Světové oceány trápí nánosy plastových obalů shlukujících se do mohutných odpadkových ostrovů, v Česku naopak vymysleli, jak mohou PET lahve vodní ploše pomoci. Na lipenskou přehradu umístili vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR umělé ostrovy, nadnášené prázdnými plastovými lahvemi. Položili na ně hlínu, nasadili ostřice, sítiny a další bažinné rostliny a sledují, jak tyto umělé mokřady osidluje život. Ostrůvky nahrazují to, co na vodních nádržích chybí.
"V přirozených jezerech, která Česká republika téměř nemá, kolísá voda relativně málo, a tím pádem se tam za tisíce let utvoří okraj zarostlý nejrůznějšími druhy rostlin. Ten má pro jezero obrovský význam, žijí tam živočichové, hnízdí a rozmnožují se. Je to taková mateřská škola jezera," popisuje profesor Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu, který projekt umělých mokřadů po vědecké stránce vede.
Zarostlé břehy plné života české nádrže nemají, protože se kvůli vodnímu hospodářství s hladinou často výrazně pohybuje, zejména v zimě. Jenomže když vrstva rostlin a živin na pobřeží chybí, projeví se to i na kvalitě vody − množí se v ní řasy a sinice. Umělé ostrůvky mají v nádrži zvýšit rozmanitost fauny i flóry a udržet živiny. Vědci teď na Lipně zkoumají, zda se to podaří. Už loni tam ukotvili pět plovoucích mokřadů, které úspěšně přežily mrazy i bouře, nyní montují na březích další. "Dali jsme si za cíl pokrýt stovky metrů čtverečních, celkem bude plavat na hladině deset ostrovů," popisuje Kubečka. Z ústavu, kde pracuje, se tak stala v poslední době zároveň "sběrna" prázdných plastových obalů. I na svých webových stránkách vyzývali vědci lidi, aby jim nosili další PET lahve. Na stavbu jednoho ostrova je jich potřeba zhruba pět set. Pro výrobu konstrukcí odborníci využívají třeba i plotové rámy, plastové trubky nebo síťové pytle.
500 velkých plastových lahví
je zhruba potřeba na výrobu jednoho ostrova.
S nápadem na vytvoření umělých ostrůvků přišel za vědci z českobudějovického centra bývalý student profesora Kubečky, Milan Hladík z firmy Vodohospodářský rozvoj a výstavba. Ta například vymýšlí pro správce nádrží nová řešení. S vědci na projekt získala před rokem a půl grant od Technologické agentury ČR ve výši 17 milionů korun na čtyři roky.
Sáhnout po použitých plastových nádobách napadlo profesora Kubečku. "Sám PET lahve nenávidím a nekupuji. Vždycky jsem pořizoval minerálky ve skle. Dokonce jsem psal dopisy supermarketům, aby je nepřestaly nabízet," popisuje Kubečka. Vědci se zajímají i o to, jestli se lahve nadnášející ostrůvky neopotřebovávají a neobrušují do vody. Podle měření zatím z lahví materiál neubývá.
Hlavně ale různými způsoby sledují, jak ostrůvky "kolonizují" zvířata i rostliny. Nad hladinou například zaznamenávají ptačí druhy pomocí fotopastí, pod vodu posílají takzvané echoloty − zařízení, která "skenují" masu vody prostřednictvím ultrazvuku a zaznamenávají výskyt a velikost ryb. "Zatím se ukazuje, že jich je v okolí ostrůvků až dvakrát víc než jinde v nádrži," popisuje Kubečka.
Tým testuje i zahraniční verze ostrůvků, ale od té české si slibuje, že bude levnější a zároveň usiluje o to, aby ostrovy co nejvíce vydržely a odolaly mrazům. "Když budou výsledky přesvědčivé, nabídneme řešení výrobcům a uživatelům nádrží. Už teď se ale z některých nádrží ozývají, že by ostrůvky rádi vyzkoušeli," dodává profesor.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
