Důsledek nízké finanční gramotnosti? Banky v Česku nabízejí jedny z nejdražších půjček v Evropě. Němci platí o třetinu méně

V období, kdy banky v Česku mají k dispozici stále nadbytek levných peněz na vkladech, nezaměstnanost je na minimu, platy rostou a vzorní dlužníci jim napomohli k rekordnímu loňskému zisku, jsou spotřebitelské úvěry nadále dražší než ve většině Evropy.

Průměrná roční cena úvěrů, které si berou tisíce Čechů pro vylepšování životní úrovně, se začátkem letošního roku pohybovala na 9,27 procenta. Například v sousedním Německu a Rakousku lidé za obdobnou půjčku zaplatí na úrocích a dalších poplatcích s ní spojených zhruba o třetinu méně. Přitom základní sazba České národní banky, od které se odvíjí cena peněz, je jen o 0,75 procentního bodu vyšší, než jsou sazby Evropské centrální banky, které zatím zůstávají na nulové úrovni.

Drahé úvěry na spotřebu v Česku jsou podle ekonomů především důsledkem nižší finanční gramotnosti Čechů. Banky si mohou dovolit naúčtovat vyšší úroky, protože ve finančních záležitostech nejsou lidé tak zběhlí jako na Západě.

"Je to podobné jako s cenami telefonních operátorů. Češi si prostě nechají líbit i to, co by lidi na Západě spolehlivě pobouřilo. Banky je pak mohou snáze ,oholit‘", říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Finanční gramotnost Čechů se skutečně dlouhodobě nezlepšuje. I v nejnovějším indexu, který každoročně měří Česká bankovní asociace, letos Češi dosáhli 56 bodů ze sta. A znalosti mladších lidí, kteří si půjčují na spotřebu nejvíc, jsou ještě slabší. Test také mimo jiné ukázal, že největší mezery Češi mají ve schopnosti rozpoznat, jak výhodný je úrok z úvěru. Na otázku, zda je výhodnější úvěr s měsíčním úročením jedno procento oproti ročnímu úroku 10 procent, správně odpovědělo jen 36 procent dotázaných. To je jeden z důvodů stále vysokých úroků. Tím druhým je podle Kovandy objektivní fakt, že Češi si častěji berou menší úvěry v řádu desetitisíců korun na provozní spotřebu. "Lidé na Západě si víc berou velké úvěry na pořízení auta či vybavení bytu. A větší a dlouhodobější úvěry jsou obecně úročeny mírněji," připomíná Kovanda.

Evropské porovnání také ukazuje, že průměrné sazby spotřebitelských úvěrů v Česku v posledních letech procházejí obdobím zřetelného poklesu. Rozdíl oproti západní Evropě se tím snižuje. V době krize Češi platili roční sazbu v průměru skoro 17 procent, to znamená zhruba o devět procentních bodů víc než v Německu a Rakousku. Nyní rozdíl činí kolem tří procentních bodů. V Německu a Rakousku se průměrné sazby od té doby snížily jen málo.

V minulosti tuzemské banky dražší půjčky než na Západě zdůvodňovaly vyšším rizikovým profilem klientů, což dokládaly vysokým podílem nesplácených úvěrů. Ten se skutečně po většinu doby pohyboval mezi 10 až 12 procenty z celkového objemu těchto půjček. V posledních dvou letech se ale tento ukazatel výrazně zlepšoval a v lednu dosahoval už jen 5,33 procenta.

V indexu finanční gramotnosti jsou Češi stále průměrní. Začali si ale víc tvořit rezervu

13. 3. 2018 ▪ 3 min. čtení