Kde hledat své místo v Evropě a koho pokládáme nebo bychom chtěli mít za své spojence?

Čteme-li dnes opakované stesky, že za potíže Řecka nemůže jeho dlouholeté žití na dluh, ale v první i poslední řadě vznik eurozóny jako takové a že za okupaci Krymu nemůže Rusko, ale Západ, je zřejmé, že se jedny argumenty vynechávají a jiné zdůrazňují - a to cílevědomě. Zvláštní úlohu v této diskusi sehrává bývalý a současný prezident, kteří v době, kdy jeden byl bývalým a druhý úřadujícím premiérem, se sice rádi prezentovali jako odpůrci, ale ve skutečnosti jim stačíval mžik oka, aby hráli ze stejného partesu.