Ceny benzinu a nafty jsou nejvýš od léta 2015. Nedá se vyloučit ani nárůst nad 34 korun za litr, varují analytici

Nákup benzinu a nafty se lidem i firmám přinejmenším v nejbližších týdnech prodraží. Již nyní se ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic pohybují na nejvyšších úrovních od srpna 2015. Podle údajů společnosti CCS podražují už přibližně dva měsíce, když se od poloviny března průměrná cena zvýšila o více než 1,60 koruny na litr.

Nafta se v současnosti v průměru prodává za více než 31,30 koruny za litr, v případě benzinu je cena ještě přibližně o korunu vyšší. A podle oslovených ekonomů ještě není současnému trendu konec. Hlavním důvodem je pokračující zvyšování cen ropy na světových trzích. Navíc zdražování přestala brzdit dříve posilující koruna.

"Současné ceny ropy stále nejsou plně zohledněny v cenách pohonných hmot, proto lze v příštích týdnech očekávat další zdražování," řekl HN hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj by se do začátku prázdnin mohla průměrná cena benzinu vyšplhat až na více než 33 korun, nafta pak má stát přes 32 korun. Stejný vývoj očekává také Boris Tomčiak, investiční stratég společnosti Finlord.

Ještě větší nárůst si dokáže představit hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda, a to v případě, že cena ropy setrvá na současných vysokých úrovních mezi 75 až 80 dolary za barel. "Nelze vyloučit růst cen benzinu v Česku průměrně do pásma 34,50 až 34,70 koruny za litr," uvedl. Podobně by v takovém případě rostla i cena nafty.

Kovanda dodal, že tento "černý" scénář se zatím naplňuje, jelikož cena severomořské ropy Brent se minulý týden vyšplhala až na 80 dolarů za barel, a je tak nejvýš za posledních tři a půl roku. Jen od začátku května si Brent připsal okolo šesti dolarů a může jít ještě výš.

Další vývoj koncových cen u pump však bude záviset i na kurzu české měny. Právě její posilování vůči americkému dolaru v posledním roce mírnilo dopady zvyšující se ceny ropy a velkoobchodních cen pohonných hmot na komoditní burze v Rotterdamu. Před rokem se za dolar platilo okolo 24 korun, nyní je kurz okolo 21,60.

"Pokud by toto meziroční posílení nenastalo, tak už teď bychom tankovali pohonné hmoty minimálně o jednu korunu dráž," poznamenal Tomčiak z Finlordu.

Velkou zásluhu na rostoucích cenách ropy má silná poptávka díky celosvětovému hospodářskému růstu a také kartel OPEC. Ten společně s Ruskem od začátku loňského roku ve snaze podpořit růst cen omezuje svou těžbu. Ve vyspělých zemích tak dochází k poklesu zásob ropy, které se dlouho držely vysoko nad pětiletým průměrem.

Důležitou roli sehrávají i geopolitické události, například odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem, který těží zhruba čtyři procenta světové produkce.

Množství ropy na trzích omezuje i situace ve Venezuele. Tamní státní ropná společnost PDVSA je v rozkladu, stejně jako celá země. Navíc v minulém týdnu soud povolil zabavení části aktiv těžební společnosti, což bude dál komplikovat produkci ropy.

Příznivě nevypadá ani situace na Blízkém východě, kde Íránem podporované jednotky odpalovaly ze Sýrie rakety na Saúdskou Arábii a Izrael. Vliv mohou mít podle analytiků i nepokoje v Pásmu Gazy vyvolané organizací Hamás.