Nakolik je Rusko hrozbou pro Severoatlantickou alianci, se dá odhadnout například podle rostoucího počtu kybernetických útoků, řekl v rozhovoru pro HN generál Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO. Rozhovor poskytl na konferenci Kam kráčíš, Česko? pořádané institutem Aspen Central Europe a Hospodářskými novinami.
HN: Česko má třetí nejnižší výdaje na obranu v NATO, zhruba jedno procento HDP ročně. Závazek vůči alianci je dvakrát tolik. Bere země svoji obranu vůbec vážně?
Z pohledu aliance se to dá rozdělit do tří kategorií. Výdaje na obranu, příspěvek do operací NATO a účast na dalších aktivitách. Zatímco operací se účastníme, naplňujeme kvóty ve velitelských strukturách a nestojíme si v tom vůbec špatně, v příspěvcích jsme skutečně na chvostu NATO. Pokud se v následujícím období výrazně nezaměříme na zvýšení výdajů tak, aby se přiblížily aliančním partnerům, začneme se oddělovat od těch, kteří obranu skutečně vážně myslí.
HN: Jaké to bude mít důsledky pro Česko?
Ztratíme důvěryhodnost. A vzájemná důvěra je jednou z věcí, které drží alianci pohromadě. Úměrně s tím, jak bude klesat naše důvěryhodnost jako aliančního partnera, bude klesat i ochota spojenců nám přispět na pomoc, když to budeme potřebovat.
◼ Dřívější náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Petr Pavel nastoupil v červnu 2015 jako první Čech do vedení NATO. Získal post předsedy Vojenského výboru, je tedy hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka aliance. Mandát je na tři roky, může být ale prodloužen.
◼ Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Začínal jako velitel výsadkářů v Prostějově, studoval na Vojenské akademii v Brně a po listopadu 1989 se vzdělával při studijních pobytech v Camberley (1995) a v Londýně (2005–2006).
◼ V roce 1993 se mu dostalo mezinárodního uznání při misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii, kdy se svou jednotkou vyvedl ohrožené francouzské kolegy z válečné zóny. Prošel řadou funkcí u české armády i v silách NATO, náčelníkem Generálního štábu Armády ČR byl jmenován v létě 2012.
HN: Jsme jako Česko alespoň schopni bránit se novým hrozbám? Například dezinformacím, které jsou součástí hybridní války?
Schopnost bránit se hybridním hrozbám, hlavně informačním a kybernetickým, je dnes především odpovědností členských států. Aliance nemá centralizovanou odpovědnost za kyberobranu. NATO poskytuje členským zemím pomoc a snaží se, aby opatření směřovala stejným směrem. Ale hlavní úsilí je na členských státech. Česká republika přijala řadu opatření, jak dezinformace odhalovat, jak na ně reagovat. Mnoho práce je ale před námi. V Česku máme například think-tank Evropské hodnoty, který se zaměřuje na odhalování dezinformací, služby nabídl i NATO. Organizuje mezinárodní akce, kde se poznatky sdílí s partnery. Sdílení poznatků a analytických metod je jednou z nejdůležitějších složek boje s dezinformacemi.
HN: Naznačil jste, že v informačním konfliktu zaostáváme za Ruskem. V čem a co bychom měli změnit?
Ruský náskok je daný především tím, že Rusko je velice centralizovaný stát, je řízen striktně z Kremlu prezidentem Vladimirem Putinem. To se nedá srovnat s NATO, kde je 29 zemí, které se musí shodnout na společném stanovisku. Ale na druhé straně u aliance, právě proto, že má zdroje z 29 zemí, které se nakonec shodnou na jednotné pozici, má její rozhodnutí mnohem větší legitimitu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
