Michael Reuther, člen představenstva německé Commerzbank, vidí rizika pro budoucnost eurozóny. Jak uvedl v exkluzivním rozhovoru pro HN, podle něj jsou pro stabilitu eurozóny problémové některé členské země, které nedodržují stanovená pravidla. Potíže s rozpočtem a státním dluhem má například Itálie. Přímé odpovědi na dotaz, zda by doporučil přijetí eura Česku, se však manažer, jenž zodpovídá za firemní zákazníky, vyhnul.
HN: Jak se díváte na možnou obchodní válku mezi USA a Čínou, případně USA a dalšími zeměmi. Jaké to může mít dopady?
Hrozící obchodní válka samozřejmě představuje ohrožení pro celý světový obchod. V posledních dvou třech letech zaznamenáváme ústup globalizace. Jeho konkrétním projevem v západní Evropě je určitý odpor vůči transatlantické obchodní dohodě. A pokud jde o poslední opatření, která zavedl prezident USA Donald Trump, a opatření, o kterých se ještě hovoří, domníváme se, že představují konkrétní ohrožení růstu světové ekonomiky, ale i potenciální ohrožení německého hospodářství, které je přirozeně velmi závislé na vývozu. To je také hlavní důvod toho, proč se akciové indexy vzdálily od svých maxim. A samozřejmě se to dotkne i Commerzbank, která je vedoucí bankou německého exportu.
HN: A sledujete v tomto ohledu i obavy ze strany svých klientů, dochází třeba k omezování investic z jejich strany?
Ano, už od konce roku 2017 na základě jednání a rozhovorů s našimi klienty pozorujeme, že v Německu panuje určitá zdrženlivost, pokud jde o obchodní vztahy mezi Německem a USA. Do loňského léta všichni expandovali, ale na konci roku 2017 a začátku roku 2018 se situace zhoršila a celková atmosféra je jaksi napjatá. Existuje stále ještě hodně firem, které profitují především z digitalizace a jejichž zisky pořád rostou. Nicméně ty zcela "obyčejné" firmy už začínají postupně snižovat objem svých investičních prostředků. Podle našich odhadů to tudíž znamená, že se cyklus velkých investic, které jsme zaznamenali v roce 2013 a potom v roce 2016, již opakovat nebude. A to bude mít rovněž dopad jak na hospodářský růst v Německu, tak v celém světě.
◼ Banka působí téměř v 50 zemích světa. Důležitou roli hraje ve financování německého zahraničního obchodu. Zhruba 15 procent akcií vlastní německá vláda. Mezi důležité akcionáře patří také americký fond Cerberus a investiční společnost BlackRock.
◼ V září 2016 vedení banky, v jejímž čele stojí Martin Zielke, oznámilo novou strategii. Jejím cílem je vylepšit hospodaření zasažené mimo jiné extrémně nízkými úrokovými sazbami. Součástí plánu bylo také snížení počtu zaměstnanců skoro o 10 tisíc, to je zhruba o pětinu.
HN: Jak významné jsou pro Commerzbank aktivity v Česku?
Česká republika je pro Commerzbank velmi důležitá země. Commerzbank je největší bankou financující export, respektive import v Německu a Německo je pro ČR největším vývozním trhem. Zaměstnáváme zde bezmála tisíc zaměstnanců, a jsme tak jedním z významných zahraničních zaměstnavatelů. Kromě toho v Česku velmi intenzivně expandovala i mBank, což je naše dceřiná společnost pocházející z Polska, ve které Commerzbank vlastní 70procentní podíl.
Pokud jde o náš růst, v předchozích letech jsme v Česku rostli − v procentuálním vyjádření − zpravidla ve dvouciferných číslech a v tomto trendu bychom chtěli dále pokračovat. Naše prognózy ohledně růstu v ČR jsou velmi pozitivní. I zde však existují dva aspekty, které musíme sledovat. Jednak je to nedostatek pracovních sil, který se týká především Prahy a jejího okolí, a jednak rostoucí úroveň mezd. Další otázka je, do jaké míry ovlivní hospodářství protekcionismus, jelikož mnoho českých společností je zapojeno do globálního hodnotového řetězce.
Narodil se Hannoveru. Vystudoval práva na univerzitách v Göttingenu a ve Freiburgu. V rámci představenstva Commerzbank, jehož členem je od roku 2006, je zodpovědný za oblast firemních zákazníků. Dříve působil řadu let na vysokých pozicích v Deutsche Bank, největší německé bance.
Možná ještě poznámka k našemu obchodnímu mixu v České republice. Poskytováním úvěrů se významně podílíme na financování českých společností. Dalším těžištěm je pak cash management pro společnosti a dokumentární platební styk. Po ukončení intervence ČNB se navíc zvýšil zájem klientů o zajištění směnných kurzů a o úrokové swapy (pozn. red.: nástroj na zajištění úrokového rizika).
HN: Jaký je váš názor na přijetí eura v Česku? Přispělo by k lepším obchodním vztahům s Německem?
To je velmi zajímavá otázka. Připojení k eurozóně by rozhodně přineslo usnadnění pro obchodní partnery, kteří by tak mohli obchodovat bez měnového zajištění. To byla jistě jedna z klíčových výhod, kterou vedle posílení obchodních vztahů mezi zeměmi EU v eurozóně přineslo zavedení eura. Na druhou stranu ale musíme vzít v úvahu i fakt, že euro je sice globálně druhou nejpoužívanější měnou po americkém dolaru, stabilita eurozóny je však v současné chvíli ohrožena, protože existuje několik zemí, které se nedrží stanovených pravidel. Dokážu si tedy představit, že v budoucích letech bude panovat určitá nejistota, pokud jde o stabilitu eura.
Co se dočtete dál
- V placené části Michael Reuther odpovídá na otázky ohledně toho, jak se dívá na budoucnost eurozóny, kam banka směřuje investice do nových technologií i co je pravdy na spekulacích o spojení Commerzbank a Deutsche Bank.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.