Republikán Rubio chce také do Bílého domu

Republikánský senátor za americký stát Florida Marco Rubio včera oficiálně oznámil, že se ve volbách v roce 2016 chce ucházet o post nejmocnějšího muže světa. „Oznamuji svou kandidaturu na prezidenta Spojených států amerických,“ prohlásil Rubio v miamské výškové budově Freedom Tower. V projevu ke svým příznivcům přislíbil, že v případě jeho zvolení prožije Amerika a další generace Američanů století plné prosperity a svobody.

„Pokud ale prohrajeme, budou první generací Američanů, která zdědí zemi v horším stavu, než v jakém byla zanechána jejich rodičům,“ řekl s tím, že současnou generaci budou hodnotit až Američané, kteří se ještě nenarodili. „Zajistěme, aby konstatovali, že jsme vybrali správně,“ dodal.

Rubio, jenž pochází z rodiny kubánských přistěhovalců, svou účast v boji o Bílý dům oznámil den poté, co stejný úmysl potvrdila bývalá první dáma Hillary Clintonová. Exministryně zahraničí, která v úterý vyrazila za voliči státu Iowa k prvním diskusím na místní vysoké škole, je považována za favorizovanou uchazečku o prezidentský post z demokratického tábora.

Naopak u republikánů se očekává dramatické soupeření ve stranických primárkách. O republikánskou nominaci se dosud oficiálně ucházeli senátoři Rand Paul a Ted Cruz a očekává se, že po Rubiovi se do souboje brzy zapojí například také bývalý floridský guvernér Jeb Bush či guvernér Wisconsinu Scott Walker. Do republikánského soupeření o Bílý dům zřejmě vstoupí také neurochirurg v penzi Ben Carson, který se proslavil operacemi siamských dvojčat.

Třiašedesátiletý Carson se těší podpoře radikálního konzervativního hnutí Tea Party. Pokud kandidaturu skutečně oznámí, bude v republikánském táboře prvním černochem usilujícím v nadcházejících stranických primárkách o křeslo v Bílém domě.

Marco Rubio má podle pozorovatelů šanci oslovit nejen Američany latinskoamerického původu, ale také výrazně konzervativní voliče. Miamský rodák požaduje rozsáhlou imigrační reformu a ostře odmítá diplomatické sbližování Washingtonu a Havany. Podle kritiků je ale na prezidentskou funkci ve 43 letech poněkud mladý. Pro voliče ovšem relativně nízký věk překážkou nebyl například u současného prezidenta: Baracku Obamovi bylo rok a půl před jeho prvním triumfem ve volbách 45 let.

Sám floridský republikán hodlá svého mladistvého vzhledu využít v kampani. Už v jejích prvních chvílích se prezentoval jako zástupce nové politické generace, jež zbaví zemi podle něj nežádoucího dědictví dynastií Clintonů a Bushů. Tím se vymezil nejen proti demokratické favoritce, ale i svému zkušenějšímu stranickému konkurentovi z Floridy Jebu Bushovi, který byl jeho mentorem na začátku Rubiovy politické kariéry.