Pokud je v České republice bráno kouření jako občanská svoboda, potom by mělo být pití alkoholu základním lidským právem. A už konečně by mělo být zakotveno i v ústavě, aby je nikdo nikdy a nikde nemohl zpochybnit. Zatím sice nikoho nenapadlo předložit návrh, který by v restauracích zakázal konzumaci alkoholu, stejně jako se o totéž v případě cigaret snaží protikuřácký zákon, nicméně jistota je jistota. Protože už teď si běžný český piják nemůže být jistý tím, kde − samozřejmě zcela nečekaně − narazí na zákaz konzumace.

S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že se většina cyklistů dozvěděla o nulové toleranci k alkoholu až ve chvíli, kdy skupina senátorů vedená Zdeňkem Škromachem prosadila koncem srpna v Senátu změnu zákona, která má cyklistům oficiálně umožnit
lehké popíjení. Ale vláda to ve středu zamítla.

Neznamená to však, že by byla proti konzumaci alkoholu. Naopak. Ve hře je stále snížení daně z přidané hodnoty na pivo. To sice podle lidovců vláda už schválila, nicméně premiér a ministr financí si nic takového nepamatují.

Až si ministři vyjasní, co vlastně ve středu ve vládě dělali a schvalovali, mohlo by se pivo stát konečně bezkonkurenčně nejlevnějším, a tedy vskutku národním nápojem.

Zlevnění piva je prý pilířem podpory ekonomicky nejslabších občanů. Ti ho zřejmě nemohou konzumovat v takové míře, v jaké by potřebovali. Po snížení DPH bychom proto měli vládě doporučit zařadit pivo na seznam léků placených z veřejného zdravotního pojištění.

Alkohol je prostě nedílnou součástí české společnosti. Nastal proto nejvyšší čas přehodnotit všechny znalosti, které o něm máme. Případně je ukázat v novém, opojném světle.

Alkohol (ne)škodí zdraví

O prospěšnosti alkoholu vznikla řada skutečně přesvědčivých studií. Jejich důvěryhodnost zaručuje fakt, že většinu z nich platil některý z významných výrobců alkoholu, případně sdružení či asociace pro zodpovědnou konzumaci alkoholu. Fakt, že Světová zdravotnická organizace nyní neuvádí bezpečnou dávku alkoholu, je proto nutné brát jako alibismus.

Stejně jako výroky specialistů o lidském mozku. Ti tvrdí, že alkohol má přímý toxický vliv na jeho funkce.

Podstatně lepší je řídit se informací, podle níž alkohol podporuje kardiovaskulární činnost a snižuje cholesterol. Protože srdce potřebují všichni, zatímco mozek nechává spousta lidí ležet ladem.

Pro ty, kteří si nejsou jisti, kolik vína či piva mohou bezpečně vypít, aby prospěli svému zdraví, existují tabulky doporučené konzumace.

Například podle údajů asociace pro zodpovědné popíjení dělá ve Spojených státech doporučená dávka dvě lahve vína za týden pro muže, pro ženy je to polovina.

V Kanadě doporučují ženám dvě lahve týdně, mužům tři.

Evropa je poněkud konzervativnější, k americkým doporučením se ze všeho nejvíc blíží Německo, Itálie či Španělsko. Velká Británie a Nizozemsko zase nevidí rozdíl mezi pohlavími − doporučená konzumace platí pro všechny.

Zákonem či vyhláškou doporučená denní dávka alkoholu v České republice zatím neexistuje. Díky exministrovi zdravotnictví Martinu Holcátovi však bezpečně víme, že šest skleniček vína a tři panáky tvrdého alkoholu denně neznamenají extrémní pití. Normu zatím nemá ani Evropská unie jako celek. Zde se můžeme pouze řídit vzorem jednoho z jejích nejvyšších představitelů, šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Ten nedávno v médiích popřel, že by vykazoval jakékoliv známky nevhodné životosprávy.

Zbývá vám ještě 50 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se