Světové oceány trápí nánosy plastových obalů shlukujících se do mohutných odpadkových ostrovů, v Česku naopak vymysleli, jak mohou PET lahve vodní ploše pomoci. Na lipenskou přehradu umístili vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR umělé ostrovy, nadnášené prázdnými plastovými lahvemi. Položili na ně hlínu, nasadili ostřice, sítiny a další bažinné rostliny a sledují, jak tyto umělé mokřady osidluje život. Ostrůvky nahrazují to, co na vodních nádržích chybí.

"V přirozených jezerech, která Česká republika téměř nemá, kolísá voda relativně málo, a tím pádem se tam za tisíce let utvoří okraj zarostlý nejrůznějšími druhy rostlin. Ten má pro jezero obrovský význam, žijí tam živočichové, hnízdí a rozmnožují se. Je to taková mateřská škola jezera," popisuje profesor Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu, který projekt umělých mokřadů po vědecké stránce vede.

Zarostlé břehy plné života české nádrže nemají, protože se kvůli vodnímu hospodářství s hladinou často výrazně pohybuje, zejména v zimě. Jenomže když vrstva rostlin a živin na pobřeží chybí, projeví se to i na kvalitě vody − množí se v ní řasy a sinice. Umělé ostrůvky mají v nádrži zvýšit rozmanitost fauny i flóry a udržet živiny. Vědci teď na Lipně zkoumají, zda se to podaří. Už loni tam ukotvili pět plovoucích mokřadů, které úspěšně přežily mrazy i bouře, nyní montují na březích další. "Dali jsme si za cíl pokrýt stovky metrů čtverečních, celkem bude plavat na hladině deset ostrovů," popisuje Kubečka. Z ústavu, kde pracuje, se tak stala v poslední době zároveň "sběrna" prázdných plastových obalů. I na svých webových stránkách vyzývali vědci lidi, aby jim nosili další PET lahve. Na stavbu jednoho ostrova je jich potřeba zhruba pět set. Pro výrobu konstrukcí odborníci využívají třeba i plotové rámy, plastové trubky nebo síťové pytle.

500 velkých plastových lahví

je zhruba potřeba na výrobu jednoho ostrova.

S nápadem na vytvoření umělých ostrůvků přišel za vědci z českobudějovického centra bývalý student profesora Kubečky, Milan Hladík z firmy Vodohospodářský rozvoj a výstavba. Ta například vymýšlí pro správce nádrží nová řešení. S vědci na projekt získala před rokem a půl grant od Technologické agentury ČR ve výši 17 milionů korun na čtyři roky.

Sáhnout po použitých plastových nádobách napadlo profesora Kubečku. "Sám PET lahve nenávidím a nekupuji. Vždycky jsem pořizoval minerálky ve skle. Dokonce jsem psal dopisy supermarketům, aby je nepřestaly nabízet," popisuje Kubečka. Vědci se zajímají i o to, jestli se lahve nadnášející ostrůvky neopotřebovávají a neobrušují do vody. Podle měření zatím z lahví materiál neubývá.

Hlavně ale různými způsoby sledují, jak ostrůvky "kolonizují" zvířata i rostliny. Nad hladinou například zaznamenávají ptačí druhy pomocí fotopastí, pod vodu posílají takzvané echoloty − zařízení, která "skenují" masu vody prostřednictvím ultrazvuku a zaznamenávají výskyt a velikost ryb. "Zatím se ukazuje, že jich je v okolí ostrůvků až dvakrát víc než jinde v nádrži," popisuje Kubečka.

Tým testuje i zahraniční verze ostrůvků, ale od té české si slibuje, že bude levnější a zároveň usiluje o to, aby ostrovy co nejvíce vydržely a odolaly mrazům. "Když budou výsledky přesvědčivé, nabídneme řešení výrobcům a uživatelům nádrží. Už teď se ale z některých nádrží ozývají, že by ostrůvky rádi vyzkoušeli," dodává profesor.

jarvis_5b2d0f68498e9baec9bbe7f7.jpeg
Na lipenskou přehradu umístili vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR umělé ostrovy, nadnášené prázdnými plastovými lahvemi.
Foto: HN – Václav Pancer
jarvis_5b2d0f68498e9baec9bbe7fb.jpeg
Na lipenskou přehradu umístili vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR umělé ostrovy, nadnášené prázdnými plastovými lahvemi.
Foto: HN – Václav Pancer