Ještě se nestalo, aby něco tak dokonale nefungovalo, říká český vědec. Bioplasty se měly v přírodě rozkládat, některé jsou ovšem nebezpečnější než ty obyčejné

Ačkoliv na bioplastových pytlech nebo lahvích výrobci uvádějí, že se snadno v přírodě rozloží, většinou tomu tak není.

Po pěti letech výzkumu zjistili vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, že se takzvané biodegradabilní plasty, tedy snadno rozložitelné, vyrobené z modifikovaných škrobů, nerozpadají.

A některé dokonce do půdy uvolňují chemikálie a nebezpečné ftaláty.

V zahradních pařeništích a kompostech jich zkoumali více než půl tuny. "Při pokusech jsme plasty nechávali na povrchu stejně, jako když je lidé pohodí v přírodě. Akorát jsme je překryli pletivem, aby neuletěly," řekl HN vedoucí laboratoře Ústavu experimentální botaniky Tomáš Vaněk, s nímž na projektu spolupracovali i kolegové z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Od obalové recyklační firmy EKO-KOM, která se na projektu podpořeném Technologickou agenturou ČR podílela, dostali 12 vzorků po 50 kilech těch nejčastějších biodegradabilních plastů.