Hrubý domácí produkt druhé největší ekonomiky světa se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,9 procenta. To pro Čínu představuje nejpomalejší tempo od světové finanční krize.

Čínská ekonomika tak v období od července do září vykázala nejpomalejší růst od prvního čtvrtletí 2009, kdy vzrostla o 6,2 procenta. Výsledek ale mírně překonal odhady.

Podle analytika Louise Kuijse ze společnosti Oxford Economics vedla ke zpomalení ekonomiky slabší situace na čínském realitním trhu a v čínském exportu. Prudšímu útlumu ale zabránila slušná spotřeba a infrastruktura.

Čínská ekonomika zpomaluje růst už déle a loni stoupla o 7,3 procenta, což bylo její nejpomalejší tempo za posledních 24 let. V letošním prvním pololetí byl růst sedm procent. Komunističtí vůdci se snaží nasměrovat ekonomiku k pomalejšímu, ale udržitelnějšímu růstu, který by byl místo jednostranného zaměření na vývoz a investice založen více na domácí spotřebě a na sektoru služeb.

Čínská komunistická vláda ve snaze podpořit hospodářskou aktivitu od loňského listopadu pětkrát snížila úrokové sazby a zmírnila požadavek na podíl minimálních rezerv pro komerční banky. Včerejší údaje ale podle analytiků vytváří tlak na čínské činitele, aby přišli s dalšími podpůrnými opatřeními. Čínské úřady se po srpnové nečekané devalvaci jüanu týdny pokouší přesvědčit světové trhy, že domácí ekonomika je pod kontrolou.

Mezi odborníky přetrvávají pochybnosti ohledně spolehlivosti čínských dat. Někteří pozorovatelé se domnívají, že čínský růst je ve skutečnosti mnohem pomalejší.

Situace Číny je v poslední době ostře sledovaná. Kvůli zpomalení její ekonomiky například výrazně klesly ceny komodit.